Státní zastupitelství měří při podání lidem teplotu, v Brně a Olomouci se musí stát na ulici

Tuzemské soudy řeší žaloby kvůli opatřením Foto: pixabay

Usnesení vlády proti šíření koronaviru se dotklo i přijímání osobních podnětů a osobních výpovědí do protokolu na úřadech státního zastupitelství. Každý, kdo tak hodlá učinit, by si nejprve měl zjistit, v jakém režimu konkrétní státní zastupitelství funguje. Některé úřady vůbec podněty podané osobně nepřijímají, jiné zavedly až do odvolání zvláštní režim.

Podatelé musí stát před budovou ve frontě na ulici, je jim měřena teplota a do budovy vstupují se zakrytým nosem a ústy a po vydezinfikování rukou. To je případ Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci, které podle informace na webu přijímá osobní podání na podatelnu nebo ústní výpovědí do protokolu dvě hodiny v pondělí a ve středu od 10,00 do 12,00 hodin, pouze po jedné osobě. „Podání činí vždy jen jedna osoba, ostatní podatelé vyčkají před budovou,“ uvádí se v instrukci, podle které justiční stráž osobě v respirátoru nebo v roušce musí změřit teplotu. Pokud má podatel teplotu 37 stupňů a vyšší, nebude vpuštěn do budovy.

Na Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) v Brně mohou zajít podatelé i s teplotou. Instrukci vydal nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, rozdíl proti olomouckému VSZ je jen v tom, že teplota dotyčného nesmí překročit 38 stupňů. NSZ ale doporučuje jiné formy kontaktu se státním zastupitelstvím, než osobní návštěvu:  „Podatel se podrobí ze strany justiční stráže bezkontaktnímu měření tělesné teploty, v případě naměření teploty 38 °C a vyšší nebude mu umožněn vstup dále do budovy Nejvyššího státního zastupitelství,“ upozorňuje NSZ.

Úplně jiné opatření přijalo Vrchní státní zastupitelství v Praze.  Ústí podání je možné učinit jen za podmínky, že jde někomu o život zdraví nebo majetek nebo jde o věc, která je v působnosti VSZ v Praze: „Podání činěné ústně do protokolu je možné pouze za předpokladu, že jím má být podatelem poskytnuta informace o aktuálně hrozícím nebezpečí ohrožení života nebo zdraví osob nebo ve věcech, v nichž je k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním příslušný státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze (§ 12 odst. 1, § 15 odst. 1 – 4 vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů),“ uvádí v opatření VSZ v Praze s upozorněním, že podání sepisuje do protokolu rovněž policie a okresy.

Městské státní zastupitelství v Praze naopak oznámilo, že ústní podání nepřijímá, podání lze učinit pouze písemně.

Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem přijalo i pro pobočky opatření po vzoru NSZ, více podatelů bude čekat na ulici, ale tento úřad neměří podatelům teplotu. Má podmínku, že podatelé nevykazují onemocnění Covid-19 nebo jiné respirační onemocnění a podatel dodržuje bezpečnou vzdálenost dva mety od ostatních osob.

Naopak například Krajské státní zastupitelství v Ostravě budovu pro veřejnost až do odvolání zcela uzavřelo.  „Podání činěná do protokolu nebo doručení osobního podání na podatelnu nebudou možná. Na Krajské státní zastupitelství v Ostravě je možné se obrátit i jinými způsoby vyjma případů zvláštní důležitosti, které je třeba posuzovat individuálně (např. oznámení o zvlášť závažném zločinu),“ uvádí se v opatření KSZ v Ostravě.

Podle výše uvedených vzorů fungují i stejně různě okresní státní zastupitelství. Na jejich webech lze nalézt opatření od úplného uzavření budovy po povolené návštěvy pod podmínkou, že podatelova horečka nepřesáhne 38 stupňů.

Irena Válová

Sdílejte
Předchozí článekSoud: Evropská protikorupční prokurátorka byla v Rumunsku odvolána neprávem
Další článekOdškodnění kvůli epidemii? Ministryně nemůže soudce přesunout na jinou agendu, upozorňují zástupci justice
Irena Válová
Irena Válová je novinářka, editorka, zástupkyně šéfredaktora i publicistka v tištěných médiích, ale i v rozhlasech a televizích. Mimo jiné referovala o politických událostech z krizových oblastí: přechod k demokracii v JAR, referendum o Saddámu Husajnovi v Iráku či rušení amerických základen na Filipínách. Šest let byla zpravodajkou ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Na základě publikovaných rozhovorů s americkými právníky o konfliktu zájmů v politice obdržela stipendium od velvyslanectví USA v Praze, v roce 1994 pak v Chicagu certifikát USIA tištěná žurnalistika v USA. V 90. letech též absolvovala několik stáží na téma demokracie ve Švýcarsku. V roce 1998 byla zvolena předsedkyní Syndikátu novinářů ČR, o rok později se stala členkou Řídícího výboru Evropské federace novinářů se sídlem v Bruselu. Tři roky vedla sdružení pro svobodný tisk Media Observatory ČR. Od roku 2001 je na volné noze jako autorka, editorka i mluvčí. Spolu s advokátem a nyní zvoleným soudcem Evropského soudu pro lidská práva za ČR ve Štrasburku JUDr. Alešem Pejchalem je autorkou knihy Základní slova: rozpravy o svobodě, společnosti, procesu, politice a právu.