KSČM navrhla zrušit lustrační zákon, vnitro však stále vydává tisíce osvědčení o angažmá v StB

Dva roky po sametové revoluci se v českém právním řádu objevil takzvaný lustrační zákon Foto: pixabay

Zrušit lustrační zákon navrhli opět poslanci KSČM. Podle nich i ty nejzrůdnější zločiny včetně vražd podléhají promlčitelnosti. Činnost ve funkci v KSČ, Lidových milicích nebo v StB či v prověrkových komisích navíc nepřezkoumávají v žádném řízení soudy. Počty lustrací rok od roku klesají. Stát vydal za třicet let přes půl milionu lustračních osvědčení a stále jich vydává kolem tisíce ročně, pozitivních jsou jednotky.

Podle návrhu poslanců Komunistické strany Čech a Moravy, by měl být lustrační zákon 451/1991 zrušen k 1. červenci 2020. „V porovnání s nepromlčitelností, kterou zakládá znění zákona, a s doživotními postihy osob podle zákona č. 451/1991 Sb. na základě pouhé presumpce viny, aniž jim bylo prokázáno v řádném řízení jakékoli provinění proti platným zákonům, ostře kontrastuje dlouhodobá praxe zákonodárné činnosti a výkonu moci soudní i exekutivy, kdy postupně jsou promlčovány i ty nejzávažnější zločiny spáchané v období od roku 1990 včetně zločinů vraždy, privatizačních zločinů spojených s podvody, korupcí a zneužíváním veřejné moci,“ uvádí poslanci KSČM v důvodové zprávě k návrhu, podle které není zákon v souladu s Ústavou a s Listinou.

Celý návrh je zde.

Pro funkcionáře KSČ a členy StB doživotní postih

Dalším argumentem je skutečnost, že od zavedení lustrací uplynulo už třicet let. Po celou dobu jsou ti, na které lustrační zákon dopadá, postižení bez možnosti práva na zrušení postihu nebo promlčení. „Zákon č. 451/1991 Sb., přijatý v období změny právního řádu, které započalo v listopadu 1989, který podle původního rozhodnutí zákonodárců byl vydán s účinností jen do 31. prosince 1996, vychází z principu presumpce viny, kdy aniž by bylo konkrétním osobám prokazováno a prokázáno porušení zákonů a konkrétní protiprávní jednání, jsou jim omezována některá občanská práva. V platném znění již zákon neobsahuje žádné časové omezení účinnosti. Bez rozhodnutí soudů o vině tak dochází k omezování občanských práv podle zákona č. 451/1999 Sb. ještě nyní, kdy od mocenské změny, v jejímž důsledku byl zákon přijat, uplynulo již 30 let. Zákon v současné podobě na základě presumpce viny a bez jakéhokoli šetření a soudního projednání stanoví fakticky postih spočívající v doživotním omezení některých občanských práv, aniž by se postiženým osobám přiznalo právo na zrušení uloženého postihu a aniž by byla stanovena promlčecí lhůta,“ uvádí poslanci KSČM.

Znamená to pro komunistické funkcionáře, členy Lidových milicí a některé členy a spolupracovníky StB doživotní postih: „V porovnání s tím, kdy na základě presumpce viny, soudně neprokazované a neprokázané, dochází dle zákona č. 451/1991 Sb. v platném znění k právnímu postihu formou doživotního omezování občanských práv garantovaných Ústavou, Listinou základních práv a svobod a dalšími předpisy, ostře kontrastuje garance práva na prošetření a na soudní nalézání práva i u těch nejzávažnějších trestných činů a na uplatnění promlčení. V případě presumpce viny dle zákona č. 451/1991 Sb., v platném znění, která není zjišťována ani prokázána, je postih doživotní,“ argumentují poslanci v důvodové zprávě k návrhu.

Počty lustračních osvědčení klesají, pozitivních jsou jednotky

Počty vydaných lustračních osvědčení klesají. Zatímco v roce 2006 bylo vydáno skoro sedm tisíc osvědčení o ne/členství u StB nebo o spolupráci s touto režimní složkou, v roce 2019 už to bylo jen 1223 osvědčení. V roce 2006 bylo 163 žadatelů pozitivních. V roce 2019 bylo vydáno už jen čtrnáct pozitivních osvědčení o příslušnosti k represivnímu režimnímu aparátu ČSSR.

Vyplývá to z aktuální statistiky ministerstva vnitra, které žádosti o lustrační osvědčení, co se týče členství v StB a záznamů v evidenci, vyřizuje.

Hned letos v lednu však bylo vydáno celkem 5 pozitivních osvědčení z celkem 70 vydaných lednových osvědčení. To je ve srovnání s jinými roky a měsíci údaj z trendu vybočující, neboť jde o zvýšení počtu pozitivně lustrovaných v celkově nižším nebo průměrném počtu lustrovaných.

Stát vydal více než půl milionu lustračních osvědčení

Celkem český stát vydal od roku 1991 více než půl milionu lustračních osvědčení – přesně jich bylo vydáno 502 915. Jejich drtivá převaha – celkem 478 151 osvědčení  – byla vydána podle tzv. velkého lustračního zákona 451 /1991. Ten stanovil podmínky pro výkon funkce v orgánech státní správy, v armádě, ale také u soudů nebo v prezidiu Akademie věd či v České televizi a v rozhlasu a v Kanceláři prezidenta republiky.

Pro výkon jmenovaných funkcí podle předmětného zákona musí dotyčný  mimo jiné doložit, že nebyl příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti,  evidován v materiálech Státní bezpečnosti jako rezident, agent, držitel propůjčeného bytu, držitel konspiračního bytu, informátor nebo ideový spolupracovník Státní bezpečnosti,  tajemníkem orgánu Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska od stupně okresního nebo jemu na roveň postaveného výboru výše, členem předsednictva těchto výborů, členem ústředního výboru Komunistické strany Československa nebo ústředního výboru Komunistické strany Slovenska, členem Byra pro řízení stranické práce v českých zemích nebo členem Výboru pro řízení stranické práce v českých zemích, s výjimkou těch, kteří tyto funkce zastávali pouze v období od 1. 1. 1968 do 1. 5. 1969, ale také členem Lidových milicí nebo akčního výboru Národní fronty a prověrkových a normalizačních komisí.

Fakta, která nelze osvědčit jako je tomu u členství v StB, deklaruje žadatel o zákonem jmenované funkce čestným prohlášením, jak uvádí lustrační zákon.

Lustrační osvědčení je však vyžadováno i pro splnění podmínek spolehlivosti v soukromém sektoru u některých koncesovaných živností podle živnostenského zákona.

Lustrováno skoro jedenáct tisíc pozitivních

Co se týče pozitivních osvědčení o tom, že osoba byla příslušná k StB a je evidována jako agent a jeho varianty, ministerstvo vnitra jich od roku 1991 vydalo celkem 10 320 z předmětných 478 151 osvědčení.

Mnohem méně lustrací bylo provedeno podle tzv. malého lustračního zákona 279/1992, který se týká jmenování do funkcí u policie a u Vězeňské služby (dříve Sbor nápravné výchovy ČR). Od roku 1991 bylo podle malého lustračního zákona vydáno 24 764 osvědčení, z toho celkem 477 pozitivních.

Podle statistiky zveřejněných ministerstvem vnitra počty vydaných lustračních osvědčení od roku 2006 stále klesají o tisíce z téměř sedmi tisíc na čtyři tisíce v roce 2010, pak na 2054 kusů v roce 2015, až na loňských 1223. Pozitivně lustrovaných jsou jednotky až desítky. Jejich počet klesl z čísla 163 na loňských čtrnáct.

Irena Válová

Sdílejte
Předchozí článekŽalobce:Policisté vynášeli v případu Vidkun informace v 9 kauzách
Další článekLex Babiš platí beze změn, ÚS zamítl návrhy prezidenta i poslanců
Irena Válová
Irena Válová je novinářka, editorka, zástupkyně šéfredaktora i publicistka v tištěných médiích, ale i v rozhlasech a televizích. Mimo jiné referovala o politických událostech z krizových oblastí: přechod k demokracii v JAR, referendum o Saddámu Husajnovi v Iráku či rušení amerických základen na Filipínách. Šest let byla zpravodajkou ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Na základě publikovaných rozhovorů s americkými právníky o konfliktu zájmů v politice obdržela stipendium od velvyslanectví USA v Praze, v roce 1994 pak v Chicagu certifikát USIA tištěná žurnalistika v USA. V 90. letech též absolvovala několik stáží na téma demokracie ve Švýcarsku. V roce 1998 byla zvolena předsedkyní Syndikátu novinářů ČR, o rok později se stala členkou Řídícího výboru Evropské federace novinářů se sídlem v Bruselu. Tři roky vedla sdružení pro svobodný tisk Media Observatory ČR. Od roku 2001 je na volné noze jako autorka, editorka i mluvčí. Spolu s advokátem a nyní zvoleným soudcem Evropského soudu pro lidská práva za ČR ve Štrasburku JUDr. Alešem Pejchalem je autorkou knihy Základní slova: rozpravy o svobodě, společnosti, procesu, politice a právu.