Pátek, 22. října, 2021

ESLP: Lotyšsko musí iráckým migrantům z Běloruska zajistit stravu i lékaře

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Evropský soud pro lidská práva definitivně uvalil předběžné opatření na Lotyšsko kvůli dění na hranici s Běloruskem, kde uvízli migranti z Iráku a z Afghánistánu. Stalo se tak na základě návrhu 41 Kurdů. Musí být jasné, že to není žádost, aby byli žalobci vpuštěni na území, uvedl k avízované události Soud už v srpnu směrem k Polsku a Lotyšsku. Proti Polsku si stěžuje 31 Afghánců. Hledají právní i materiální pomoc.

Evropský soud pro lidská práva už 25. srpna 2021 avizoval, že stěžovatelům proti Lotyšsku vyhoví a na Lotyšsko kvůli kritické situaci lidí uvízlých na hranici uvalí předběžné opatření. „Soud v jejich případě ze dne 25. srpna 2021 už naznačil předběžná opatření a požadoval, aby lotyšské orgány poskytly žadatelům jídlo, vodu, oblečení, odpovídající lékařskou péči a pokud je to možné, dočasné útočiště,“ stojí v komentáři k poslednímu vývoji. Platnost těchto opatření skončila 15. září 2021 a předběžné opatření na ně navazuje. Dotčené státy měly deset dní na reakci.

Žalobci v případu 41 kurdských etnických iráckých státních příslušníků se pokoušeli vstoupit do Lotyšska, údajně s cílem usilovat o mezinárodní ochranu. Celkem 11 ze skupiny (šest dospělých a pět dětí) bylo přijato na lotyšské území z humanitárních důvodů, především kvůli zdravotním problémům a kvůli skutečnosti, že někteří jsou nezletilí. Jiní žadatelé zřejmě již nejsou v hraničním pásmu ani v jeho blízkosti, stojí v komentáři k rozhodnutí Soudu o předběžném opatření a k poslednímu vývoji.

Afgánci a Iráčané si stěžují na Polsko a Lotyšsko

Původní srpnové avízo se ovšem týkalo i Polska, neboť stížnosti byly migranty podány k Evropskému soudu pro lidská práva dvě. Proti Polsku podalo stížnost 31 Afghánců a proti Lotyšsku si u Soudu stěžuje 41 iráckých Kurdů. „Soud rozhodl, aniž jsou dotčeny jakékoli povinnosti, které může mít Bělorusko podle mezinárodního práva, pokud jde o situaci stěžovatelů, použít pravidlo 39 a požádat Polsko a Lotyšsko, aby poskytly všem žadatelům jídlo, vodu, oblečení, odpovídající lékařskou péči a pokud je to možné i dočasný úkryt,“ uvedl Soud v srpnu.

„Současně Soud objasnil, že toto opatření by nemělo být chápáno jako požadavek, aby Polsko nebo Lotyšsko nechaly žadatele vstoupit na jejich území,“ dodal k tomu Evropský soud pro lidská práva už v srpnu.

Bělorusko není signatářem Úmluvy o lidských právech a základních svobodách.

Soud: Státy mají právo kontrolovat vstup i vyhošťovat

Soud ovšem také poznamenal, že „toto rozhodnutí bylo přijato v souladu se skutečností, že smluvní státy mají právo jako subjekty zavedeného mezinárodního práva a podléhající jejich smluvním závazkům, včetně Úmluvy, kontrolovat vstup, pobyt a vyhoštění cizinců“.

Žalobci v obou případech usilují o vstup o smluvního státu Úmluvy z Běloruska. Tento vstup je jim odepřen. Stěžovatelé z Afghánistánu a Iráku hledají mimo jiné právní pomoc, materiální pomoc (zejména při obživě a sanitaci), žádají, aby nebyli vráceni do Běloruska a hledají mezinárodní ochranu v příslušném státě, stojí rovněž v komentáři k situaci na hranicích mezi Běloruskem, Polskem a Lotyšskem.

Irena Válová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY