Neděle, 3. července, 2022

Rusko chce náhrady škod podle rozhodnutí ESLP vyplácet v rublech, nové rozsudky prohlásí za nevykonatelné

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Náhrady škod poškozeným za porušení Úmluvy Ruskem podle rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) a platby za náklady řízení ve Štrasburku mají být nadále prováděny v rublech. Ruský parlament chce také přijmout zákon, podle kterého budou rozsudky ESLP vydané po 16. březnu 2022 v Rusku nevykonatelné. Týká se to i letu MH17 a čtyř stížností Ukrajiny.

Rublové platby oznámil podle moskevského zpravodajského portálu Vzgljad šéf ústavně-právního výboru Dumy Ruské federace Andrej Klishas v pátek 20. května 2022 po projednání návrhu zákona o „odluce“ s Evropským soudem pro lidská práva. Návrh zákona už v Dumě prošel prvním čtením. Odškodnění poškozeným v rublech je součástí pozměňovacího návrhu.

„S kolegy ve Státní dumě jsme se dohodli, že pozměníme náš návrh zákona o ,rozvodu´ z Evropské úmluvy o lidských právech tak, že podle rozhodnutí, která již byla přijata ve vztahu k Rusku (ke dni vystoupení z Rady Evropy), budou platby prováděny pouze v rublech, jelikož je zakázáno provádět platby na účty v nepřátelských zemích,“ napsal poslanec na svém kanálu Telegram .

Evropský soud pro lidská práva Foto: Adrian Grycuk

Rusko má RE za orgán politického nátlaku

Státní duma na plenárním zasedání ve středu 18. května přijala v prvním čtení balíček dvou návrhů zákonů, které stanoví, že rozsudky ESLP vydané po 16. březnu nebudou v Rusku vykonány a přestanou být základem pro přezkum rozhodnutí ruských soudů, uvádí dále deník Vzgljad s odkazem na zprávu agentury TASS. „Ale až do 1. ledna 2023 může generální prokuratura Ruska vyplatit stěžovateli peněžní náhradu podle rozsudků ESLP vydaných před 16. březnem 2022,“ stojí dále ve zprávě.

Podle prvního zástupce šéfa frakce Jednotné Rusko, člena výboru Státní dumy pro státní výstavbu a legislativu, Dmitrije Vjatkina, přijetí zákonů pomůže posílit politickou suverenitu Ruska, uvádí dále deník.

„Vidíme, že spolupráce s institucemi Rady Evropy nepřináší naší zemi a našim občanům žádný prospěch. Zároveň je použití těchto institucí jako prostředku politického nátlaku a politického vydírání proti naší zemi a našim spoluobčanům naprosto nepřijatelné,“ citovala Vjatkina tisková služba frakce Jednotné Rusko.

Datum 16. března 2022 je sporné

Poté deník Vzgljad upozorňuje: „Připomeňme, že na konci března bylo oznámeno, že Evropský soud pro lidská práva (ECHR) rozhodl o pozastavení projednávání všech stížností proti Rusku po jeho vystoupení z Rady Evropy, jak uvedl soud v prohlášení.“

O březnovém prohlášení předsedy Evropského soudu pro lidská práva přestat soudit stížnosti proti Rusku a postavit ruského soudce mimo službu Česká justice informovala.

Jenže deník Vzgljad už neuvádí, že plénum Evropského soudu pro lidská práva pět dní poté stanovisko předsedy zrušilo a rozhodlo vyřizovat stížnosti na Rusko až do skutečného konce členství Ruska v Radě Evropy a v Úmluvě o lidských právech a základních svobodách. To nastane až 16. září 2022, tedy půl roku od oznámení o vystoupení/vyloučení Ruska z Rady Evropy, jak Česká justice rovněž informovala.

Jak dále deník Vzgljad uvádí, „dne 15. března Moskva oficiálně oznámila nótou své vystoupení z Rady Evropy a Evropské úmluvy o lidských právech s tím, že se bude řídit rozhodnutími ESLP, pokud budou v souladu s ruskou ústavou“. „Později téhož dne přijalo Parlamentní shromáždění Rady Evropy jednomyslně usnesení, ve kterém upozornilo statutární orgán Rady, Výbor ministrů, že Moskva nemůže být členem Rady. Následujícího dne Výbor ministrů rozhodl, že Rusko přestává být členem organizace od 16. března,“ popisuje sled událostí ruský deník.

O tom, že Rusko vystoupilo z Rady Evropy a Rada Evropy ho tentýž den k 16. březnu 2022 vyloučila, Česká justice rovněž informovala. Rusko však musí formálně plnit své povinnosti vůči Radě Evropy, a to zejména finanční závazky, až do 16. září 2022.

Týká se všech stížností Ukrajiny v. Rusko

U Evropského soudu pro lidská práva bylo k 1. lednu 2022 evidováno 16 988 nevyřízených stížností jednotlivců proti Rusku a šest mezistátních stížností. Vazbu na východní Ukrajinu, Krym a Azovské moře má 8 500 nevyřízených stížností. Kromě jiných jsou stěžovateli před Soudem například příbuzní obětí sestřeleného letu Malajských aerolinií MH 17.

U Soudu je stále nevyřízená stížnost Gruzie proti Rusku týkající se hranice Abcházie a Jižní Osetie. Dále se Soud zabývá čtyřmi stížnostmi Ukrajiny proti Rusku. První se týká Krymu. Soud loni u této stížnosti zamítl námitku ruské vlády a konstatoval částečnou přijatelnost stížnosti, jak Česká justice informovala.

V případu společné stížnosti Nizozemí a Ukrajiny proti Rusku kvůli letu MH17 se letos v lednu konalo ve Štrasburku veřejné slyšení. 

Také uvedených stížností se týká zamýšlené uzákonění výplat odškodného v rublech jakožto i nevykonatelnosti rozhodnutí Soudu. Žádná z těchto stížností nebyla rozhodnuta do 16. března 2022.

Irena Válová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY