Poslanci Luzar, Mihola a Válková navrhují zavést Den zrady a zániku české státnosti

Skupina poslanců chce uzákonit 15. březen dnem zrady a zániku státnosti Československa Foto: vhu.cz

Den zrady, zánik státnosti Československa navrhují zavést na datum 15. března jako významný den poslanci Leo Luzar (KSČM), Jiří Mihola (KDU-ČSL) a Helena Válková (ANO11). Datum 15. březen je podle nich dnem dokonání mnichovské zrady, které se na Československu dopustily Německo, Francie, Itálie a Velká Británie.  Ministerstva nesouhlasí, protože dřívější zrádci jsou dnešní spojenci a návrh ohrožuje vztah s Německem.

Návrh má projednat vláda na svém jednání v pondělí 30. března 2020. Návrh poslanců už byl zařazen na pondělní jednání vlády. 

Podle odůvodnění předkládajících poslanců byla dnem 15. března, kdy hitlerovské Německo vtrhlo do Československa, dokonána zrada čtyř velmocí z Mnichova: „Odůvodnění hlavních principů a nezbytnosti navrhované právní úpravy: V tento den se dokonala zrada spojenců započatá v Mnichově roku 1938 kdy velmoci Velká Británie, Francie, Německo a Itálie donutili Československou vládu přijmout odstoupení území Sudet Německu. Po svévolném rozhodnutí Hitlera vojensky obsadit zbytek území Československa a vzniku Slovenského státu se Velká Británie a Francie zmohla pouze na diplomatický protest. Tímto dnem zanikla státnost mladé Československé republiky a vznikl Protektorát Čechy a Morava,“ uvádí poslanci v návrhu.
Předkládajícím poslancům vadí, že mnoho lidí o faktech z historie české státnosti nic neví: „Podle průzkumu agentury Sofres-Factum k 60. výročí okupace pouze 52 % dotázaných mladých Čechů ve věku do 29 let vědělo, že 15. března 1939 začala německá okupace Čech a Moravy,“ předkládají výsledek průzkumu. Z průzkumu organizace Post Bellum z jara 2019 vyplynulo, že 56 % dotázaných Čechů správně označilo datum 15. března 1939 za začátek německé okupace a protektorátu.

Školství: Označujete čtyři mocnosti za zrádce

Jak ovšem vyplývá z přiložené předkládají zprávy, ministerstva kultury, ministerstvo školství a tělovýchovy a ministerstvo zahraničí vyslovila k návrhu nesouhlasné stanovisko. Neutrální stanovisko mají k návrhu ministerstva vnitra a spravedlnosti.

Ministerstva s nesouhlasným stanoviskem argumentují, že podobný návrh byl už jednou zamítnut, když ho navrhovala skupina poslanců v čele s poslanci SPD Kobzou, Okamurou a Fialou.

Ministerstvo školství navíc argumentuje, že označit současné spojence za zrádce je nevhodné: „Za zcela vhodné nepovažuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ani navrhované označení ,Den zrady, zánik státnosti Československa´, neboť předkladatelé označují za zrádce spojence, tedy Velkou Británii, Francii, Itálii a Německo, což pociťuje jako rozporné se snahou o zachování dobrých vztahů s uvedenými státy. Samotné označení ,Československo´je navíc v daném období nesprávné, neboť podle § 1 ústavního zákona č. 299/1938 Sb., o autonomii Slovenskej krajiny, byl stát označen jako ,Česko-Slovenská republika´, od kterého se odvíjí zeměpisné označení ,Česko-Slovensko´,“ uvádí například ministerstvo školství.

Zahraničí: Šíříte negativní emoce

Ministerstva kultury a zahraničí odkazují k Česko-německé deklaraci a poukazují nato, že by návrh mohl ohrozit výborné vztahy s Německem: „Vláda i Ministerstvo zahraničních věcí dlouhodobě zastávají postoj vyjádřený ve společné Česko-německé deklaraci o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji z 21. ledna 1997, kterou obě strany prohlásily, že nebudou zatěžovat své vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti, přičemž nově navrhovaný významný den by byl s tímto postojem v rozporu. Přijetí poslaneckého návrhu zákona, který cílí na negativní emoci proti Spolkové republice Německo, by zbytečně ohrožovalo současné vynikající vztahy mezi oběma státy,“ uvedlo k návrhu poslanců ministerstvo zahraničí.

Irena Válová

Sdílejte
Předchozí článekDluhy v časech koronaviru: Benešová připravuje úpravu insolvenčního zákona
Další článekJak požádat o odklad exekuce? Ministerstvo radí dlužníkům kvůli koronaviru
Irena Válová
Irena Válová je novinářka, editorka, zástupkyně šéfredaktora i publicistka v tištěných médiích, ale i v rozhlasech a televizích. Mimo jiné referovala o politických událostech z krizových oblastí: přechod k demokracii v JAR, referendum o Saddámu Husajnovi v Iráku či rušení amerických základen na Filipínách. Šest let byla zpravodajkou ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Na základě publikovaných rozhovorů s americkými právníky o konfliktu zájmů v politice obdržela stipendium od velvyslanectví USA v Praze, v roce 1994 pak v Chicagu certifikát USIA tištěná žurnalistika v USA. V 90. letech též absolvovala několik stáží na téma demokracie ve Švýcarsku. V roce 1998 byla zvolena předsedkyní Syndikátu novinářů ČR, o rok později se stala členkou Řídícího výboru Evropské federace novinářů se sídlem v Bruselu. Tři roky vedla sdružení pro svobodný tisk Media Observatory ČR. Od roku 2001 je na volné noze jako autorka, editorka i mluvčí. Spolu s advokátem a nyní zvoleným soudcem Evropského soudu pro lidská práva za ČR ve Štrasburku JUDr. Alešem Pejchalem je autorkou knihy Základní slova: rozpravy o svobodě, společnosti, procesu, politice a právu.