Šámal přijal nabídku na Ústavního soudce

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal Foto: Ivan Holas

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal přijal nabídku stát se ústavním soudcem. Rozhodování prý bylo mnohem těžší, než kdyby byl řadovým soudcem. Ve středu odpoledne to po návštěvě Pražského hradu řekl České justici.

Šámal po jednání s prezidentem uvedl, že rozhodování o kandidatuře na ústavního soudce pro něj bylo těžké, protože Nejvyšší soud považuje za svou srdeční záležitost. „Zároveň tady byla velká výzva stát se členem Ústavního soudu, nejvyšší soudní instituce v České republice. Myslím, že každý právník, který takovou výzvu dostane, tak o ní velmi vážně uvažuje. Po poradě s odborníky i s přáteli a rodinou jsem se rozhodl, že nabídku prezidenta přijmu,“ řekl.

O nástupcích v pozici předsedy NS se prý s prezidentem Milošem Zemanem nyní nebavili a dohodli se, že varianty proberou až poté, pokud Šámal uspěje při slyšení na plénu Senátu. „Musím samozřejmě absolvovat řízení o získání souhlasu Senátu. Já to nijak nepodceňuji, vím, že to není nic lehkého, a proto se na to budu připravovat,“ řekl.
Už dříve podle informací České justice prezidentovi jako možné kandidáty na předsedy NS nabídl soudce Roberta Fremra nebo místopředsedu NS Romana Fialu. Jako svého favorita označila Fremra ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

Zeman předkládá návrhy kandidátů na soudce Ústavního soudu Senátu, do funkce mohou nastoupit jedině v případě, že je horní komora Parlamentu schválí. Jedno z 15 míst ústavních soudců je uvolněné od počátku roku, kdy rezignoval Jan Musil.

Šámal řídí NS od ledna 2015, kdy nahradil Ivu Brožovou. Expert na trestní právo tehdy řekl, že chce hlavně zvýšit prestiž NS, zvýšit jeho účinnost a zajistit, aby neměl nedodělky. Šámal také uvedl, že trestní kolegium stárne a bude potřeba ho omladit, což označil za jeden ze svých prioritních úkolů. Později dodal, že NS se daří posilovat autoritu, která v minulosti podle některých odborníků slábla.

Jako soudce by Šámal musel za čtyři roky skončit kvůli věku. V roce 2023 mu totiž bude 70 let, což je zákonná hranice. U Ústavního soudu ale žádný věkový limit není.

Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident se souhlasem Senátu na dobu deseti let, přičemž ústava nezakazuje opakování mandátu. Ústavním soudcem se může stát bezúhonný český občan, který je volitelný do Senátu – tedy je mu nejméně 40 let. Musí mít vysokoškolské právnické vzdělání a musí být nejméně deset let činný v některé právnické profesi.

Jako předseda NS například Šámal rozhodl o podání kárné žaloby na pražskou soudkyni Sylvu Mašínovou kvůli tomu, že měla blízko k významnému fotbalovému funkcionáři Miroslavu Peltovi a přes možnou podjatost rozhodovala spor tehdejšího místopředsedy Fotbalové asociace ČR Romana Berbra a bývalého rozhodčího Tomáše Kovaříka. Podle Šámala rozhodla zaujatě. Nejvyšší správní soud potrestal Mašínovou snížením platu na rok o 30 procent.

Ohledně případného působení u Ústavního soudu Šámal nedávno řekl, že by pro něj bylo velkou profesní výzvou, láká jej například možnost vrátit se k rozhodovací činnosti. Na druhou stranu by ale nerad odcházel od rozdělané práce u NS. O Šámalovi jako o potenciálním ústavním soudci se v kuloárech hovořilo v minulosti vícekrát. Konkrétní nabídku ale dostal až nyní.

Svoji soudcovskou kariéru Šámal zahájil u Okresního soudu v Mostě, kde působil od roku 1979 jako předseda senátu. V roce 1982 odešel na Krajský soud v Ústí nad Labem a v roce 1991 na NS České republiky, z kterého se v roce 1993 stal Vrchní soud v Praze. U NS v Brně působí jako soudce a předseda senátu trestního kolegia NS od roku 1993. Během výkonu funkce u NS působil v letech 1999 až 2004 na stážích v legislativním odboru Ministerstva spravedlnosti.

Podle seznamů zveřejněných ministerstvem spravedlnosti v lednu 2011 byl Šámal v minulosti členem KSČ. Je ženatý. Jeho manželka Milada je soudkyní NS.

(pd, epa, čtk)