Úterý, 16. srpna, 2022

Vláda snížila platby za státní pojištěnce. Opozice kritizuje snižování deficitu státního rozpočtu zvyšováním deficitu systému veřejného zdravotního pojištění

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Vláda dnes schválila návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 280 miliard korun. Celkové příjmy budou 1613,2 a výdaje 1893,2 miliardy korun. Výdaje ministerstva zdravotnictví budou zhruba 18 miliard korun, tedy asi o čtvrtinu nižší proti rozpočtu schválenému předchozí vládou. Podíl úspor na celkovém rozpočtu má nejvyšší z resortů, absolutní částka 5,8 miliardy je třetí nejvyšší. Rozpočet počítá se zachováním plateb za státní pojištěnce na úrovni loňského roku, což se setkalo s kritikou odborů, poskytovatelů i opozice. Tuto úsporu ministerstvo financí vyčíslilo na 14 miliard korun.

Škrty ve zdravotnictví kritizuje opozice. Poslanec výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO) upozorňuje, že je to vůbec poprvé, co se nějaká polistopadová politická reprezentace odhodlala ke škrtům plateb za státní pojištěnce a fakticky zmenšila objem peněz na zdravotní péči v ČR. „Reálné tlaky na snižování objemu peněz ve zdravotnictví jsou alarmující. Vláda svými pokusy o nerozumně načasovanou konsolidaci veřejných financí snižuje deficit státního rozpočtu tím, že vytváří a prohlubuje deficity jiných veřejných rozpočtů – v tomto případě systému veřejného zdravotního pojištění. Volí metodu vymítání čerta ďáblem,“ konstatuje Farhan. Vládní škrty podle něj perspektivně ohrožují finanční stabilitu samotných zdravotních pojišťoven a ekonomiku poskytovatelů zdravotní péče.

Nový vládní rozpočet počítá s celkovou úsporou 76,6 miliardy korun, ale i s mimořádnými výdaji na penze nebo příspěvek na bydlení. Úspory ve výdajích se týkají například provozních výdajů státu, jako jsou energie, nájmy nebo nákup služeb za 13 miliard korun. Nyní musí rozpočet schválit Poslanecká sněmovna, vláda by podle něj chtěla hospodařit od dubna.

Šetřit se bude na provozu

Výdaje ministerstva zdravotnictví na rok 2022 jsou vyčísleny na 18 miliard korun. To je zhruba dvojnásobná částka oproti roku 2020, nicméně stále nižší o 5,8 miliardy oproti návrhu předchozí vlády. Nejvíc šetřit se bude na provozních výdajích, které nový rozpočet snižuje téměř na polovinu. Místo 9,2 miliardy v roce 2021 a 9,07 miliardy v původním návrhu si musí vystačit s 4,53 miliardy korun.

Ministerstvo dále počítá v rozpočtu s příjmy 6,9 miliardy korun z Evropských fondů. Z výdajů počítá se zhruba 1,83 miliardy korun na výzkum, vývoj a inovace a přibližně 770 milionů korun půjde na institucionální podporu výzkumných organizací. Náklady související s předsednictvím ČR Radě Evropské unie vyčísluje rozpočet na 3,3 milionu korun. S dalšími třemi miliony korun počítá na zahraniční rozvojovou spolupráci. Pro plnění pandemického plánu a očkování proti covidu-19 bude k dispozici 3,5 miliardy korun.

V rozpočtu se počítá s pokračováním 134 pracovních míst na krajských hygienických stanicích, které vznikly v době epidemie covidu-19, a s pokračováním 24 pracovních míst na ministerstvu pro projekt Chytrá karanténa. V rozpočtu na ně podle textového komentáře návrhu nejsou sice vyčleněné žádné finanční prostředky na platy, ale budou uhrazené z úspor.

Celkově však ministerstvo počítá s poklesem o 158 pracovních míst, která vznikla přechodně pro projekt Chytrá karanténa. Uspořit chce 78,3 milionu korun. Navíc vznikne 11 míst v agendě projektové kanceláře ministerstva a 14 míst pro administraci Národního plánu obnovy. Ministerstvo také ušetří za plat ministra, který je coby místopředseda vlády placený z peněz Úřadu vlády ČR.

Na platy dostalo ministerstvo zdravotnictví 2,5 miliardy korun, což je zhruba stejně jako loni. Návrh bývalé vlády počítal přibližně s 230 miliony korun navíc. Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) plánoval nárůst platů právě na hygienických stanicích a Státním zdravotním ústavu. Platy zdravotníků se nehradí z rozpočtu ministerstva, ale z veřejného zdravotního pojištění, ty od ledna vzrostly o šest procent. Uspořit by ministerstvo mělo také například na výdajích na nákup vakcín proti koronaviru, které budou financované z nespotřebovaných výdajů loňského roku.

Jednoduchá matematická úloha

Platby za státní pojištěnce zůstanou na úrovni loňského roku. Měsíčně stát posílá do systému veřejného zdravotního pojištění 1760 korun za děti, seniory, nezaměstnané a další státní pojištěnce. Předchozí vláda navrhla částku o 200 korun zvýšit. Podle ministra financí Zbyňka Stajnury (ODS) bude úspora asi 14 miliard korun. „Budeme to řešit zákonem. Je to jednoduchá matematická úloha. Bude záležet na účinnosti zákona. Do doby účinnosti se bude platit podle rozhodnutí minulé vlády, po účinnosti zákona to bude jiná částka tak, aby průměr za rok odpovídal roku 2021,“ sdělil.

Veřejné zdravotní pojištění plánuje letos výdaje asi 440 miliard korun, pojišťovny budou hospodařit se schodkem, který dorovnají z rezerv. Obávají se ale, že pro příští rok budou téměř vyčerpané a další navýšení plateb za státní pojištěnce, které tvoří skoro třetinu příjmů systému, bude nevyhnutelné.  

Rozpočet – kapitoly ministerstva zdravotnictví:
Rozpočet 2021Návrh vlády Andreje Babiše (ANO)Návrh vlády Petra Fialy (ODS)Rozdíl mezi návrhy
Celkové výdaje MZd18,038 mld Kč23,781 mld Kč17,780 mld Kč– 24,4 %
Kapitálové výdaje MZd2,41 mld Kč8,620 mld Kč7,847 mld Kč– 9 %
Provozní výdaje MZd9,232 mld Kč9,071 mld Kč4,527 mld Kč– 50,1 %
Prostředky na platy MZd2,58 mld Kč2,739 mld Kč2,512 mld Kč– 8,3 %

Zdroj: Návrh rozpočtu pro rok 2022

Vývoj rozpočtu MZd a plateb za státní pojištěnce:
Rozpočet ministerstva zdravotnictví:Za státní pojištěnce:
20158,53 mld60,9 mld
20168,16 mld62,3 mld
20177,98 mld65,3 mld
20188,89 mld68,4 mld
20198,20 mld71,8 mld
20209,41 mld/ 32 mld*98,3 mld
202111 mld /18 mld*127,3 mld
2022 (AB)23,8 mld (plán)140,9 mld (plán)
2022 (PF)17,78 mld (plán)126,9 mld (plán)

* náklady kvůli covidu-19, Zdroj: Návrh MF

Odbory kritizují snížení plateb na hygienickou službu

S ohledem na vládní plány zmrazit platby za státní pojištěnce vyhlásily včera stávkovou pohotovost zdravotnické odbory. Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková po dnešním jednání tripartity novinářům řekla, že není spokojena ani s výsledky jednání ohledně kapitoly ministerstva zdravotnictví. „Upozornili jsme na to, že snížení finančních prostředků na hygienickou službu a snížení počtu zaměstnanců hygieny je ohrožením ochrany veřejného zdraví,“ uvedla. Na dotaz, zda chystají další kroky, předsedkyně řekla, že se zástupci svazu zřejmě příští týden sejdou a dohodnou se, co dál.

Proti případnému snižování počtu pracovníků hygienických stanic se vyjádřila také Společnost hygieny a komunitní medicíny, podle ní by to v době epidemie covidu nebylo z odborného hlediska prozíravé. „A samozřejmě, takový záměr by byl i neúctou k obrovskému pracovnímu nasazení hygieniků a epidemiologů a vedl by k demotivaci jich samotných, ale i budoucích zájemců o práci v takto potřebné oblasti,“ uvedla odborná společnost.

Ministerstvo zdravotnictví informace o možném propouštění na hygienických stanicích už dříve popřelo. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dnes zopakoval, že se zaměstnanci hygienických stanic propouštět nebudou, řeší se pouze stav neobsazených míst.

Prázdné gesto s nebezpečnými dopady

Šetření na platbách za státní pojištěnce odmítá také Asociace českých a moravských nemocnic. Její předseda Eduard Sohlich na dotaz ČTK uvedl, že je třeba, aby se zavedla automatická valorizace těchto plateb, která by přinesla stabilitu. „Pro letošní rok platí dohody mezi pojišťovnami a poskytovateli, proto nelze vnášet nestabilitu do příjmů veřejného zdravotního pojištění. Pomyslné ušetření cca 14 až 15 miliard korun bude mít zásadní negativní dopad na již tak zhoršenou dostupnost a kvalitu zdravotní péče. Státnímu rozpočtu tento manévr nepomůže a zdravotnictví extrémně zhorší,“ napsal.

Podle Tomáše Doležala z Institutu pro zdravotní ekonomiku je tento krok bez doplnění toho, kde se chybějící peníze ušetří, jen prázdným gestem s nebezpečnými dopady. „Dojde ke zmrazení platů zdravotníků nebo zpomalení vstupu inovací nebo omezení dostupnosti péče? Nebo je to již příprava na příliv soukromých plateb tzv. připojištění? To by mělo být otevřeno řečeno,“ uvedl pro ČTK Doležal. Připomněl, že vláda v programovém prohlášení slíbila dvouleté plánování financí ve zdravotnictví. „Začínat těmito jednostrannými nesystémovými návrhy je v kontrastu k tomuto závazku,“ dodal.

Premiér Petr Fiala již dopoledne na tiskové konferenci po zmíněném jednání tripartity uvedl, že zmrazení plateb nebude mít žádný dopad na kvalitu a dostupnost péče a zdravotní pojišťovny mají na svých účtech dostatek rezerv. Ministr Válek k tomu posléze dodal, že stále platí schválená úhradová vyhláška pro letošní rok. 

Za zmínku v této souvislosti stojí, že makroekonomický rámec přiložený k rozpočtu na rok 2022 hovoří o deficitním hospodaření zdravotních pojišťoven v roce 2021, nicméně žádný výhled jejich ekonomiky od roku 2022 neobsahuje.

(sed, čtk)

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY