Neděle, 3. července, 2022

Největší ztráty České pošty? Kamenné pobočky ročně spolknou asi 1,5 miliardy

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Naprostá většina ztrátového bussinesu České pošty se týká provozu kamenných poboček. „Jde asi o 80 procent. Loni ztráta činila celkem 1,9 miliardy korun, na pobočky tedy připadlo asi 1,5 miliardy,“ řekl partner ve společnosti Deloitte Advisory Marek Kouřil na Kulatém stolu České justice a Ekonomického deníku „Ekonomické a právní aspekty základních poštovních služeb. Ročně má Česká pošta obrat asi 20 miliard korun, jde tedy o poměrně významnou částku. „3200 poboček České pošty je luxus, který ale nikdo nezaplatí,“ upozornil končící generální ředitel České pošty Roman Knap.

V příštích dvou letech se Česká pošta bude připravovat na to, že by v budoucnu své služby mohla provozovat bez licence ČTÚ na poštovní služby. Zbavit se chce právě ztrátové části businessu. Podle generálního ředitele Romana Knapa to bude mimo jiné znamenat rušení kamenných poboček, které se v současném počtu nevyplatí provozovat. Pošta musí v současnosti na základě licence od provozovat síť nejméně 3200 poboček, uvedl generální ředitel.

Partner ve společnosti Deloitte Consulting Marek Kouřil, ředitel České pošty Roman Knap a partner advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS Petr Kadlec Foto: Radek Čepelák

Kromě poboček musí pošta nyní v rámci poštovní licence zajistit doručování listovních zásilek a některých balíkových zásilek po celém území České republiky. Za to může od státu požadovat úhradu nákladů až 1,5 miliardy korun. Naposledy však tuto platbu dostala v roce 2017 a platby nyní zadržuje proces u Evropské komise. Nyní se Česká pošta přihlásila do výběrového řízení o licenci na příští dva roky. Již teď je ale aktuální otázkou, jak budou její služby vypadat od roku 2025, kdy už by mohla působit pouze jako komerční subjekt bez dotací státu. Podle Knapa je nyní nejvyšší čas se tím začít zabývat. „Už teď víme, že licence od roku 2025 bude jiná. ČTÚ by měl říci, co je potřeba změnit,“ řekl Knap.

Podle ředitele České pošty by se služby změnou struktury pobočkové sítě mohly paradoxně zkvalitnit. V odlehlejších oblastech by totiž mohly fungovat například jen některé dny v týdnu ale zase více hodin. „Je otázkou, zda by to nakonec občan neocenil jako lépe dostupnou a kvalitnější službu,“ vysvětlil Knap.

Diskuzi moderoval vydavatel České justice Ivo Hartmann Foto: Radek Čepelák

Počet poboček je daný regulací ČTÚ na 1900, nařízení vlády ale počet zvýšilo na 3200. „Kdo stanoví, jaký je nezbytný počet poboček a kde mají být? Česká pošta potřebuje velkou míru flexibility, aby se mohla optimalizovat,“ upozorňuje Kouřil. Řada poboček podle něj neexistuje proto, že by to vyžadovala regulace z hlediska parametrů, ale proto, že je politický zájem, aby tam byly. „Nevyslovený konsesnzus je, že pošta je nyní brána jako místo kontaktu se státem a není zájem, aby se z ní stal automat,“ dodal.

Marek Kouřil, partner ve společnosti Deloitte Consulting Foto: Radek Čepelák

Otázkou také je, jak by mohly v budoucnu pobočky České pošty vypadat. Řešením situace by mohlo být jejich odlehčení. „V menších pobočkách by se daly poskytovat jen některé univerzální služby. Taková pobočka by mohla být například v supermarketu,“ uvedl partner advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS Petr Kadlec s tím, že strategii by měl stanovit stát. „Dnes už nikomu nepřijde divné balíkové služby zajišťovat u jiných provozovatelů. Otázkou je, proč by to nešlo u dalších služeb,“ reagoval Roman Knap. Podle něj bude provoz poboček stále dražší.

Problémem transformace poboček také zatím je, že základní služba zatím umožňuje platbu složenkami, čili hotovostní transakce. To klade na pobočky vysoké nároky z hlediska bezpečnosti a znamená prodražení provozu.

Eva Paseková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY