Projektant poukázal na podezřelé okolnosti soutěže na novou zlínskou nemocnici

Končící Čunek podepsal za kraj smlouvu s milionovou pokutou Foto: Facebook

V tendru na výstavbu nové zlínské krajské nemocnice vyhrál ten, kdo měl připravit zadávací podmínky pro tuto velkou soutěž. Tvrdí to Jiří Slánský z královéhradeckého projekčně-architektonického ateliéru JIKA–CZ, který dal kvůli soutěži na projekt nemocnice podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. „Zadavatel (Zlínský kraj) nebyl ochoten prokázat, jak přišel na stanovení ceny poptávaného díla,“ upozorňuje Slánský. Na rozhodnutí antimonopolního úřadu připravuje žalobu k soudu.


Nová nemocnice ve Zlíně – Malenovicích, obří plán bývalého hejtmana Jiřího Čunka, zřejmě jen tak nevyroste. Česká justice při zkoumání Čunkových příprav na stavbu narazila na řadu kontroverzních kroků, které vyvolávají pochybnosti a řadu otázek. V architektonickém projektu je například zmíněno i naprosto s projektováním stavby nesouvisející ovlivňování médií, novinářů, placené PR projekty.

Česká justice se proto obrátila na královéhradecký projekčně-architektonický ateliér JIKA-CZ, který dal kvůli soutěži na projekt nemocnice podnět k Úřadu pro kontrolu hospodářské soutěže (ÚOHS) a požádala o podklady k apelu na antimonopolní úřad. Zakladatel ateliéru JIKA-CZ Jiří Slánský nezareagoval jen tak, že poslal požadované podklady, ale popsal celý průběh velmi nestandardní zakázky. Dlužno ovšem říci, že impuls společnosti JIKA–CZ ÚOHS zamítl a soutěž je podle něj regulérní. Jiří Slánský už kvůli tomu chystá žalobu k soudu, jak se lze dočíst níže.

V ateliéru JIKA-CZ V působí tři samostatné týmy projektantů a architektů, zaměřené na různá odvětví staveb a jedna specializovaná část, která řeší technické zařízení staveb. Jedna složka se specializuje přímo na zdravotnické stavby a patří do popředí českých týmů, které se zaměřují na přípravu zdravotnických staveb. Tým má za sebou projekty jak nových pavilonů nemocnic, tak i rekonstrukce stávajících oddělení zdravotnických zařízení v celé České republice. Slánský tvrdí, že soutěž na projektanta byla šita na míru vítěznému sdružení. A to si na ni navíc podmínky samo připravilo.

„Myšlenka udělat něco velkého je super, pro současnost i pro budoucnost. Ale ten kdo to chce dělat to musí dělat uváženě a s rozumem. Žijeme ve státě, který má dlouhou historii, myšlení má velmi dlouhou trajektorii děděnou po generace. Postavit novou nemocnici je super, ale nyní řeknu jednu krutou věc – v našem státě je mnoho nemocnic a každá umí téměř vše – ať je velká, tak je malá. A to není správně. Drobíme tím síly na složité situace. Zlín má jednu nevýhodu – nemá univerzitní nemocnici Tedy něco co je přímo řízeno, provozováno a placeno ze strany ministerstva zdravotnictví. Vše tedy musí zařídit Zlínský kraj,“ začal svou analýzu problematické Čunkovy soutěže Jiří Slánský.

Proč nevyužít ´Baťovku´?

Kraj má dnes fungující Baťovu nemocnici. „Něco co vzniklo za posledních cca 100 let, má to relativně dobrý základ. A co není, tak lze lehko vyřešit. Pracuji pro klienty, kteří provozují zdravotnická zařízení po celé České republice a v zahraničí. A mohu říci, že stav ´Baťovky´ není vůbec špatný – porovnáním s českým reáliemi = stavem nemocnic v Čechách. Proč tedy ničit něco co funguje a dá se lehce modernizovat?“ oponuje Slánský Čunkovým argumentům a stavu Zlínské nemocnice, její nedostatečnosti a zastaralosti.

Vybudovat „„něco nového“ je podle Slánského samozřejmě na první pohled jednodušší a pro veřejnost, tedy voliče, líbivé. Nemocnice byla také klíčovým tématem říjnových krajských voleb. „Převzal jsem myšlení německého klienta, developera ve zdravotnictví, který říká – nemocnice která nebyla za posledních 25 let modernizována, tak si zaslouží vyhodit vedení a zbourání. To ale není případ ´Baťovky´. Lze zbořit to, co je funkční a udělat to nově, ale musím být hodně bohatý abych si to mohl dovolit. To ovšem v České republice nejsme. ´Baťovka´ navíc za posledních 30 let udělala velké kroky tak aby držela dech s evolucí zdravotnictví. Takže je třeba se hodně zamyslet, jak tento stav využít. Což myšlenka nové nemocnice zcela popírá,“ vysvětluje Slánský.

Nepopírá přitom, že by byla myšlenka nové nemocnice úplně špatná. „Má zajímavý koncept, částečně inspirovaný západem. Osobně tam nevidím zásadní chyby návrhu, jediné co mohu říci, že se návrh poučil z již postaveného, ale nedívá se dopředu ve střednědobém a dlouhodobém výhledu. Nepredikuje vývoj medicínské technologie a také nereaguje na demografii kraje v příštích 25 letech,“ upozorňuje na první obtíže Jiří Slánský. „Měl jsem možnost se seznámit s filosofii zdravotnictví v Dánsku a na Taiwanu. Velmi zajímavě vnímám Taiwan, kde technologie, které jsou supermoderní pro nás, tak jsou již běžně dostupné a začíná se tam pracovat s technologiemi léčby, které v Evropě jsou v říši teorií. Nemocnice v Německu, Rakousku, Švýcarsku ale již s takovými technologiemi počítají a mají je zařazeny do svých budoucích strategií,“ podotýká.

Současná pandemie Covid-19 ukázala podle Slánského setrvačnost české medicíny. „Jsme připraveni na minulé pohromy, leč neumíme reagovat na ty budoucí. Návrh zlínské nemocnice s tímto prý opět nepočítá. Ale dá se to stále vyřešit,“ říká Slánský.

„Zpět ale k ´Baťovce´ – i ta se dá dle Slánského připravit na to, co je standardem v západní (německé) medicíně, i na výzvy budoucí. Dle mě relativně levně, tj. za polovinu či max 2/3 nákladů, které jsou oficiálně prezentovány. A dá se to stihnout do 4 let. To že to bude za provozu – ano bude, ale toto je jen inženýrská záležitost se kterou se lze věcně vypořádat,“ osvětluje Jiří Slánský ekonomicky mnohem výhodnější řešení velkokapacitního medicínského zařízení.

Bizarní požadavky

Jiřího Slánského ale mnohem více než plýtvání penězi daňového poplatníka zarazil způsob soutěžení projektanta na novou nemocnici. „Máme zde vypsaný tendr těsně před Vánoci v roce 2019. O tom jak proběhlo zastupitelstvo se nebudu vyjadřovat – to není moje věc. Lhůta na podání nabídky byla nestandardní – započetí běhu lhůt bylo 19. prosince 2019, zadávací dispozice byla k dispozici až 23. prosince 2019. Tedy tendr na takto významnou stavbu běžel přes Vánoce,“ upozorňuje na první pozoruhodnost Slánský.

V tendru je podle něj požadavek na lékařského manažera se zahraniční praxí, ovšem bez definice na co praxe byla. Tedy mohlo by se jednat o někoho, kdo dělal strážného v nemocnici v zahraničí, nebo jen kuchaře. Navíc jsme měli zájem tuto referenci prokázat zahraničním lékařem neb naše klíčová osoba je lékař, cizinec, jenž vždy svoji praxi vykonával v zahraničí, a neměl nutnost v rámci své praxe vyjet mimo území svého domácího státu, ačkoliv sloužil v nemocnicích na třech kontinentech. Přesto dle požadavku musel vykonávat svoji praxi tři měsíce mimo svůj domovský stát,“ zmiňuje Slánský další problém.

Nestandardností bylo v tendru na projekt nové zlínské nemocnice více, tvrdí Jiří Slánský. Repro: ČJ

Zlínský kraj pak podle Slánského v průběhu tendru pozměnil kvalifikaci osoby vykonávající autorský dozor, respektive definici reference. „Stačí jen, aby byl autorský dozor zahájen a už tato osoba plní kvalifikaci. Mohlo se jednat jen o slavnostní zahájení stavby, zkušenost z ní je jistě zajímavá, ale s technickou praxí to má pramálo společného,“ upozorňuje dále Slánský.

„Nejsem zrovna zarytý ekolog, mám v této věci pragmatický přístup, tj. být ohleduplný, respektovat přírodu. Došlo ovšem k tomu, že v rámci zadávací dokumentace zadavatel nutí projektanta ´salámovat záměr´ v procesu EIA. Tj. dělit záměr na menší části, tak aby se vyhnul dokumentaci dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Tento postup byl shledán nezákonným, mimo jiné kvůli tomuto měla problém část liniových staveb (dálnice, železnice) a kvůli tomu se řešila výjimka v rámci Evropské unie, jinak by rozhodnutí EIA bylo zrušeno a tím pádem by byla zneplatněna veškerá povolení (územní rozhodnutí, stavební povolení),“ přibližuje další bizarnost „Čunkova“ projektování Slánský.

Slánský také tvrdí, že v záměru stavby je „zajímavě“ řešena reference na BIM (Building Information Modeling – informační model budovy). „Zadavateli stačí jako reference 50 procent rozpracovanosti modelu BIM. BIM je další fáze 3D modelu, ale 3D model je tak 80-90 procent práce. Pokud chci referenci na 50 procent, tak tím, co se prokazuji není není BIM, a taky to není ani 3Dmodel. Dovolím si řící, že ateliér, který reprezentuji, o BIM u něco ví. V BIM pracujeme již od doby, kdy o BIMu ještě skoro nikdo nemluvil, jen se začal používat. Viděl jsem v tom obrovský potenciál a vidím jej stále,“ pokračuje Jiří Slánský.

Někdo ví víc

Za větší problém, než reference projektanta ovšem považuje na tendru Zlínského kraje Jiří Slánský komunikaci. „Respektive nekomunikace. Zadavatel se bránil cokoliv říci. Jde o to, že uchazeči musí přístup ke stejným informacím jako má zadavatel,“ zlobí se Slánský.

„Zadavatel (Zlínský kraj) nebyl ochoten prokázat, jak přišel na stanovení ceny poptávaného díla. Existuji přitom metodiky, třeba přes Českou komoru architektů, kde se dá dle parametrů stavby ověřit cena poptávané služby,“ upozorňuje Slánský.

Dále v rámci této části díla existují nejasnosti ohledně osoby na manažerské pozici. „Respektive jejich honorování. V jedné části se píše že projektový manažer je povolen jen na jeden úvazek = cca 168 – 180 hodin za měsíc. Na druhé straně se v zadávací dokumentaci píše, má vykonat 4 800 hodin práce (za cca tři měsíce). V této zemi není nikdo, kdo je za tři měsíce odpracovat 4 800 hodin. Dále v rámci požadavků na manažerský tým není jasné, co je předmětem plnění a jaký je rozsah,“ tvrdí Slánský z ateliéru JIKA–CZ.

„Nyní už ale jdeme ke klíčové věci a rovnou sem vtáhnu údaje, které jsou součástí rozhodování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Napadli jsme u něj, že Zlínský kraj má k dispozici více údajů než zveřejnil. A dokonce jde o část, která je předmětem tendru, který Zlínský kraj vyhlásil,“ vypichuje Slánský.

Klíčem k načtení popsaného děje je podle Slánského tato fotografie:

Horní část fotografie je z webu Zlínského kraje, kde hejtman Čunek prezentuje premiérovi Babišovi a ministru zdravotnictví studii = to, co je předmětem tendru. Tato fotografie je ale z doby před vypsáním tendru. Na dolní části fotografie je to, co kraj zveřejnil – na ní je mnohem méně informací. „Kraj tedy nezveřejnil vše, co měl k dispozici. Nabídku jsme nepodali, neb v tendru je někdo, kdo má více informací (autor studie, jež je na snímku výše) a kraj nechce zveřejnit vše. Z mého pohledu nerovné podmínky,“ tvrdí Jiří Slánský.

Toto, a další věci, JIKA–CZ s krajem řešila v rámci dotazů. „Ale kraj vždy zarytě odpovídal, že nic nemá. Ačkoliv to hejtman měl v ruce… V této věci jsme podali námitku proti zadávacím podmínkám tj. že všichni nemají stejné podklady pro zpracování nabídky,“ konstatuje dále Jiří Slánský.

Pokud nemají všichni uchazeči stejné podmínky, tak je podle Slánského nerozumné vůbec podávat nabídku. „Dělat někomu fíkový list nepovažuji za správné. Kraj nám nevyhověl, proto jsme se obrátili na ÚOHS. Následně ÚOHS rozhodl jak v základním řízení, tak i odvolacím řízení proti naší námitce. S problematikou se vypořádal takto.

„Popis tohoto děje je zajímavý. Úřad se vůbec nezabýval podklady, které jsme mu poskytli. Jde o o dokumenty – výkresy, dispozice, které se nezveřejnily v rámci zadávací dokumentace. Tedy opakuji: Kraj má více než poskytl uchazečům. Úřad se ovšem spokojil s konstatováním zadavatele že jde o dokumenty pro ´interní potřeby´,“ tvrdí Slánský. Když po dokumentech interní potřeby ÚOHS pátral, tak autor studie (mimochodem zároveň člen týmu vítěze zakázky) sdělil úřadu následovné:

Jiří Slánský se proto hodně zlobí. „Projektant tedy zpracoval dispoziční studii v hodnotě několika milionů pro své potřeby a náhodou ji poskytl pro účely jednání kraje a vlády. A mimo jiné, prý jde o skicy. Úřad se spokojil s tímto řešení, nehledal znalce či odborníka, který by toto dokázal ověřit či vyvrátit. Úřad pro kontrolu hospodářské soutěže tedy rozhodl jen na základě konstatování kraje a autora dispozice na obrázcích, jež je také vítězem tendru, tedy plně převzal argumentaci zadavatele bez nezávislého posouzení třetí stranou. Mimochodem postup tvorby je opačný. Navrhnu plochu – hmotu – na základě znalostí a zkušeností (to bylo i předáno do tendru) a pak tvořím dispozice. Je tedy prezentován další krok navazující na to, co je součást tendru,“ kroutí hlavou jednatel společnosti JIKA–CZ.

Hodnotícím kritériem zadávací dokumentace byl přitom i čas vyhotovení této studie. Respektive váha času byla pětadvacetiprocentním hodnotícím kritériem. „Jedná se tedy z mého pohledu o zvýhodnění toho, kdo má více informací. Prostudoval jsem si také zakázky malého rozsahu, které byly smlouvy ve věci Nemocnice Zlín. Z tohoto je pozoruhodné, že bylo zpracováno mnoho dokumentů, ale ve výběrovém řízení se objevil jen zlomek těchto výstupů. To generuje mnoho otázek. Jde o veřejné zdroje – registr smluv,“ kroutí dále hlavou Jiří Slánský.

První z nich je podle Slánského otázka, proč tyto dokumenty nebyly dány do výběrového řízení, když je kraj vlastní? Další otázkou pak je, jak je možné, že vítězem soutěže je ten, kdo většinu těchto minitendrů vyhrál a to včetně tendru, který měl připravit zadávací podmínky pro tuto velkou soutěž?

„Dále pravidelně oslovovaní uchazeči v minitendrech se ve finále spojili do sdružení tak aby dokázali splnit podmínky = mix manažera + projektanta,“ upozorňuje dále projektant Slánský.

„Z rozhodování ÚOHS jsem rozpačitý a připravuji žalobu ohledně jeho rozhodování. Jde o precedens, který není možné ponechat bez reakce. Úřad rozhodoval, aniž by se ověřoval fakta a vše přebíral plně od kraje. To je můj rozklad celého problému z mého pohledu,“ blíží se k závěru jednatel společnosti JIKA–CZ Jiří Slánský.

„Měli jsme zájem účastnit se tendru. Kraj ale neposkytl všechny informace. Nemáme tedy zajištěnu rovnost při účasti ve veřejném tendru. Vždy bychom byly ti, co mají jen část informací. S tímto jsme se obrátili na ÚOHS. Podat nabídku v situaci, kdy si zadavatel s účastníky, vyjma vybraných, hraje nerovnou hru, je nerozum, který se proti vám v budoucnu obrátí. Samotné hodnocení nabídek nám potvrzuje naše domněnky: Tendru se účastnily jen firmy, které byly oslovovány v rámci minitednrů před tímto velkým tendrem. Výběrové řízení vyhrál ten, kdo připravoval podklady, včetně zadávacích podkladů pro tento velký tendr, a také včetně podkladů, které nebyly krajem zveřejněny. Stále věřím v selský rozum, že vše dobře dopadne,“ uzavřel svůj pohled na soutěž na projektanta nové nemocnice ve Zlíně jednatel společnosti JIKA–CZ Jiří Slánský.

Jiří Čunek s Českou justicí bohužel nekomunikuje. „S ohledem na váš minulý článek obsahující nepravdivá a lživá tvrzení připravují právníci žádost o opravu a předžalobní výzvu. Do ukončení tohoto procesu s vámi nemohu komunikovat,“ zareagoval končící hejtman na článek popisující úzký kontakt Zlínského kraje kvůli vzniku nové nemocnice s investiční skupinou Penta, kterou provází kontroverzní pověst.

Jan Hrbáček