Sobota, 28. května, 2022

Nejvyšší soud zpřísnil podmínky pro televizní a rozhlasové „investigativce“

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Mají mít lidé či firmy právo na odpověď v případě, že se cítí být dotčeni tvrzením tzv. třetích osob v publicistických televizních a rozhlasových pořadech? Soudy dosud takovou možnost odmítaly, neboť automaticky aplikovaly na takovou situaci výjimku podle zákona o rozhlasovém a televizním vysílání. Nejvyšší soud (NS) ovšem v aktuálních dvou rozhodnutích vyslal justici opačný signál.

Novináři, kteří se věnují rozhlasové a televizní publicistice, dosud mohli při své práci spoléhat na to, že u soudů neobstojí žaloby osob, které se cítily být jejich reportážemi dotčeny, pokud se jejich nespokojenost týkala tvrzení tzv. třetích osob. Tedy buď samotných aktérů popisovaných dějů, o jejichž negativních zkušenostech v reportážích referovali či pokud se jednalo o komentáře různých nezávislých odborníků. Soudy totiž v takových případech aplikovaly výjimku podle § 40 tzv. vysílacího zákona (zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání). Ta se vztahovala i na případnou interpretaci sdělení těchto osob.

Situace se však nyní výrazně změnila. NS v aktuálních dvou rozhodnutích zúžil množinu těch, které lze považovat za tyto třetí osoby a na jejichž sdělení/tvrzení se daná výjimka vztahuje. NS v podstatě vyloučil automatickou aplikaci výjimky. A to v případě, že redaktoři – jednoduše řečeno – používají tvrzení třetích osob účelově či pokud jsou tyto osoby nějak osobně zainteresovány na vyznění reportáže.

Obě rozhodnutí NS se týkají reportáží pořadu České televize (ČT) Černé ovce a vydal je senát v čele se soudcem Petrem Vojtkem.

První rozhodnutí, které bylo nedávno NS zpřístupněno, vyloučil z automatické aplikace výjimky podle § 40 vysílacího zákona tzv. nezávislé odborníky. V daném případě, o kterém NS rozhodoval, se jednalo o pracovníka České obchodní inspekce a advokáta. Podle NS totiž v reportáži „publikované názory odborníků nesměřovaly k tomu, aby oni sami zveřejnili sdělení, která z vlastního popudu chtěli adresovat veřejnosti, resp. že by je žalovaná pouze zprostředkovávala divákům, nýbrž je použila v publicistickém pořadu k vysvětlení otázek, na nichž byl postaven jí zaujatý postoj k přístupu žalobkyně k zákazníkům“. Podle NS se výjimka z povinnosti uveřejnit odpověď týká jen „takových sdělení skutkové povahy, která…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Petr Dimun

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit