Návrh zákona: Lidem v kurzarbeitu by stát platil 70 pct čisté mzdy

Podat osobně trestní oznámení nebo učinit podání výpovědí do protokolu lze znovu jen s rouškou. Foto: pixabay

Pracovníci na kurzarbeitu by mohli od státu dostávat za dobu, kdy pro ně firma kvůli epidemii, přírodní katastrofě či recesi nebude mít práci, 70 procent čistého výdělku. Po třech měsících by se podpora snížila. Vyplácela by se nejvýš devět měsíců. Člověk by ale musel v týdnu odpracovat aspoň dvě pětiny pracovní doby, tedy třeba dva z pěti dnů. Peníze od státu by se započítávaly na důchod. Vyplývá to z návrhu novely o zaměstnanosti s novými pravidly kurzarbeitu, kterou připravilo ministerstvo práce. Na svém webu ji zveřejnila vláda.

Podle plánu by se nový kurzarbeit měl zavést od listopadu. Měl by při potížích bránit propouštění. Navázal by na vládní program Antivirus s příspěvky na mzdy pro zaměstnavatele, na které dopadla nařízená omezení kvůli epidemii a koronavirová krize.

Podle návrhu by vláda mohla kurzarbeit zavést, pokud by ve třech měsících po sobě meziročně přibylo nezaměstnaných o víc než 15 procent a bylo by jich minimálně 400.000. Kabinet by k nové podpoře v částečné zaměstnanosti mohl přistoupit i při pandemii, kyberútoku, přírodní pohromě či v jiné mimořádné situaci, která by ohrozila ekonomiku. V nařízení by stanovil, po jakou dobu či v jakém odvětví a regionu se bude příspěvek poskytovat.

„Zaměstnavatel nebude za hodiny ´nepráce´ vyplácet zaměstnancům náhradu mzdy tak, jako za standardní situace v případě vzniku překážek v práci na straně zaměstnavatele. Podporu v době částečné zaměstnanosti bude zaměstnancům poskytovat úřad práce prostřednictvím zaměstnavatele,“ uvedlo ministerstvo práce v podkladech pro vládu. Podle autorů návrhu kurzarbeit firmám poskytne prostor pro řešení potíží a k návratu lidí k plné práci.

Po vydání nařízení budou moci firmy začít o podporu žádat. Žádost by mohly podávat do dvou let, nebo do konce lhůty uvedené v nařízení. Stát peníze poskytne zaměstnancům, kteří jsou v podniku aspoň tři měsíce. Podporu získají, pokud pro ně není práce pětinu až tři pětiny pracovní doby, tedy z pěti dnů den až tři dny. Musí odpracovat ale aspoň dva dny. Příspěvek nebude pro lidi s kontem pracovní doby, na nemocenské, mateřské, otcovské či na ošetřovném.

První tři měsíce by pracovníci mohli za hodinu bez práce od státu pobírat 70 procent svého průměrného čistého hodinového výdělku. Dalšího čtvrt roku by to bylo 65 procent a ve zbytku času 60 procent. Pokud by se zaměstnanci vzdělávali či se zapojili do jiných činností, které by doporučil úřad práce, mohli by mít 80 procent čistého. Maximální výše podpory by činila 1,5násobek celostátní průměrné mzdy za tři čtvrtletí předchozího roku před kurzarbeitem. Letos by tato hranice byla na 50.135 korunách.

Příspěvek v částečné zaměstnanosti zákony už upravují. Firma za neodpracovanou dobu teď pracovníkům platí minimálně 60 procent výdělku. Pokud pro ně nemá práci aspoň den v týdnu a platí jim aspoň 70 procent výdělku, může dostat od státu příspěvek nejvýš 0,125násobek průměrné mzdy, tedy 4179 korun. Podpora se vyplácí nejdéle šest měsíců, vláda může stanovit delší dobu.

„Hlavní bariérou pro využívání tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti byla výše příspěvku, která nemotivuje zaměstnavatele ponechat si zaměstnance,“ uvedlo ministerstvo. Podle něj překážku představuje i to, že s žádostí každé firmy musí souhlasit vláda.

Podle návrhu by podnik přehled pracovníků a odměn na kurzarbeitu měl dodat úřadu práce do pátého dne po skončení měsíce. Do deseti dnů od doručení podkladů by mu stát peníze poskytl. Zaměstnavatel by je pracovníkům vyplatil do pěti dnů. Lidé na kurzarbeitu by tak měli mít příspěvek na účtu obvykle s výplatou, nejpozději do dvacátého dne v měsíci.

Podpora v částečné zaměstnanosti by se zahrnovala do částky na důchod. Promítla by se i do odvodů na zdravotní pojištění. Pokud by mělo být placené pojistné nižší, musela by firma a zaměstnanec rozdíl doplatit.

Kdyby podle propočtů ministerstva práce skončilo na kurzarbeitu na 150.000 lidí, stálo by to měsíčně maximálně 1,58 miliardy korun. Kdyby to byla desetina, výdaje by činily nejvýš 158 milionů korun.

Autoři poznamenali, že návrh je kompromis z jednání s odboráři a zaměstnavateli. Připomínky k novele mohou ministerstva, kraje, další úřady, odbory a zaměstnavatelé podat do příští středy. Aby norma začala platit, musí ji schválit vláda i Parlament a podepsat prezident.

(čtk)