Středa, 22. září, 2021

Soud zrušil rozsudek v případu, ve kterém byli Šlachtovými celníky na sledování nezákonně najati vojáci

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Olomoucký Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze prodeje nelegálních cigaret. Případ vzbuzuje od počátku silné emoce, řešila ho GIBS i výbory a komise Poslanecké sněmovny. Pátrači celníků si totiž na pomoc při sledování podezřelých přizvali armádní specialisty z prostějovské 601. brigády speciálních sil. Zapojení armády do sledování civilistů ale odporuje zákonu. Tajnou operaci s krycím názvem Richard posvětil tehdejší náměstek celních pátračů Robert Šlachta, který vojákům dokonce poslal za účast na vyšetřování osobní děkovný dopis. Celníci o případu dlouhou dobu mlžili a existenci Šlachtova dopisu dokonce popírali.

Krajský soud v Brně loni v květnu vynesl tresty v případu prodeje nelegálních cigaret. Na případu pracovali pátrači celníků, kteří při sledování proti liteře zákona použili armádní specialisty z 601. brigády speciálních sil z Prostějova. Případ vyšetřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů, která nezákonnosti, včetně ničení důkazů, celníků pokryla. Kauza se dostala i na parlamentní půdu, kde se jí zabývaly příslušné výbory a komise.

Nasazení celníků v akci s krycím názvem Richard bylo velmi intenzivní. A výsledek? Krajský soud v Brně udělil dvěma z devíti obžalovaným nepodmíněné tresty ve výši 7 a 5 let. Další obžalovaní odešli podle rozsudku, který má Ekonomický deník k dispozici, od soudu s tresty od 60 měsíců za mřížemi a níže.

Do případu nelegálních cigaret, jejichž distribuce se odehrávala především v brněnské Hospodě U Hanky a Baru 999, celní správa přimíchala navíc i nalezené střelivo a dýmovnice u jednoho z podezřelých, který měl být kurýrem, ale disponoval příslušným zbrojním oprávněním.

Ekonomický deník nyní zjistil, že olomoucký Vrchní soud rozsudek v kauze nelegálních cigaret zrušil. Respektive, podle informací, dostupných z justiční databáze na stránkách justice.cz/infosoud, Vrchní soud v Olomouci zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně v neveřejném zasedání.

Proč v neveřejném zasedání? Podle trestního řádu může tímto způsobem odvolací soud rozhodnout, pokud mimo jiné rozhoduje podle § 258 odst. 1 trestního řádu. Tedy, je-li zřejmé, že procesní vadu nelze odstranit ve veřejném zasedání.

Z tohoto zjištění tedy velmi pravděpodobně vyplývá, že vady v nalézacím soudním řízení byly natolik závažné, že nebylo možné nařídit veřejné zasedání, na němž by odvolací soud třeba i změnou rozsudku soudu prvního stupně vady odstranil.

Podle zmiňovaného paragrafu se ruší rozsudek

  • pro podstatné vady řízení, které rozsudku předcházelo, zejména proto, že v tomto řízení byla porušena ustanovení, jimiž se má zabezpečit objasnění věci nebo právo obhajoby, jestliže mohly mít vliv na správnost a zákonnost přezkoumávané části rozsudku,
  • pro vady rozsudku, zejména pro nejasnost nebo neúplnost jeho skutkových zjištění týkajících se přezkoumávané části rozsudku, nebo proto, že se ohledně takové části soud nevypořádal se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí,
  • vzniknou-li pochybnosti o správnosti skutkových zjištění ohledně přezkoumávané části rozsudku, k objasnění věci je třeba důkazy opakovat nebo provádět důkazy další a jejich provádění před odvolacím soudem by znamenalo nahrazovat činnost soudu prvního stupně,
  • bylo-li v přezkoumávané části rozsudku porušeno ustanovení trestního zákona,
  • je-li uložený trest v přezkoumávané části rozsudku nepřiměřený,
  • je-li rozhodnutí o uplatněném nároku poškozeného v přezkoumávané části rozsudku nesprávné, nebo
  • není-li v souladu s dohodou o vině a trestu, jejíž schválení státní zástupce soudu navrhl; to neplatí, jde-li o výrok o uplatněném nároku poškozeného, který s dohodou o vině a trestu nesouhlasil, nebo poškozeného, jehož řádně uplatněný nárok dohodě o vině a trestu neodpovídá.

Jak Ekonomický deník zjistil, písemné odůvodnění zrušení rozsudku v kauze, v níž celníci použili ke sledování nezákonně armádu ještě není k dispozici.

Tajná operace Richard

Nasazení armády do případu celníků potvrdil dopis jejich tehdejšího šéfa pátračů Roberta Šlachty. Vojáci byli do operace nasazeni po dobu dvou dnů na jaře roku 2018, kdy intenzivně sledovali zájmový objekt v civilní zástavbě na severní Moravě.

Ekonomický deník navíc zjistil, že po vypuknutí skandálu se celníci pokusili ze spisu svodku ze sledování vojáků vytáhnout.

Ekonomický deník vypátral jeden z klíčových důkazů toho, že celní správa v červnu 2018 nezákonně sledovala podezřelé z obchodu s padělanými cigaretami za pomoci elitních vojáků, kteří jsou nasazováni do zahraničních misí. Zákon, respektive trestní řád, zapojení této složky do úkonů v trestním řízení v žádném případě neumožňuje.

Celní správa se vymlouvala, že nešlo o nezákonné sledování a na pomoc jí přispěchala i Generální inspekce bezpečnostních sborů. Ta ostrou akci vojáků, po které předali data ze sledování celníkům, pojmenovala jako pouhé pozorování.

„Cílem sledování zájmových osob a objektu je zjistit informace, které povedou k ustanovení osob, jenž se na trestné činnosti ve formě organizátorství podílí, či přímo trestnou činnost řídí,“ stálo v žádosti adresované Generálnímu štábu, která byla sepsána z rozkazu zástupce generálního ředitele Celní správy a ředitele sekce pátrání Roberta Šlachty. Foto: Celní správa

Šéf odboru pátrání celní správy a její dosluhující náměstek Robert Šlachta přitom hned v den skončení ostré akce poděkoval náčelníkovi Generálního štábu Aleši Opatovi, že vojáci prováděnými operativními úkony pomohli ustanovit pachatele závažné trestné činnosti. Ekonomický deník tento děkovný dopis získal, přestože jej celní správa dlouhou dobu zapírala. A získal také svědectví jednoho z celníků, který tvrdí, že po provalení skandálu se jeho nadřízená pokusila svodku z nezákonného sledování vyndat ze spisu.

Sledování osob a věcí

Případ rozplétal brněnský Krajský soud. Na lavici obžalovaných usedlo devět obžalovaných, převážně vietnamského původu. Obžaloba je vinila z toho, že po delší dobu dováželi do republiky z Polska velkém množství padělaných cigaret – státu způsobili neodvedením spotřební daně škodu přes 20 milionů korun, výrobci pak porušením práv k ochranné známce přes jeden a půl milionu.

U soudu se z nepochopitelných důvodů soudu v podstatě neřešilo, že tím, kdo zásadním způsobem porušil zákon, byla i celní správa. Ekonomický deník k tomuto případu shromažďoval důkazy skoro rok. Vše začalo touto žádostí celníků, akce dostala krycí název Richard.

Žádost, kterou vloni v červnu poslala celní správa na Generální štáb. O cvičení v ní není ani náznak. Celníci žádají spolupráci v ostré akci. Foto: Jan Hrbáček.

Přestože se celní správa snažila důkazy k nezákonnému sledování od počátku marginalizovat, moc jí to nešlo. Utajovanou operaci totiž potvrdili jak ministr obrany Lubomír Metnar, tak ministryně financí Alena Schillerová (oba za hnutí ANO) v odpovědích na interpelace šéfky sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS). I když vládní politici použili jinou terminologii, než sledování.

O tom, že celní správa porušila zákon a ke sledování si najala vojáky v rámci „součinnostního cvičení“, jak byla ostrá sledovací akce pojmenována, nemělo tušení až do otevření skandálu ani státní zastupitelství, jak přiznal tehdejší ministr spravedlnosti Jan Kněžínek.

Sledování v rámci takzvaného součinnostního cvičení není v českých ozbrojených složkách žádnou novinkou. Na takzvané „cvičky“ jsou čas od času povoláváni i příslušníci tajných služeb. Že jsou nasazení do ostré sledovací akce, která má být využita v trestním řízení, se ale většinou nedozví.

Pod roušku „součinnostních cvičení“ pro policii nebo celníky se totiž vyjma testování nové techniky či sehrávání nově postavených týmů, snadno schová právě sledování, které by jinak odporovalo liteře zákona.

Proto možná není zneužití prostějovských specialistů celníky k nezákonnému sběru informací či důkazů, prvním takovým případem a měly by se jimi do hloubky zabývat kontrolní orgány Poslanecké sněmovny.

Ostrá akce

To, že šlo o ostrou akci, v rámci které byly nezákonně získávány důkazy pro trestní řízení, potvrzuje mimo jiné děkovný dopis náměstka celní správy a šéfa odboru pátrání Roberta Šlachty.

Ten v den ukončení operace poslal náčelníkovi Generálního štábu Aleši Opatovi, který jako jeden z několika činovníků tento zásah umožnil.

„Chtěl bych tímto poděkovat… …za vynikající a vstřícnou spolupráci při realizaci opatření, která podstatnou měrou přispívají k následnému ustanovení osob, které se… …přímo podílí na závažné hospodářské trestné činnosti. Přičemž Vámi prováděnými operativními úkony dochází k řádnému objasnění skutkově náročné trestné činnosti,“ napsal v den ukončení ostré operace vojáků z Prostějova, 15. června 2018, Robert Šlachta Aleši Opatovi.

Černé na bílém. Náměstek celníků Robert Šlachta potvrdil zapojení elitních vojáků do nezákonného sledování dopisem náčelníkovi Generálního štábu. Foto: Jan Hrbáček

Vojáci kvůli kameře na kandelábru?

Případ nezákonného sledování měl potvrzující pokračování i u brněnského soudu, který případ soudil. Na jednom z hlavních líčení vypovídal šéf brněnského odboru padělání Petr Mašek a zpracovatel případu, dnes už bývalý celník Pavel Litavec. Zatímco Mašek případ bagatelizoval, Litavec promluvil před soudním senátem velmi otevřeně.

„Taková žádost o součinnost není běžná, je výjimečná, protože při sledování, které jsme prováděli v rámci akce Richard, tak naše technika, kterou celní správa disponuje, nebyla dostatečná na to, aby bylo možné případnou trestnou činnost zdokumentovat, proto jsme požádali Armádu ČR, konkrétně generální štáb, zda by nám nemohli vyjít vstříc v tom, pokud to zjednoduším, jakousi technickou konzultací v tom, jakou techniku při sledování použít,“ tvrdil u soudu Mašek.

Jenže jak se ukázalo, do akce bylo nasazeno po dva dny osm vojáků. A ti dokumentovali auta i osoby, které se pohybovaly, poblíž sledovaného objektu a záznam ze sledování posléze předali celníkům.

Petr Mašek pak u soudu konstatoval, že výsledkem spolupráce s celníky bylo umístění kamery na sloup před sledovanou budovou v Havířově-Šumbarku. Soud toto pitoreskní vysvětlení o aktivitách vojáků bez bez potíží přijal.

Na otázku, zda by tento akt dokázali sami celníci, bez asistence vojáků, Mašek zareagoval: „Určitě ano, nicméně jak už jsem říkal, vojáci nás ujistili akorát v tom, že ten sloup, na který dáme kameru, která bude pořizovat záznamy, tak je v podstatě jediné řešení, které je v silách celní správy. Předtím, než byla naistalována kamera, protože povolení bylo vydáno dávno předtím, tak tam bylo dané naše sledovací auto, ze kterého mířila jiná technika, to bylo naprosto neúčinné, tím jen dokresluji to, že to byla technická konzultace… …O jedinečnosti  konzultace nevím, jestli tady někdo mluvil, každopádně je to o tom, že nám už došly nápady, prostředky, proto jsme obrátili na někoho, kdo by mohl mít větší zkušenosti, což jsme předpokládali, že bude někdo z generálního štábu vědět,“ argumentoval stěží uvěřitelně Mašek.

Na otázku, proč celníci nepožádali o součinnost při sledování policii, což by bylo legální, Mašek odvětil: „Policii jsme nepožádali z toho důvodu, že naše sledovací útvary s policejními sledovacími útvary mají společný výcvik, společné vzdělávání, srovnatelnou výbavu, čili když toto nebyly schopny naše útvary, byl tam logický předpoklad, že to nebudou schopny ani policejní útvary.“

Možnost instalace kamery na sloup poblíž sledovaného objektu je přitom standardní postup a celní správa jej běžně používá, takže argument o „součinnosti“ s vojáky, kteří měli dle Maška celníky ujistit o tom, že nejlepším řešením je umístit kameru na kandelábr, je více, než úsměvný.

Poměrně klíčová odpověď šéfa celních pátračů Maška pak zazněla na konci výslechu, kdy se jeden z obhájců ptal, jestli celníci předali vyšetřujícím policistům celý spisový materiál: „Rozhodně ne.“

Ztracený dokument

Na rozdíl od Maška někdejší zpracovatel případu, dnes už civilista, Pavel Litavec, vypověděl o celém zákulisí nelegální akce. „Byl požadavek, jestli by nám (vojáci z 601. skupiny – pozn. red.) nemohli být nápomocni při sledování objektu vytipovaného rodinného domu, kdy by nám potvrdili to, co už jsme věděli, že se jedná o sklad cigaret a že tam zajíždějí konkrétní auta, o kterých jsme už měli povědomí, která auta dělají návozy cigaret,“ konstatoval před soudem Pavel Litavec.

Potvrdit nebo vyvrátit to měli vojáci tím, že jako součást jejich výcviku by celníkům mohli sledování objektu celníkům provést.

„Vzhledem k tomu, že se do objektu rodinného domu poměrně často zaváželo a měli jsme informace z odposlechů telekomunikačního provozu podezřelých osob, že se bude jednat o nějaký velký závoz neznačených cigaret a tabáku do toho objektu, tak součinnost měla spočívat v tom, že by na základě našich informací, kdy my jsme byli naživo na odposleších a vyhodnocovali jsme průběh telekomunikačního provozu podezřelých, tak kdybychom se dozvěděli, že jede zásilka do tohoto domu, součinnost měla spočívat v tom, že bychom telefonicky požádali určitou osobu z této skupiny, aby provedli obhlídku objektu a zjistili, jaké auto tam navezlo nebo nenavezlo ty cigarety,“ pokračoval Litavec.

V té době ještě celní správa podle něj neměla k objektu nasazenu kameru. „Sledování mohlo napomoci k odhalení konkrétního vozidla, které provádí závozy. Bylo dohodnuto datum, kdy tato součinnost proběhne… …Probíhalo to tak, že jsme dostali kontaktní telefon na člověka, který bude řídit skupinu 601. skupiny v Prostějově, kteří když se dostavili do prostoru, tak dali vědět, že tam jsou, my jsme zahájili odposlech naživo těchto osob a vyhodnocovali jsme telekomunikační provoz a komunikaci podezřelých online. Z výsledků tohoto vyhodnocování jsme potom rozhodli, jestli tito příslušníci 601. brigády provedou obhlídku objektu nebo ne,“ vysvětloval bývalý celník.

A jak sledování s vojáky konkrétně probíhalo? „Majitel nemovitosti pan XXX byl telefonicky kontaktován panem YYY s tím, ať jde otevřít bránu, že za 5 minut přijede auto. Takovéto informace, když proběhly, tak jsme je sdělili kontaktní osobě z 601. skupiny, že do 5 minut přijede auto, protože proběhl hovor, že má jít otevřít bránu. Jakým způsobem obhlídku provedli příslušníci 601. brigády, to se můžu jen domnívat, pravděpodobně se rozmístili tak, aby viděli na vrata rodinného domu, pak nám zavolali, že přijelo takové nebo
takové auto,“ vzpomínal u soudu Litavec.

Jeho výpověď jednoznačně prokazuje zapojení vojáků do nezákonného sledování: „Z tohoto nasazení této složky jsme dostali asi čtyřstránkovou zprávu o jejich nasazení, byla to jakási svodka o jejich činnosti na této akci. Ve svodce bylo, že tam přijeli tehdy a tehdy, v takovém a takovém času, kdy na základě telefonátu provedli obhlídku zájmového objektu se zjištěním takovým nebo bez žádného zjištění.“

Problematičnost celé nezákonné akce posiluje fakt, že po zveřejnění skandálu, byla svodka ze sledování vojáky odstraněna. A to na příkaz Litavcovy nadřízené Romany Pavelcové.

„Jakmile se zjistilo, že spolupráce s 601. brigádou byla nezákonná, jejich nasazení nebylo v souladu se zákonem, tak mě vedoucí požádala, abych jí to ze spisu dal, vytáhl jsem to ze spisu a dal jsem jí to… …Výstup, který mi dali, tak jsem dal do pomocných materiálů, ale když pak za mnou přišli, že jim to mám dát, tak jsem jim to dal. V pomocném materiálu se to neeviduje… …Nevím, co se stalo s vyjmutým materiálem, předal jsem ho nadřízené, od té doby jsem ho neviděl,“ prohlásil dále Litavec s tím, že už si nepamatuje, zda měla svodka vojáků čtyři nebo šest stran.

Žádost ze strany Romany Pavelcové podle něj přišla dva dny poté, co se informace o nezákonném sledování, zveřejněné Ekonomickým deníkem objevily v dalších médiích. „Já jsem to začal hledat až potom. To bylo asi tak nějak, když se to na tom serveru objevilo, tak do dvou dnů se přišlo s tím, že ten materiál je potřeba ze spisu vyndat,“ prohlásil Litavec.

Nezákonné sledování celní správy s vojáky z 601. skupiny speciálních sil otevřelo problém ještě v jiné rovině. Vojáci totiž podle nařízení vlády nemohou být příjemci utajovaných informací, vycházejících ze sledování. Utajovanou informací pak už bylo to, že celníci sledují uvedený dům v Havířově-Šumbarku, ale i další informace o zájmových osobách či autech, které se kolem sledovaného domu pohybovaly. Seznam utajovaných informací, se kterými mohou přijít do styku vojáci jsou k přečtení zde. Informace ze sledování v rámci trestního řízení mezi ně rozhodně nepatří.

GIBS Šlachtovy celníky podržela

Generální inspekce bezpečnostních sborů prověřování tohoto závažného případu odložila s tím, že se na straně celníků trestný čin nestal.

„Dospěli jsme k závěru, že i přesto, že jejich jednáním při schvalování, plánování a následné realizaci konkrétní činnosti došlo k porušení podmínek stanovených zákonem, nelze v tomto jednání spatřovat naplnění obligatorních znaků skutkové podstaty trestného činu. Mohlo však dojít k naplnění skutkové podstaty kázeňského přestupku, přičemž pochybení mohlo spočívat ve schválení, přípravě a realizaci ´součinnostního výcviku´, které bylo v rozporu s podmínkami pro realizaci vojenských výcviků podle zákona O ozbrojených silách ČR a dále mohly být jednáním některých příslušníků AČR porušeny základní povinnosti vojáků vyplývající ze zákona O ozbrojených silách ČR. Proto byla věc odevzdána ke kázeňskému projednání věcně příslušnému orgánu AČR,“ konstatovala mluvčí inspekce Ivana Ngyuenová.

Jedinými potrestanými za prokazatelně nezákonnou akci tak byli pravděpodobně vojáci, jejichž identita je utajována.

Zjevná ukázka toho, jak některé složky nadržují při vyšetřování spřízněným příslušníkům. Ekonomický deník obdržel faksimile dokumentu GIBS anonymní cestou. Foto: Jan Hrbáček

Jan Hrbáček, Ekonomický deník

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY