Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti klientek porodní asistentky, která se od roku 2015 neúspěšně domáhala rozšíření svého oprávnění také na vedení fyziologického porodu v sociálním prostředí pacientek, tedy v podstatě na domácí porody. Klientky se chtěly řízení účastnit, což jim ale justice neumožnila. V podstatě tak přišly o možnost vyjádřit se k záležitosti, která je pro ně zásadní.
„Ženy se nemají jak bránit proti represi státu, jejímž výsledkem je nedostupnost péče porodní asistentky,“ stálo v jedné ze stížností, které soud spojil ke společnému projednání. Soudkyní zpravodajkou je Kateřina Šimáčková, která v prosinci odejde k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Záležitostí se nyní musí znovu zabývat Krajský soud v Praze a chybu napravit.
ÚS chtěl podle Šimáčkové dnešním nálezem umožnit trojici žen vyjádřit se k tomu, že jimi zvolená porodní asistentka nedostala oprávnění k vedení domácího porodu. Jejich zájmy, práva a přání nelze v takovém řízení pomíjet.
„Předmětem sporu u ÚS nebylo, zda je skutečně zásahem do práv stěžovatelek to, že v domácím prostředí porodí bez zdravotní asistence, ale to, zda mají mít možnost se k tomuto nastavení systému vyjádřit v soudním řízení týkajícím se oprávnění porodní asistentky poskytovat tuto zdravotní službu,“ uvedla při odůvodnění Šimáčková.
„Naším cílem je v tomto soudním řízení dosáhnout toho, aby soudy konečně řekly, že nic nebrání porodním asistentkám, aby vedly domácí porod v rámci domácí péče, a že nic nebrání ženám jako klientkám tuto péči využívat,“ řekla advokátka žen Zuzana Candigliota.
Domácí porody jsou podle advokátky bezpečné a představují pro mnoho žen první volbu. Právní řád podle advokátky v podstatě domácí porod s asistentkou nevylučuje, problém spatřuje v dlouhodobém postoji ministerstva zdravotnictví, které za jediný bezpečný porod pokládá ten v porodnici. Porodní asistentky proto dostávají oprávnění, ze kterého je vedení fyziologického porodu vyňato. Za plánovaný domácí porod hrozí asistentkám pokuta.
Plánované domácí porody jsou v některých evropských zemích poměrně běžné, v Česku ale představují ožehavé téma. Část matek si je přeje jako alternativu k porodnicím, větší část lékařské obce je odmítá jako hazard. V Česku může porodní asistentka provázet ženu při přípravě na porod, může mít smlouvu s nemocnicí a vést porod v porodnici, ale dosažitelný musí být lékař.
Kompromisem obou přístupů mají být podle lékařů takzvaná centra porodní asistence v areálu porodnic, kde by byl kladen větší důraz na komunikaci, soukromí a přání rodičky.
(čtk)
