Středa, 29. září, 2021

Počet vězňů klesá pod hranici 19 tisíc, kapacita věznic je ale stále téměř naplněna

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Počet vězňů po letech klesl pod hranici 19 tisíc. V roce 2016 bylo v českých káznicích téměř 23 tisíc vězňů. Podobně tomu bylo i před amnestií Václava Klause v roce 2013. „Za trend klesajícího počtu vězněných osob je bezesporu VS ČR ráda, přesto je ale naplněnost našich věznic téměř 100 procent,“ upozorňuje mluvčí Vězeňské služby Markéta Prunerová.

Na konci července počet vězňů činil 18 939 osob. Podle Prunerové je totiž nutné brát v potaz rozsortování vězňů. Výraznější pokles nastal pouze u vazebně stíhaných. „U odsouzených potom pokles počtu osob zaznamenáváme v dlouhodobém měřítku (myšleno více let) také, ten je ale hodně pozvolný,“ uvedla mluvčí Vězeňské služby pro Českou justici.

Pokles v posledním roce bezesporu ovlivnila i pandemická situace, kdy ubylo osob odsouzených za nejčastější trestné činy, jako jsou krádeže a loupeže. „Snad to zapříčinily i exemplární tresty, ale to už se dostáváme do roviny spekulací. Taktéž soudy v době pandemie zpomalily svoji činnost, nebylo tolik trestních řízení,“ dodává Prunerová.

I podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Vladimíra Řepky může mít na pokles osob v tuzemských věznicích situace kolem koronavirové pandemie. Resort se podle něj také přípravou legislativy snaží, aby se z klesajícího počtu vězněných stal dlouhodobý trend. „Proto jsme připravili např. alternativní tresty, dohodu o vině a trestu apod.,“ uvedl Řepka s tím, že na dlouhodobější hodnocení je zatím brzy.

Podle Prunerové lze také spekulovat o nižších číslech přeměn podmíněných trestů na nepodmíněné. Určitou, i když nikoliv výraznou roli také hraje zlepšující se prognóza v oblasti recidivy. „Můžeme tedy shrnout, že za dlouhodobým, ale průběžným mírným úbytkem vězněných osob stojí více faktorů, je to souhra více vlivů, které v celkovém pohledu tento klesající trend zapříčiní,“ dodává mluvčí Vězeňské služby. Podle statistik za rok 2020 byla průměrná obsazenost věznic 101 procent, průměrný počet vězňů pak byl 19 286 lidí.

Vazební věznice Ilustrační foto: Vězeňská služba

Počet vězňů klesá i v Evropě

Už sedmý rok po sobě počet vězňů v evropských věznicích klesá. V padesátce sledovaných zemí bylo v lednu 2020 ve vězení celkem více než 1,5 milionu lidí, což je zhruba 103 uvězněných na 100 000 obyvatel. Před sedmi lety, v roce 2013, to bylo 131 vězňů na 100 000 obyvatel. Počet trestanců se tedy snížil asi o pětinu. Vyplývá to z pravidelné zprávy Rady Evropy. Česká republika dál patří mezi země s nejvyšším počtem vězňů v přepočtu na obyvatele, více trestanců mají jen Turecko, Rusko, Gruzie, Litva a Ázerbájdžán.

Česká republika měla v loňském roce podle zprávy 197 vězňů na 100 000 obyvatel, což je ale méně než v předchozích letech – v roce 2016 mělo Česko 213 vězňů na 100 000 obyvatel, v roce 2019 203. Nejplnější věznice mají v Evropě Turecko a Rusko, kde je 357, respektive 356 vězňů na 100 000 obyvatel.

Přeplněnost tuzemských věznic v minulosti opakovaně kritizovaly evropské lidskoprávní organizace, ale i bývalá ombudsmanka Anna Šabatová. Věznice v Česku by měly být schopny pojmout 20 500 lidí, obvykle je kapacita ale přeplněna. Další stovky až tisíce lidí se navíc pravidelně vyhýbají nástupu k výkonu trestu.

Velmi malou část vězňů tvoří ženy, celkově jich je pouze kolem pěti procent. V České republice je jejich počet ale vyšší, podíl žen ve věznicích činí více než osm procent.

Ve 14 zemích včetně ČR jsou problémy s přeplněností věznic, největší v Turecku, kde na 100 míst připadá 127 vězňů. V České republice bylo v loňském roce na 100 míst skoro 105 vězňů, oproti tomu v Arménii bylo na 100 míst pouze 42 vězňů.

Eva Paseková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY