Ústavní soud (ÚS) definitivně odmítl stížnost aktivistky Nely Liskové, která byla pravomocně odsouzena k podmíněnému trestu za šíření nenávistných a manipulativních příspěvků. Její útoky mířily především proti straně Pirátů, zejména proti jejich poslankyni Olze Richterové, a také proti Ukrajině a jejím obyvatelům. Podle usnesení soudu nešlo o svobodu projevu, ale o cílené a zlovolné útoky.
Ústavní soudci uznali, že politici musí snést vyšší míru kritiky, v případě Liskové však převážily faktory v její neprospěch. Podle soudu nešlo o diskuzi, ale o vědomé lži, které měly za cíl poštvat sledující proti konkrétním lidem.
Lži nejsou svobodou projevu
„Tyto výroky proto nelze vnímat jako dobrověrná – byť třeba šokující a kontroverzní – vyjádření k otázkám obecného významu, nýbrž jako cílené a zlovolné útoky, jejichž cílem bylo způsobit druhým újmu,“ stojí v usnesení soudkyně zpravodajky Kateřiny Ronovské.
Lisková v letech 2019 až 2021 systematicky útočila na Piráty. Šířila například lživou informaci, že poslankyně Olga Richterová chce přidělovat startovní byty migrantům z Afriky namísto mladých českých rodin. O Pirátech tvrdila, že byli do politiky dosazeni pouze za účelem „totálního rozkladu a zničení ČR“ nebo že podporují „úchyly a muslimské vrahy“. V této souvislosti neváhala používat termíny jako „lidský odpad“ či „nelidské zrůdy“.
Výzvy k „deukrajinizaci“ Česka
Další vlna nenávisti směřovala proti Ukrajincům. Lisková o nich na sociálních sítích psala jako o nacistech a otevřeně volala po „deukrajinizaci a denacifikaci“ České republiky. Právě za tyto podněcující výroky jí okresní soud v Ostravě uložil osmiměsíční trest odnětí svobody s podmíněným odkladem na dva roky. Součástí trestu byla i povinnost smazat její účet na sociální síti, skrze který nenávist šířila.
Lisková, která dříve působila v ČSSD a později v SPD, se do širšího povědomí dostala jako vedoucí spolku Zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky. Vydávala se za honorární konzulku tohoto regionu ovládaného proruskými separatisty, než byl její spolek v roce 2017 soudně zrušen.
U Ústavního soudu si Lisková stěžovala na údajný „dvojí metr“. Tvrdila, že jde o politický proces a že pokud by podobně napadala komunisty nebo SPD, trest by jí nehrozil. Ústavní soud však tyto argumenty neakceptoval a potvrdil předchozí verdikty všech nižších instancí.
