S účinnosti od 1. února 2022 je nově lhůta podání stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva čtyři měsíce od konečného vnitrostátního rozhodnutí ve věci. Až doposud to bylo půl roku. Pokud stěžovatelé nedodrží novou lhůtu, bude jejich stížnost zamítnuta pro nepřípustnost, upozorňuje soud.
Evropský soud pro lidská práva znovu upozornil, že v účinnost vejde od 1. února 2022 Protokol č. 15 k Úmluvě o lidských právech a základních svobodách, který mění lhůtu pro podání a některé podmínky přijatelnosti stížnosti, co se týče způsobené újmy. Nově lhůtu podání stížnosti stanovuje na čtyři měsíce po konečném rozhodnutí u domácích soudů v dané věci.
Obvykle jde o rozhodnutí Ústavního nebo Nejvyššího soudu, ale záleží na systému justice v jednotlivých národních státech, který soud je v dané zemi nejvyšší instancí.
Protokol č. 15 ratifikovalo 47 členských států Rady Evropy včetně České republiky.
Protokol vstoupil v platnost 1. srpna 2021. Od té doby běželo přechodné období, které nyní končí, jak již dříve Česká justice informovala. Zkrácení lhůty pro podání stížnosti ze šesti měsíců na čtyři měsíce po konečném rozhodnutí v dané věci u národních soudů tak vejde v účinnost 1. února 2022. Lhůta není retroaktivní, upozornil už dříve Evropský soud pro lidská práva.
„Od tohoto data se budou muset stěžovatelé a jejich právní zástupci řídit novou lhůtou. Pokud tak neučiní, bude jejich stížnost prohlášena za nepřípustnou. Čtyřměsíční lhůta pro podání stížnosti k Soudu po konečném vnitrostátním rozhodnutí je jedním z kritérií přípustnosti stanovených v Článku 35 Úmluvy. Pokud není splněno jediné z kritérií, stížnost bude prohlášena za nepřípustnou,“ informuje Evropský soud pro lidská práva. „Proto je nezbytné při podávání stížnosti k Soudu dodržet všechny požadavky,“ dodává soud.
Stát řádně neprojednal, avšak k újmě nedošlo
Rovněž se mění jedno z pravidel přijatelnosti a odmítnutí stížnosti proti státu, co se týče újmy, kterou měl stěžovatel utrpět porušením lidských práv a základních svobod ze strany státu. Jako kritérium dosavadní „automatické“ přijatelnosti se ruší skutečnost, že případ nebyl řádně projednán národním soudem, ale stěžovatel současně neutrpěl vážnou újmu. Takový případ dříve neměl být odmítnut, ale nově je toto ustanovení zrušeno, informovala už dříve Česká justice.
Podle důvodové zprávy byl článek Úmluvy obsahující kritérium přípustnosti týkající se „významné újmy“, změněn tak, že „byla odstraněna podmínka, že případ nebyl řádně posuzován domácím soudem. Zůstává požadavek na posouzení stížnosti tam, kde to vyžaduje dodržování lidských práv,“ uvádí důvodová zpráva k Protokolu 15.
„Tento pozměňovací návrh má zajistit větší účinnost principu maximum de minimis non curat praeto,“ naznačuje důvodová zpráva, že Evropský soud pro lidská práva se má napříště zabývat zásadními případy, nikoli banalitami, neboť „soudce se maličkostmi nezabývá“
Důvodová zpráva a protokol jsou zde.
Irena Válová
