Vedoucí odboru závažné hospodářské trestné činnosti Národní centrály proti organizovanému zločinu v kalendáři útvaru pro letošní rok. Foto: Tomáš Rovný

Amnézie elitní policistky v kauze Bereta. Nejprve si nemohla vzpomenout na komunikaci s kolegou, ale prozradily ji SMS

Známá kauza Bereta přináší u soudu jedno překvapení za druhým. Mimo jiné podrobnosti o nezákonné prohlídce jednoho z obžalovaných, bývalého policistu Igora Gáboríka. Nebo o tom, že detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu měli za úkol „něco najít“ na státní zástupkyni Dagmar Máchovou, která také figuruje mezi obžalovanými. Velké pozdvižení vyvolal u soudu také výslech elitní policistky Jany Šebkové z Národní centrály proti organizovanému zločinu, které se podílela mimo jiné na vyšetřování exhejtmana Davida Ratha, Nemocnice na Homolce nebo soudce Vrchního soudu Zdeňka Sováka. Ta si u soudu nejprve nemohla rozvzpomenout na úzký kontakt s kolegou, který spáchal v roce 2017 za záhadných okolností sebevraždu. Paměť jí oživily až předložené SMS zprávy.

Před soudem se řešil mimo jiné úzký kontakt vedoucí odboru závažné hospodářské trestné činnosti Národní centrály proti organizovanému zločinu Jany Šebkové s někdejší pravou rukou náměstka Policejního prezidenta Zdeňka Laubeho – Davidem Záhorským. Ten se mimo jiné dobře znal i s šéfkou Vrchního státního zastupitelství Lenkou Bradáčovou, která kauzu Bereta dozoruje.

Klidnou část pražských Běchovic rozrušily koncem září roku 2017 policejní manévry. Výjezdovka k jednomu z domů dorazila kvůli oznámení o úmrtí. Detektivové zjistili, že mrtvým je policejní plukovník David Záhorský. A že byl zastřelen.

Záhorský pracoval v minulosti na Útvaru speciálních činností. Ten zajišťuje ochranu svědků, nasazování agentů, nebo předstírané převody peněz. Od roku 2014 pak působil jako pravá ruka náměstka Policejního prezidenta Zdeňka Laubeho a je považován za jednoho z architektů reorganizace elitních útvarů z roku 2016 – sloučení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu ÚOOZ a protikorupční policie (ÚOKFK). Kvůli ní opustil řady policie šéf ÚOOZ Róbert Šlachta a jeho nejbližší podřízení.

Záhorský byl mimo jiné vyslýchán v přípravném řízení v kauze Bereta. V té jsou obviněni dva bývalí policisté Igor Gáborík a Vladimír Zmrhal, příslušník protikorupční policie Radek Holub, celník Pavel Šíma a pražská žalobkyně Dagmar Máchová. Vyšetřovatelé Záhorského vyslechli v prosinci roku 2016 a zazněly hodně zajímavé věci.

Například, že se stýkal s někdejším vysokým policistou, dnes soukromým detektivem Liborem Gregorem. Pro osvěžení paměti, Gregor inicioval vyšetřování případu středočeského hejtmana Davida Ratha. Po Záhorském Gregor žádal pomoc kvůli svému synovi, který měl být údajně šikanován kvůli angažmá otce v kauze Rath. S Gregorem Záhorský také řešil věci týkající se lobbistů Ivo Rittiga a Romana Janouška. Například firmy Sitewell, která přišla o zakázku na ministerstvu zemědělství a Gregor v této souvislosti zmiňoval podvody.

„Slíbil jsem mu, že tu informaci postoupím dál, což se stalo,“ uvedl při podání vysvětlení Záhorský.

Ve výslechu David Záhorský také hojně zmiňuje jméno bývalého policisty Petra Bacovského, mimo jiné vyšetřovatele kauzy vytunelovaných CS Fondů. Bacovský v policii skončil před delším časem a podle Záhorského se měl stýkat s aktéry kauzy Bereta a předával mu o nich informace.

Do Berety nicméně osobně zasáhl i Záhorský. V roce 2016, 11. ledna, poslal Vrchní státní zástupkyni v Praze Lence Bradáčové SMS zprávu: „Podle osoby pracující ve prospěch Igor na Muz převzal zakázku a předal Radkovi, Ten zpracoval ten svůj pamflet. A vrátil Igorovi. A byl chycen.“ Záhorský tak Bradáčové popsal údajnou výrobu kompromitujícího materiálu na pražského advokáta Karla Muzikáře, který zastupoval v miliardové arbitráži kvůli lokomotivám České dráhy ve sporu se Škodou Transportation. Informace měly podle Záhorského pocházet právě od Bacovského, jak stojí v policejním protokolu.

Lenka Bradáčová pak na zmiňovanou Záhorského SMS nezareagovala. Při výslechu v prosinci 2016 pak Záhorský uvedl, že se s ní zná od dob studií a tykají si. Kontakt na ni dostal od dalšího kolegy ze studií, na privátní email.

„Přes ten email jsem ji kontaktoval. Ona mi pak poslala číslo,“ řekl Záhorský. Vyšetřovatelé kauzy Bereta, kterou od počátku Bradáčová dozoruje, se už pak ale dál na jejich vztah neptali.

Nevybavuji si, proč jsem se s ním sešla

Komunikace se zemřelým Davidem Záhorským přišla na přetřes při výslechu vedoucí odboru závažné hospodářské trestné činnosti Národní centrály proti organizovanému zločinu Jany Šebkové jako svědkyně před soudem v kauze Bereta letos v srpnu. S tou byl totiž Záhorský také v kontaktu jako s Lenkou Bradáčovou. Do detailů se na komunikaci se Záhorským začal ptát obhájce jednoho z obžalovaných Vlastimil Rampula. Jana Šebková si na začátku výpovědi na komunikaci a vztah se Záhorským příliš nevzpomínala.

„K otázce, jaké informace mi sděloval pan David Záhorský, uvádím, že já si nevybavuji, že bych se s ním poté sešla, nebo že by mi něco konkrétního říkal,“ začala svou odpověď Jana Šebková.

K další otázce, zda něco napsala o Záhorského informaci, že „je něco cinklé IT na ministerstvu zemědělství, nějaký úřední záznam, že jsem dostala takovou informaci, uvádím, že to je tak obecná informace, že není o čem sepsat úřední záznam, podle mě“.

„K otázce, pokud se tam pisatel odkazuje na paní vrchní, zda jsem kontaktovala paní vrchní s vyššími informacemi, dotázat se na vyšší informace, uvádím, že ne. Jak říkám, já jsem k tomu člověku přistupovala s tím, že je zvláštní, těm jeho informacím jsem nepřikládala žádnou větší váhu, z toho, jak jsem ho vnímala, jak se choval. K otázce, zda jsem se s ním někdy sešla, uvádím, že si právě pamatuji, že jsem za ním byla na Policejním prezidiu. K otázce, v jaké souvislosti, uvádím, že to si nemohu vybavit, proč jsem tam za ním byla. Byla jsem za ním pracovně. On si mě tehdy z nějakého důvodu zavolal, on tehdy pracoval pro policejního prezidenta v nějaké pozici po nějakou krátkou dobu. K otázce, jak si mě mohl takový člověk zavolat, z jakého titulu, z jaké pozice, uvádím, že si ten kontakt nevybavuji, ale pokud by mi zavolal někdo z Policejního prezidia, tak se tam dostavím. K otázce, zda mám informaci o tom, že by pan Záhorský byl v nějakém kontaktu s paní JUDr. Bradáčovou, uvádím, že ne. On mluvil o spoustě lidech, se kterými je v kontaktu, ale nevím, jestli to tak bylo. Mě přišlo, že ne, tak obecně z toho, jak mluvil, všechno věděl, o všem věděl. Měla jsem z něho dojem, že něco je pravdivého, ale že si to neumí uspořádat tak, aby to dávalo hlavu a patu,“ rozmluvila se Jana Šebková před soudem v kauze Bereta.

Měli bychom si na to sednout s Lenkou

Jenže pak advokát Vlastimil Rampula položil „na stůl“ SMS zprávu Záhorského Šebkové z18. února roku 2015.

„K otázce, zda si pamatuji na tuto SMS, kde pan Záhorský píše: ´Měli jste tam zajišťovat. Měli bychom na to sednout i s Lenkou.´, zda vím, o co se jedná, co jsme měli zajišťovat na ministerstvu zemědělství, jak je možné, že pan Záhorský ví o tom, že jsme něco zajišťovali, jestli to je tedy pravda, uvádím, že si tuto komunikaci nevybavuji. Mohu říci, protože ta věc je odložena, že jsme v určitém období měli nějakou věc, kterou jsme prověřovali na ministerstvu zemědělství. Jestli to časově zapadá, to nevím. Teoreticky jsme tam dělali i nějaké zajišťovací úkony ve smyslu prohlídek, což většinou se o tom píše ve všech novinách, ideálně po té realizaci, ne předem K otázce, zda jsme si někdy sedli s Lenkou, jak říká v té SMS, uvádím, že ne, rozhodně ne. K otázce, kolikrát jsem se s ním setkala a co jsme řešili, uvádím, že si myslím, že jen jednou na tom Policejním prezidiu, protože ten dojem jsem z něj měla takový hrozně zvláštní, takže sice jsem s ním takto komunikovala asi, ale myslím si, že jsem ho neviděla vícekrát, nevybavuji si to. K otázce, zda vím o tom, že by psal i někomu jinému takovéto informace, uvádím, že nevím o tom, jestli někomu psal. K otázce, zda si vybavím, jak dlouho ten případný kontakt s panem Záhorským byl, uvádím, že také ne,“ pokračovala ve své výpovědi Jana Šebková.

Pak ale Rampula předložil další SMS zprávu s gratulací Davida Záhorského Janě Šebkové, tentokrát z února 2015.

„Netuším, k čemu mi gratuloval. Jestli nebyla anketa Policista roku v tu dobu. Nejsem si jistá. Je to možné. Dostala jsem cenu Policista roku,“ uvedla Šebková.

Jenže anketa Policista roku 2015 byla vyhlášena až 10. září 2015 v pražském Top Hotelu, jak vyplývá z tiskové zpráva Policejního prezídia.

„Vítězkou v kategorii Policista roku je plukovnice Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování, která byla vedoucí týmu, jenž od roku 2012 prověřoval a vyšetřoval případy s pracovními názvy SVÍČKA (korupce soudců v Litoměřicích) a DŮVĚRA (korupce při zadávání veřejných zakázek ve Středočeském kraji s hlavním aktérem MUDr. Rathem). Oceněná vyšetřovatelka byla hlavním zpracovatelem obou těchto případů, současně se však výrazně podílela i na výkonu operativně pátrací činnosti. V pozici vedoucí oddělení se pak v roce 2014 zasloužila o zdárný průběh prověřování a vyšetřování případu s pracovním názvem HOMOLE III (hospodaření pražské Nemocnice Na Homolce). V této věci státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze nedávno podal obžalobu. Kvůli služebnímu zařazení vítězky nelze zveřejnit její jméno a příjmení,“ stojí v tiskové zprávě policie.

Rampula předložil další SMS zprávu, o více jak půl roku mladší, z 29. října roku 2015, kde Záhorský píše cosi o oslavě. Ta už mohla s anketou Policista roku souviset.

„Tak to tak bude, to časově odpovídá. Jeho šéf byl pan Laube, nebo přímo prezident. Já vím, že jsem v rámci toho byla pak na nějaké takové oslavě,“ zareagovala Šebková a na dotaz Rampuly odvětila.

„K otázce, zda jsem na nějaké oslavě byla, uvádím, že to byla oficiální oslava. K otázce, zda i s panem Záhorským, uvádím, že ten tam, myslím, nebyl. K otázce, zda vím, odkud pan Záhorský bral informace, které mi sděloval do té SMS, uvádím, že jestli pracoval na Policejním prezidiu, tak asi věděl, kdo je tam pozvaný. Pokud není myšlena tato konkrétní oslava, ale ty další informace, uvádím, že to netuším.“

Následně vystoupil s jinou otázkou další z obhájců Václav Němec. Šebkové se zeptal, „o jakou Lenku se jedná ve zprávě, ve které se uvádí ´Měli bychom si na to sednout i s Lenkou´“.

„Uvádím, že nevím. Chápala jsem to tak, že myslí paní doktorku Bradáčovou, ale protože on se jí zaštiťoval, ale nevím, jestli se někdy potkali. Jak říkám, on na mne působil tak, jako že se hodně chvástá, že s každým mluví, všechno ví, nepůsobil na mě dobrým dojmem. K otázce, zda jsem věděla, že jsme spolužáci z vysoké školy, uvádím, že ne, to nevím. K otázce čteného úředního záznamu, který jsem sepsala o tom, že mi volala paní vrchní státní zástupkyně JUDr. Bradáčová ohledně toho, že byla kontaktována novinářem Hynkem a k otázce, proč volala mě, uvádím, že asi proto, že já jsem byla hlavním zpracovatelem a vyšetřovatelem věci. Vím, že jsem byla na pozici vedoucí, ale současně jsem byla vyšetřovatel té věci. K otázce, zda jsem věděla, proč paní doktorka volala přímo mně a ne nějakému funkcionáři zodpovědnému za činnosti ÚOKFK, uvádím, že to netuším. K otázce, zda mohu popsat svůj vztah s paní JUDr. Bradáčovou, uvádím, že vztah je to takový, že ona je pro mne vrchní státní zástupkyně, přijdu s ní do kontaktu v rámci trestních věcí, kterou ona případně dozoruje, nebo někdo z jejích podřízených, pokud je tam nějaké širší konzultace v dané věci. Přátelský vztah mezi námi neexistuje,“ rozvzpomínala se před soudem Jana Šebková.

Ekonomický deník narazil ještě na další kontakt Záhorského se Šebkovou. V podání vysvětlení jej zmiňuje sám Záhorský.

„Dále jsem k osobě Radek Holub (jeden z obžalovaných v kauze Bereta – pozn. red.) získal poznatek z prostředí bývalých policistů ÚOKFK, že se Radek Holub pro Rittiga (míněn lobbista Ivo Rittig – pozn. red.) bude snažit získat informace ze spisu k nemocnivi Homolka. Tento poznatek jsem předal někdy kolem prázdnin 2014 zpracovatelům z ÚOKFK, a to Šebkové a Ševcovicovi,“ stojí v Záhorského podání vysvětlení.

Ekonomický deník se proto pokusil Janu Šebkovou kontaktovat prostřednictvím mluvčího Národní centrály proti organizovanému zločinu, aby se ke kontaktům s Davidem Záhorským, výpadku paměti a náhlému prozření, vyjádřila.

Otázky Ekonomického deníku na policistku Janu Šebkovou. Foto: Jan Hrbáček

Reakce Národní centrály proti organizovanému zločinu byla bohužel odmítavá a sama Jana Šebková nezareagovala.

„Policisté (policistky) našeho útvaru, nekomentují probíhající hlavní soudní líčení, v rámci kterého vypovídali (vypovídaly), a to z důvodu, aby nedošlo k jeho ovlivnění,“ sdělil Ekonomickému deníku mluvčí policejní centrály Jaroslav Ibehej.

Jan Hrbáček