Středa, 17. srpna, 2022

ESLP vyřídí stížnosti proti Rusku, i když stát už není členem Úmluvy. Soud zrušil opatření předsedy

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Evropský soud pro lidská práva zůstává příslušným k vyřízení stížností proti Rusku, pokud se potenciální porušení Úmluvy o lidských právech a základních svobodách odehrají do 16. září 2022. Soud o tom rozhodl na zasedání pléna 22. března 2022. Soud zrušil s okamžitou platností rozhodnutí předsedy soudu zastavit všechny nevyřízené stížnosti proti Rusku.

Evropský soud pro lidská práva rovněž prohlásil, že Ruská federace přestává být Vysokou smluvní stranou Úmluvy o lidských právech a základních svobodách ke dni 16. září 2022.

Jde o reakci na vystoupení a současně vyloučení Ruské federace z Rady Evropy. Evropský soud pro lidská práva je institucí Rady Evropy. Ruská federace vystoupila a současně byla vyloučena z Rady Evropy ke dni 16. března 2022. ESLP následně oznámil, že zastavuje projednání všech stížností proti Rusku jakožto i činnost ruského soudce Michaila Lobova, jak Česká justice informovala.

Mechanismus vystoupení však obsahuje „přechodné období“. Vystupující stát se nestává nečlenem ihned, ale musí například platit poplatek za stávající finanční rok. Rusko je navíc jedním z pěti největších plátců příspěvku do Rady Evropy, jak Česká justice rovněž informovala v souvislosti s oznámením Ruska 10. března 2022, že vystoupí z RE a odstoupí od Úmluvy.

Soud: ESLP je dále příslušný soudit Rusko

Plénum Evropského soudu pro lidská práva s odkazem na jednání Rady Evropy a Ruské federace, doprovázené rezolucemi a oficiální komunikací se rovněž vyjádřilo k trvající příslušnosti Soudu: „Soud zůstává příslušný pro vyřizování stížností namířených proti Ruské federaci ve vztahu k jednání nebo opomenutí, které by mohlo představovat porušení Úmluvy, pokud tato jednání probíhala do 16. září 2022.“

V dalším bodě rozhodnutí pak plénum Soudu zrušilo zastavení projednání všech případu proti Rusku: „Pozastavení posuzování všech stížností proti Ruské federaci z rozhodnutí předsedy Soudu ze dne 16. března 2022 se s okamžitou účinností ruší,“ pokračuje rozhodnutí Soudu.

„Tímto usnesením není dotčeno posouzení jakékoli právní otázky související s důsledky ukončení členství Ruské federace v Radě Evropy, které mohou nastat při výkonu pravomoci Soudu podle Úmluvy posuzovat případy, které mu byly předloženy,“ uvádí v rozhodnutí Evropský soud pro lidská práva.

Rovněž poznámka pod čarou u jména soudce zvoleného za Ruskou federaci Michaila Lobova, že mu byla až do vyjasnění situace zastavena činnost soudce ESLP, zmizela. Znamená to, že Lobov zvolený do funkce letos v lednu soudcem zůstává.

Práce nebude zmařena

U Soudu bylo k 1. lednu 2022 evidováno 16 988 nevyřízených stížností jednotlivců proti Rusku a šest mezistátních stížností. Vazbu na východní Ukrajinu, Krym a Azovské moře má 8 500 nevyřízených stížností. Kromě jiných jsou stěžovateli před Soudem například příbuzní obětí sestřeleného letu Malajských aerolinií MH 17.

U Soudu je stále nevyřízená stížnost Gruzie proti Rusku týkající se hranice Abcházie a Jižní Osetie. Dále se Soud zabývá čtyřmi stížnostmi Ukrajiny proti Rusku. První se týká Krymu. Soud loni u této stížnosti zamítl námitku ruské vlády a konstatoval částečnou přijatelnost stížnosti, jak Česká justice informovala.

V případu společné stížnosti Nizozemí a Ukrajiny proti Rusku kvůli letu MH17 se letos v lednu konalo ve Štrasburku veřejné slyšení. Rozsudek Soudu obvykle následuje do roka po veřejném slyšení. Tato práce tedy nakonec nepřijde nazmar.

Před soudem ovšem leží také stížnost Ruska proti Ukrajině. Ruská vláda si stěžuje na útlak, zabíjení, nucené vystěhovávání civilistů, porušování práva volit i užívat jazyk a na odstřižení Krymu od přívodu vody. Také o podrobnostech a obsahu této stížnosti Česká justice informovala jakožto i o úmyslu české vlády podat na Rusko stížnost kvůli akci Vrbětice.

Irena Válová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY