Hygienickým službám už se povedlo obsadit 84 nových míst, pracuje se i na vyšším odměňování

Hygienické stanice byly léta na okraji zájmu. To se s pandemií covid-19 zásadně změnilo a rázem se ocitly v centru pozornosti. Postupně jsou také činěny kroky k tomu, aby hygiena personálně posílila a její zaměstnanci byli adekvátně zaplaceni. Vedle 134 nových míst, z nichž už je 84 obsazeno, tak již služba dostala 130 milionů navíc na odměňování a pracuje se i na tom, aby byly navýšeny platové třídy. Ministerstvo také upírá pozornost k národní testovací strategii, do níž nyní zapracovává připomínky, a dojednává s pojišťovnami, aby smluvně zajistily páteřní síť testovacích míst a laboratoří. Aktuální kroky představili zástupci ministerstva na středečním sněmovním zdravotnickém výboru.

 

Ministerstvo nedávno zveřejnilo národní testovací strategii, která byla dána k veřejným připomínkám. Těch podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha přišlo poměrně velké množství a mnohdy byly relevantní, takže je v tuto chvíli úřad zapracovává. Dokument by tak měl být do konce měsíce dokončen a pak by měl být vydán oficiálně.

Národní strategie přitom počítá se vznikem páteřní sítě testovacích míst a laboratoří, které budou státem garantované a měly by zvládnout majoritní část vzorků. „V tuto chvíli vedeme jednání se zdravotními pojišťovnami. Nyní probíhá nastavení smluvní politiky na základě jasných parametrů, co mají laboratoře splňovat – že mají fungovat sedm dní v týdnu a mají mít daný objem vzorků vyšetřený do 48 hodin. To bude obsahovat kontrakt se zdravotními pojišťovnami, které vyšetření hradí. Úhrada je přitom pevně daná a nemáme informace o tom, že by byla nedostatečná. Přímo řízené organizace už také ode mě dostaly pokyn, aby se připravovaly z kapacitního hlediska, tedy zajištění technologií. Například ve FN Ostrava již udělali kroky k tomu, že jsou schopni denně odebrat a vyšetřit 1000 až 1500 vzorků. Aktuálně je celková kapacita systému na 18 tisících vzorcích denně. Pacienti ale musejí být indikovaní, není smysluplné dělat testování na slepo. To je věc, která je řešena i s praktickými lékaři – aby indikovali a vypisovali elektronické žádanky, ale bohužel ne vždy to funguje,“ popisuje ministr Vojtěch.

Ne všichni jsou ale z páteřní sítě nadšeni.

„Teď se chce páteřní testování, ale za sebe řeknu, že mně je v terénu k ničemu. Budu vozit vzorky do fakultních nemocnic a tam se budou dělat tisíce testů? Dělá se i test ze slin, který se může provádět v každé okresní nemocnici či dokonce v ordinacích, pokud by lékaři chtěli,“ domnívá se poslanec a pediatr v chrudimské nemocnici David Kasal (za ANO). „V okamžiku, kdy vytváříme páteřní laboratoře, tak na ně nakládáme takové kvantum vyšetření, že to vede k tomu, že laboratoře přestávají dělat základní vyšetření, která dělat mají. A nejsou to jen fakultní nemocnice. Ti lidé říkají, že už nedělají nic jiného, než že…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Michaela Koubová