Pátek, 18. června, 2021

Senát: Zastavování bezvýsledných exekucí se má týkat i starších případů

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Zastavování dlouhodobých bezvýsledných exekucí by se mělo týkat podle Senátu i starších případů, nikoli jen nových. Novelu exekučního řádu dnes horní komora vrátila i s dalšími změnami k opětovnému projednání poslancům. Sporné zavedení místní příslušnosti exekutorů podle krajů s principem, aby měl jeden dlužník jednoho exekutora, se mezi ně nedostalo.

Předloha má zavést šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor bezvýslednou exekuci při splnění určitých podmínek zastavil. Bezvýsledná exekuce by se mohla ještě dvakrát prodloužit, mohla by trvat nejdéle 12 let. Senátor Tomáš Goláň (ODS) upozornil na to, že první exekuce by se mohly zastavovat vzhledem k navrhované účinnosti novely až v roce 2028. Senát navrhl, aby se nynější šestileté a delší exekuce mohly zastavovat už v roce 2023, tedy rok po účinnosti novely. Věřitelé a exekutoři se podle Goláně budou moci v této době dohodnout na dalším postupu.

Horní komora se postavila proti tomu, aby věřitelé museli skládat zálohu na počátku exekuce. Měla by být podle Senátu podmínkou až pro prodloužení exekuce, byť s některými výjimkami. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) uvedla, že částku stanoví ministerská vyhláška a bude činit nejvýše 500 korun.

Z vymožených peněz by se podle dalších návrhů Senátu měla splácet vedle nákladů soudu na výkon rozhodnutí a nákladů exekuce nejprve jistina dluhu, teprve potom úrok, následně úrok z prodlení a nakonec náklady věřitele. Ze sněmovní verze předlohy tato změna pořadí splácení dluhu údajně legislativním omylem vypadla.

Senát upravil také omezení vymáhání dluhu prodejem movitých věcí. Mělo by se týkat jen fyzických, nikoli i právnických osob. Zpeněženy by mohly být luxusní věci, například šperky nebo sbírky obrazů. Podle sněmovní verze by dlužník mohl odvrátit prodej movitých věcí v případě, že by nad rámec zákonných srážek z příjmů dobrovolně hradil aspoň 1500 korun. Doručování písemností týkajících se exekucí by mělo být podle senátních úprav možné i elektronicky prostřednictvím centrální úřední desky.

Předseda sněmovního podvýboru pro exekuce, insolvence a oddlužení Marek Výborný (KDU-ČSL) míní, že senátní znění předlohy má ve Sněmovně velkou šanci na přijetí. „Verze byla předem diskutována se zástupci všech poslaneckých klubů a věřím, že nalezne podporu,“ řekl na tiskové konferenci v horní komoře.

S návrhem na zavedení takzvané teritoriality exekutorů Benešová s odvoláním na vládní prohlášení nesouhlasila. Naopak podle pirátské senátorky Adély Šípové jde o jediný způsob, jak zajistit jejich nezávislost. „Systémová náprava není bez pravidel určování exekutorů možná,“ uvedla. Nyní si mohou věřitelé exekutora vybrat. „Teritorialita je téma, které musíme projednávat, ale jaká forma je správná, není vydiskutované,“ podotkla Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Zavedení takzvané teritoriality dlouhodobě podporuje Exekutorská komora. Princip místní příslušnosti by podle ní výrazně pomohl stabilitě systému vymáhání práva. Naopak část exekutorů s teritorialitou nesouhlasí.

Za co nejrychlejší zastavování už dříve zahájených dlouhodobě marných exekucí se přimlouval Marek Hilšer z klubu Starostů. „Frustrace lidí v exekucích ohrožuje systém a demokracii jako takovou,“ míní. Předseda klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra se v debatě pozastavoval nad tím, že pod nyní projednávaný zákon spadají i lidé například s deseti exekucemi. Podle něho by měli být oddlužení, neexistuje ale způsob, jak je k tomu donutit.

Sněmovna schválila v novele dvě úpravy mířící na dluhy v minulosti. Dlužníkům vůči státu a dalším veřejným institucím by stačilo v exekuci splatit jistinu a uhradit 750 korun na náklady řízení. Zastavovaly by se také dlouhodobě bezvýsledné exekuce s jistinou do 1500 korun. Věřitelé by získali část pohledávky zpět od státu ve formě daňové úlevy a exekutorům by stát uhradil část výdajů spojených s vymáháním peněz.

Dolní komora také snížila penále u dluhů na zdravotním a sociálním pojištění. Zakotvila povinnost exekutora nahrávat telefonní hovory týkající se exekučního řízení a zakázala zabavovat příplatky a příspěvky ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem a k ocenění účastníků národního odboje.

(čtk, epa)

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY