Roman Janoušek před soudem Archivní foto: Mediafax

Soud: V případu Romana Janouška došlo k závažnému porušení práva na obhajobu

Z důvodu „závažného porušení práva na obhajobu a na spravedlivý proces“ zrušil senát Městského soudu v Praze (MS) rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 6 (OS), kterým byla zamítnuta v srpnu žádost Romana Janouška o podmíněné propuštění z výkonu trestu. Z písemného odůvodnění MS navíc vyplývá, že nalézací soud se dopustil také závažných chyb v protokolaci.

Senát OS pro Prahu 6 s Lubomírem Janouškem se bude muset znovu zabývat žádostí Romana Janouška o podmíněné propuštění z výkonu trestu. Stížnostní MS v Praze totiž shledal jako důvodné námitky obhajoby a rozhodnutí nalézacího soudu zrušil z důvodu závažného porušení práva na obhajobu a na spravedlivý proces.

Obhájci Romana Janouška, Martin Sadílek a Tereza Sejkorová Benešová, mj. namítali procesní pochybení, kterého se měl senát v čele se soudcem Lubomírem Janouškem při rozhodování o žádosti dopustit. Šlo především o to, že Janoušek neměl být soudem poučen o svých právech, obhajobě měl upřít právo reakce na slova státního zástupce a neumožnil ji v rozporu s trestním řádem dokončit vyjádření v závěru řízení.

A stížností soud námitkám obhajoby přisvědčil, přičemž shledal také rozpor mezi zvukovým záznamem z jednání a následnou protokolací.

Hrubá chyba v řízení

„Městský soud se seznámil se zvukovým záznamem veřejného zasedání, které bylo konáno před soudem prvního stupně, kdy rozhodoval nyní napadeným usnesením. Z tohoto je, na rozdíl od písemného vyhotovení protokolu o něm, skutečně jednoznačné, že odsouzený před svým výslechem nebyl nikterak poučen o svých právech, byť v písemném vyhotovení protokolu je uvedeno, že byl řádně poučen dle § 33 odst. 1, 2 a § 95 odst. 2 tr. řádu, opak je však pravdou, neboť poučen nebylvůbec. Jedná se o hrubou chybu řízení, které napadenému rozsudku předcházelo, kterou právě s ohledem na stížnost odsouzeného stížnostní soud rozhodně přehlédnout nemohl, kdy se jedná o chybu tak závažnou, pro kterou prostě napadené usnesení nemůže obstát. Je nutno pak přisvědčit obhajobě i v tom směru, že nalézací soud nerespektoval práva obhajoby v rámci závěrečných návrhů tak, jak je výše v odst. 3 tohoto usnesení uvedeno,“ uvádí se v písemném odůvodnění rozhodnutí z 20. září tohoto roku.

MS v Praze tak konstatoval, že došlo k „závažnému porušení práva na obhajobu a na spravedlivý proces“, tudíž nemohl rozhodnout jinak, než rozhodnutí zrušit v celém rozsahu a vrátit jej soudu nalézacímu.

Jakkoliv MS neposuzoval další námitky, které Janouškova obhajoba vznesla, připojil na samý závěr odůvodnění, že OS se má také „řádně vypořádat s nyní uplatněnými stížnostními námitkami“ obhajoby.

Ty směřovaly především k tomu, že senát OS nepřihlédl a nijak nehodnotil, že Janoušek dostal kázeňské odměny, pominul hlubší hodnocení zpráv Vězeňské služby o jeho chování během výkonu trestu či důvody, pro které se i ředitel věznice připojil k žádosti. Obhájci upozornili i na to, že OS zcela pominul fakt, že se Janoušek od nástupu výkonu trestu zbavil závislosti na alkoholu a návykových látkách, což bylo primární příčinou jednání, které vedlo k jeho odsouzení či zcela pominul hodnocení predikce vedení řádného života. V obsáhlých námitkách obhajoba také upozornila na aktuální nálezy Ústavního soudu, s nimiž je rozhodnutí OS v rozporu, kdy v klíčových otázkách soud převzal v podstatě argumentaci státního zástupce.

Závažný rozpor mezi zvukovým záznamem a protokolací byl v minulosti důvodem uložení kárného opatření v případu soudce MS v Praze Alexandra Sotoláře. V tomto případě se však jednalo o zkušeného trestního soudce. Soudce Janoušek se agendou posuzování žádostí podmíněného propouštění z výkonu trestu zabývá teprve od 1. června letošního roku.

Petr Dimun