Sobota, 28. května, 2022

Střílel kvůli nošení roušky. Německo hlásí rekordní nárůst politicky motivované kriminality

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Německá policie v loňském roce zaznamenala přes 55.000 případů politicky motivované kriminality, což je meziroční nárůst o více než 23 procent a rekordní hodnota od roku 2001, odkdy se taková statistika vede. Dnes to na tiskové konferenci prohlásila německá ministryně vnitra Nancy Faeserová, která vyjádřila znepokojení především z nárůstu případů politicky motivovaného násilí, antisemitismu a nenávisti na internetu.

„V roce 2021 se v Německu stalo 55.048 politických trestných činů, to je absolutní vrchol dosavadních statistik,“ řekla Faeserová při představení výroční zprávy o rozsahu politicky motivované kriminality. „Ukazuje se tak, že obzvláště v dnešní době, kdy je ohroženo mírové uspořádání Evropy, musíme naši demokracii ze všech sil chránit,“ uvedla.

„Oproti roku 2020 se loni počet případů politicky motivované kriminality zvýšil o více než 23 procent a ve srovnání s uplynulým desetiletím byl růst dokonce dvojnásobný,“ řekl šéf Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Holger Münch.

Faeserová uvedla, že prudký nárůst souvisí mimo jiné s pandemií nemoci covid-19. „V roce 2021 jsme zaznamenali mnoho případů týkajících se protestů proti karanténním omezením,“ řekla Faeserová. S pandemií souvisely podle ministryně i ty nejtěžší případy násilí. Výslovně zmínila loňský případ ze západoněmeckého města Idar-Oberstein, kde muž odmítající nosit roušku zastřelil zaměstnance čerpací stanice. Muž vystřelil poté, co mu pokladník nechtěl prodat pivo, protože kupující neměl zakryté dýchací cesty.

„Velké starosti mi dělá i rychlý nárůst případů antisemitismu, jejich počet vzrostl o 29 procent. Je to ostuda pro naši zemi,“ řekla Faeserová. Na 84 procent případů antisemitismu BKA přiřadila krajní pravici. Roste také počet protižidovských výpadů islámských radikálů. „Pozorujeme stále hlasitější a stále tvrdší antisemitský postoj islamistů, kteří hlásají nenávist vůči židům a Izraeli,“ řekla.

Za problém ministryně označila i rostoucí počet nenávistných činů, které představovaly více než pětinu všech případů politicky motivované kriminality. Nenávist se podle ní rychle šíří po internetu. „Musíme učinit vše, abychom roztáčení spirály nenávisti na internetu zastavili,“ řekla.

Faeserová stejně jako její předchůdce v ministerském křesle Horst Seehofer považuje za největší hrozbu pro německou demokracii pravicový extremismus, a to i přes to, že počet trestných činů pravicových radikálů klesl meziročně o 9,6 procenta na 20.201 případů. Problémem ale zůstává krajně pravicové násilí.

„Na 41 procent všech obětí politicky motivovaného násilí bylo v roce 2021 napadeno pravicovými radikály. To znamená, že pravicový extremismus je největší hrozbou pro naši demokracii a největším nebezpečím pro obyvatele naší země,“ dodala.

„Ani u levicově motivovaného extremismu není žádný důvod ke snížení pozornosti. Proti násilí motivovanému krajně levicovou ideologií musíme nadále důsledně postupovat,“ řekla. Zdůraznila, že obzvláštní pozornost se letos bude soustředit na červnový summit zemí skupiny G7 v bavorském zámku Elmau. Summity nejrozvinutějších ekonomik světa jsou tradičně cílem levicových demonstrantů. Levicově motivovaných činů se loni v Německu podle BKA událo 6142, což byl meziroční pokles o 7,4 procenta.

V loňském roce prudce vzrostl počet politických trestných činů souvisejících s volbami, a to v řádech několika stovek procent. Kriminalisté to zdůvodňují tím, že rok 2021 byl „supervolební“. V Německu se totiž vedle komunálních a zemských voleb konaly i parlamentní volby, což tradičně vede k vyššímu počtu trestných činů. S loňskými volbami tak BKA spojuje 10.487 trestných činů.

Jako politicky motivovanou kriminalitu označuje BKA případy, kdy okolnosti trestného činu či pachatelovy postoje jsou ovlivňovány politickými cíli, míří proti svobodnému demokratickému uspořádání, ohrožují bezpečnost země a ústavních orgánů nebo jsou vedeny předsudky vůči národnosti, etniku, barvě pleti, náboženskému či politickému přesvědčení, pohlaví a sociálnímu postavení.

(čtk)

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY