Šabatová neúspěšně žádala pro vězně sluchátka a alternativní oděvy, štafetu přebírá Křeček

Veřejný ochránce práv řeší používání sluchátek ve věznicích Foto: pxhere

Umožnit vězňům používat ve věznicích CD přehrávače se sluchátky a nosit alternativní oděvy chtěla prosadit bývalá ombudsmanka Anna Šabatová. Věznice Rapotice, jejíž vězeň si stěžoval, povoluje jen přehrávač bez sluchátek. Podle ředitele věznice vězni se sluchátky na uších nereagují na pokyny, sčítání, odchody nebo cvičné poplachy. Případ proto nyní míří do parlamentu. O částečné možnosti nenosit vězeňské stejnokroje jedná ombudsman Stanislav Křeček s ministerstvem spravedlnosti.

Vyplývá to z poslední zprávy veřejného ochránce práv. Stanislav Křeček, který tento případ převzal jako stížnost, ve které se nepodařilo dosáhnout nápravy, je podle zákona povinen předložit případ poslanecké sněmovně.

Na základě stížnosti vězně z věznice Rapotice, že při výuce jazyků z CD přehrávače jsou mu odpírána sluchátka, učinila někdejší veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová závěry už v říjnu 2019. Řediteli věznice navrhla „umožnit stěžovateli užívat CD přehrávač se sluchátky, umožnit odsouzeným užívat trika všech barev, i s potiskem, který se obecně nebude jevit jako nevhodný a umožnit odsouzeným kombinovat ústavní oblečení s vlastními oděvními doplňky (např. čepice, šála, rukavice)“.

Vězni na nic nereagují s omluvou, že neslyší

Ředitel věznice, která podporuje pět jazykových aktivit, však návrhy Šabatové odmítl, když před tím připustil, že výuka jazyků má svoje specifika, kdy je nezastupitelný poslech výslovnosti, i v rámci studia a mimo vyučovací hodiny. „Za tímto účelem jsou povoleny CD přehrávače s přípojnými externími reproduktory. V odůvodněných případech, na základě žádosti odsouzeného (zařazeného v jazykové aktivitě) a doporučení vedoucího příslušné aktivity, budou vydávány na určitý časový úsek sluchátka,“ uvádí se v šetření.

Věznice Rapotice Foto: vscr

„Další rozšíření užívání této doplňkové audiotechniky nebude podporováno z organizačních a bezpečnostních důvodů. Odsouzení jsou povinni reagovat na sčítací prověrky, odchody na stravu, vycházky, výdej pošty, pokyny zaměstnanců. Pro bezpečnost odsouzených a zaměstnanců věznice je dále nezbytné, aby bylo neodkladně reagováno na cvičné poplachy. Ředitel Věznice Rapotice dále ve svém vyjádření uvedl, že ve věznici má opakovaně špatnou zkušenost s tím, že odsouzení nereagovali na výše uvedené, kdy důvodem (či výmluvou) bylo právě užití sluchátek,“ uvádí se ve zprávě o šetření této stížnosti.

Šabatová: Vězni nemají klid ani správnou čepici

S tím zase nesouhlasila Anna Šabatová. Podle ní odsouzený nemá v hromadné cele možnost v klidu užívat CD: „Domnívám se však, že za současného hromadného ubytování odsouzených nemá význam pouhé povolení reproduktorů, neboť reálně si nedokážu představit situaci, kdy na cele či ložnici za přítomnosti dalších několika odsouzených bude mít odsouzený možnost v klidu užívat CD s jazykovou výukou. Tento poslech navíc musí rušit ostatní odsouzené při jejich činnostech. Zcela jasně se ředitel věznice nevyjádřil k tomu, zda stěžovateli budou povoleny k užívání sluchátka, ale předpokládám, že nikoliv, neboť ředitel věznice uvedl, že uvedené bude umožněno pouze odsouzeným zařazeným v jazykové aktivitě,“ uvedla k tomu.

Bývalá ombudsmanka neuspěla ani s alternativním oblečením ve věznici: „V tomto bodě se ředitel věznice odvolal na příslušná ustanovení řádu výkonu trestu, která však pouze stanoví, kdy odsouzení mohou užívat vlastní civilní oblečení. Odklonem od uvedených ustanovení rozhodně není užívání jinak barevných trik než černých, šedých či bílých, případně s vhodným potiskem, a z tohoto důvodu nechápu, proč odsouzeným (potažmo stěžovateli) není umožněno užívání takového civilního oblečení,“ uvádí se v záznamu o šetření.

„Nevím, co znamenají drobné odchylky, jaký správný střih by měla mít právě ta správná čepice či rukavice, co je to ,přiměřená barva´. Předpokládám, že Věznice Rapotice skutečně neumožní odsouzeným užívat v případě absence ústavních doplňků čepici či rukavice, např. modré či oranžové barvy, a zcela nerozumím takovýmto nesmyslným omezením, která nemohou nijak napomoci účelu výkonu trestu či resocializaci odsouzených,“ argumentuje v záznamu Anna Šabatová.

Křeček: Čekáme reakci z ministerstva

Záležitost, ve které se Šabatové nepodařilo dosáhnout nápravy, musí nyní podle zákona předložit její nástupce Stanislav Křeček k projednání poslanecké sněmovně v rámci čtvrtletní zprávy o činnosti.

Jak vyplývá ze zprávy Stanislava Křečka, o problému nakonec rozhodovali i generální ředitel Vězeňské služby a ministerstvo spravedlnosti. „Generální ředitel Vězeňské služby České republiky ve svém vyjádření uvedl, že věznice není povinna kladně rozhodnout o povolení užívání CD přehrávače se sluchátky a odůvodnil tento postup rizikem průniku nepovolených předmětů a oslabení pozornosti odsouzených. Používání různě barevných trik generální ředitel taktéž odmítl, a to z důvodu potřeby jednotnosti označení odsouzených a jejich odlišitelnosti. I požadavek možnosti kombinace ústavního a civilního oblečení generální ředitel vězeňské služby odmítl se stejným odůvodněním,“ uvádí nyní Stanislav Křeček ve zprávě pro poslance.

Co se týče alternativního oblečení vězňů, jednání s ministerstvem není u konce: „K výše uvedenému lze ještě doplnit, že bývalá ochránkyně se v jiné věci obrátila na Ministerstvo spravedlnosti, kterému navrhla změnit příslušné ustanovení řádu výkonu trestu odnětí svobody (§ 18) tak, aby vlastní oděv a obuv mohli nosit v mimopracovní době všichni odsouzení zařazení do věznice s ostrahou a věznice pro mladistvé. Povinnost nosit vězeňský stejnokroj by tak zůstala pouze odsouzeným zařazeným do věznice se zvýšenou ostrahou. Aktuálně očekáváme reakci z ministerstva,“ uzavírá informaci pro poslaneckou sněmovnu veřejný ochránce práv Stanislav Křeček v poslední čtvrtletní zprávě o činnosti.

Irena Válová

Sdílejte
Předchozí článekAudit Centrální evidence exekucí potvrdil správnost dat
Další článekSoud uznal Nečase vinným za křivou výpověď ve prospěch manželky
Irena Válová
Irena Válová je novinářka, editorka, zástupkyně šéfredaktora i publicistka v tištěných médiích, ale i v rozhlasech a televizích. Mimo jiné referovala o politických událostech z krizových oblastí: přechod k demokracii v JAR, referendum o Saddámu Husajnovi v Iráku či rušení amerických základen na Filipínách. Šest let byla zpravodajkou ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Na základě publikovaných rozhovorů s americkými právníky o konfliktu zájmů v politice obdržela stipendium od velvyslanectví USA v Praze, v roce 1994 pak v Chicagu certifikát USIA tištěná žurnalistika v USA. V 90. letech též absolvovala několik stáží na téma demokracie ve Švýcarsku. V roce 1998 byla zvolena předsedkyní Syndikátu novinářů ČR, o rok později se stala členkou Řídícího výboru Evropské federace novinářů se sídlem v Bruselu. Tři roky vedla sdružení pro svobodný tisk Media Observatory ČR. Od roku 2001 je na volné noze jako autorka, editorka i mluvčí. Spolu s advokátem a nyní zvoleným soudcem Evropského soudu pro lidská práva za ČR ve Štrasburku JUDr. Alešem Pejchalem je autorkou knihy Základní slova: rozpravy o svobodě, společnosti, procesu, politice a právu.