Foto: ČT

Znalců, kteří končí kvůli výši odměn, je podle ministerstva minimum

Znalců, kteří ukončují znaleckou činnost kvůli nedostatečné výši odměn, je podle ministerstva spravedlnosti minimum. Ředitel ministerského odboru znalců Jan Benýšek to dnes sdělil na dotaz ČTK v reakci na iniciativu některých znalců v čele s chirurgem Pavlem Pafkem, kteří tvrdí, že jejich kolegů výrazně ubývá právě kvůli neadekvátnímu finančnímu ohodnocení.

Maximální výši znalečného za posudky pro stát – tedy například pro potřeby soudů – stanoví vyhláška, a to na 450 korun za hodinu. Tato částka letos vzrostla poprvé po 18 letech. Předtím činila 350 korun a do roku 2003 to bylo 125 korun za hodinu. Podle Pafka či znalce v oboru dopravních nehod Aleše Vémoly je nová částka stále nedostatečná. Proto se obrátili na předsedu vlády i na ministryni spravedlnosti otevřeným dopisem, v němž vyzvali k nápravě.

„Celá řada znalců vypracovává znalecké posudky převážně pro soukromé zadavatele na základě dohodnuté odměny. Výše odměny vyhláškové na ně proto má minimální praktický dopad,“ podotkl k tomu Benýšek. Cena znaleckých posudků pro soukromé objednatele není nijak omezena a záleží jen na smluvní dohodě.

Ředitel ale zároveň připustil, že pro ty znalce, kteří podávají posudky pro privátní zadavatele buď výjimečně, nebo vůbec, může být výše vyhláškové odměny důvodem k ukončení činnosti.

Podle Pafkovy iniciativy dříve ministerstvo slibovalo navýšit odměnu za posudky pro stát na 500 až 750 korun za hodinu práce. Současná výše znalečného není objektivně spravedlivá a stávající stav je nadále neudržitelný, napsali znalci.

„Pokud jde o konkrétnější výhled stran navýšení znalečného, je nutné v prvé řadě zmínit, že se nejedná o otázku odbornou, kterou by byl schopen vyřešit věcný útvar ministerstva spravedlnosti. Mimosmluvní odměna znalců je stanovena právním předpisem, a její výše je tedy rozhodnutím politickým, ležícím mimo pravomoc jednotlivých úředních osob,“ poznamenal k tomu Benýšek.

Pafko, Vémola a expert na autorské právo Ivo Telec zdůraznili, že znalečné je odměnou za vysoce kvalifikovanou činnost špičkových odborníků. Odměna by podle nich měla odrážet i veškeré finanční a časové náklady vynaložené na studium, následnou specializaci, výzkum v oboru, rozvoj a prohlubování vzdělání a odborných dovedností včetně odborné praxe. Upozornili na to, že za posledních 13 let se počet znalců snížil o 40 procent, přičemž o 12,5 procenta to bylo jen za minulý rok.

Benýšek v září na tiskové konferenci řekl, že chce znalecké profesi zvýšit prestiž i odměnu. „Buď se odměna plošně zvýší všem, anebo se stát začne chovat trochu tržně, začne si analyzovat oblasti, které nejsou komerčně zajímavé, a tam bude navyšovat,“ nastínil úvahy ministerstva.

(čtk)