Středa, 17. srpna, 2022

Muž pátrá, kdy a kde zemřel jeho bratr. Vnitro mu odepřelo informaci kvůli osvojení

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Kdy a kde zemřel jeho pokrevní bratr, se pokouší už pět let zjistit pan A. Informaci mu však odmítlo poskytnout ministerstvo vnitra. Pan A. byl totiž osvojen. Tím přestal být považován za bratra, tedy osobu blízkou s nárokem na informace a kontakt, což netušil. A mrtvý bratr souhlas s kontaktem dát nemůže, uvádí Stanislav Křeček k problému, který řešil už jeho předchůdce Otakar Motejl. Stanislav Křeček s postupem ministerstva vnitra nesouhlasí.

Jak vyplývá ze záznamu o podání k veřejnému ochránci práv Stanislavu Křečkovi, žádost o zprostředkování kontaktu s bratrem podal pan A. k ministerstvu vnitra na příslušném formuláři už v roce 2016. Letos se obrátil o radu k ombudsmanovi. „Žádal jste o radu, zda máte možnost získat informaci, kde je pohřbený Váš bratr,“ cituje žádost pana A. ombudsman. Od vnitra se pan A. totiž dozvěděl je to, že bratr je mrtvý. Další informaci mu ministerstvo nedá.

Veřejný ochránce práv shrnuje dosavadní vývoj pátrání takto: „Telefonickým dotazem na Ministerstvo vnitra jste zjistil, že informaci, kdy a kde bratr zemřel, Vám ministerstvo neposkytlo, protože po osvojení už nejste považován za bratra, tedy osobu blízkou. Nezbývá mi, než informaci, kterou jste obdržel z Ministerstva vnitra, potvrdit. Osvojením zaniká příbuzenský poměr mezi osvojencem a původní rodinou, jakož i práva a povinnosti z tohoto poměru vyplývající.“

Podle veřejného ochránce práv je to jediný důvod, pro ministerstvo panu A. informaci nedá. „Zákon o evidenci obyvatel by musel obsahovat speciální ustanovení, které by ,přebilo´ obecné pravidlo stanovené v občanském zákoníku a umožnilo poskytnout informaci o zemřelém osvojenci členům jeho původní rodiny,“ dodává k tomu Stanislav Křeček.

Poté ombudsman připomíná, že on jako instituce nemá zákonodárnou iniciativu, nemůže proto navrhovat změny zákonů. Může ale změnu právní úpravy zákonodárcům doporučit.

Otakaru Motejlovi trvala změna deset let

Což už v takové věci učinil ještě ombudsman Otakar Motejl: „V souhrnné zprávě o své činnosti za rok 2006, určené pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky, tehdejší veřejný ochránce práv JUDr. Otakar Motejl doporučil, aby bylo umožněno poskytnout žadateli údaj o místě trvalého pobytu jiné osoby, pokud s tím dotčená osoba bude souhlasit. Jestliže hledaná osoba zemřela, doporučil, aby údaje o datu a místu úmrtí bylo možné poskytnout stejnému okruhu osob, které mohou nahlížet do sbírky matričních listin,“ vysvětluje Stanislav Křeček.

Cesta k částečnému zmírnění tvrdého předpisu byla však ještě dlouhá: „Ustanovení § 8b, nazvané ,Zprostředkování kontaktu, které jste při hledání svých sourozenců využil, se stalo součástí zákona o evidenci obyvatel na základě novelizace, provedené zákonem č. 227/2009 Sb., s účinností od 1. 7. 2010. Sdělit osobě blízké (otci, matce, prarodiči, sourozenci, dítěti, vnuku, manželovi nebo partnerovi) údaje o datu, místu a okresu úmrtí v případě, že hledaná osoba zemřela, umožnila až novelizace provedená zákonem č. 318/2015 Sb. s účinností od 1. 1. 2016,“ uvádí v odpovědi panu A. ombudsman.

Původní rodina nesmí dostat kontakt a mrtvý ho nedá

Jak dále vyplývá ze záznamu o podnětu, důvody takové byrokracie pan A., který jen pátrá po hrobu svého skutečného bratra, nechápe. „Rozumím Vaší úvaze, že poskytnutí informace o datu a místu úmrtí osvojence sourozencům z původní rodiny nemůže být nikomu na škodu nebo být zneužito. Nejsem si však zcela jist, zda by se podařilo prosadit doporučení ke změně zákona, které by Ministerstvu vnitra umožnilo sdělit Vám údaje o datu a místu úmrtí Vašeho zemřelého bratra. Žije-li pokrevní sourozenec, který byl osvojen, záleží na něm, zda se ozve, obdrží-li z Ministerstva vnitra sdělení, že sourozenec z původní rodiny by s ním rád navázal kontakt. Zemřelý nijak reagovat nemůže,“ vysvětluje veřejný ochránce práv.

„Tuto skutečnost lze však vyložit jak ve prospěch, tak i v neprospěch naznačené právní úpravy. V tomto případě by nebylo vhodné ani srovnání se zákonem o matrikách, z něhož vyplývá, že údaje o rodičích osvojence mohou zjistit osvojitelé a osvojenec, avšak jeho biologičtí rodiče se k údajům v matričních zápisech týkajících se osvojence dostat již nemohou. Vychází se tedy z toho, že iniciativa k případným kontaktům může vzejít z nové rodiny osvojence, nikoliv z jeho původní rodiny,“ uvádí dále ombudsman.

Muž netušil, že jeho bratr už bratrem není

Jak dále vyplývá ze záznamu o šetření podnětu, nic z toho pan A. netušil. Nevěděl ani, že už se svým pokrevním bratrem není příbuzný. Naopak v žádosti vnitru zaškrtl, že je osobou blízkou. Jenže vnitro mu napsalo, že bratr je mrtvý a záměrně datum a místo neuvedlo.

„Na sdělení Ministerstva vnitra ze dne 31. 10. 2016, jehož kopii jste nám zaslal, informace o datu a místu úmrtí chybí. Až telefonickým dotazem jste se dozvěděl, že Ministerstvo vnitra Vám tuto doplňující informaci neposkytlo z toho důvodu, že po osvojení již nejste považován za osobu blízkou,“ shrnuje ombudsman.

„Takový postup Ministerstva vnitra nepovažuji za správný. Neposkytnutí informace o datu a místu úmrtí hledané osoby, kterou má kontaktující osoba za osobu blízkou, by Ministerstvo vnitra mělo ve svém sdělení odůvodnit, uvádí přesto Stanislav Křeček, který panu A. doporučuje obrátit se znovu na vnitro. Praxe se podle něho mohla mezi tím změnit.

Úplný text případu je zde.

Irena Válová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY