Klára Šimáčková Laurenčíková Autor: Rijdkfna – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=100982625

Zmocněnkyně: Vláda by měla brzy předložit zákon o ochraně před domácím násilím

Vláda by měla do konce prvního pololetí dostat návrh zákona o ochraně před domácím násilím. Norma má upřesnit definici činu a sjednotit podobu pomoci v celé republice. Uvedla to vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Chystaný zákon ve spolupráci s ní předloží kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Podle vládního legislativního plánu by nová pravidla měla začít platit v lednu příštího roku. Zkoumání případů potvrdilo, že se přístup institucí a řešení po republice liší.

„Má jít o legislativní úpravu, která novelizuje řadu stávajících zákonů, které zasahují do působnosti ministerstev práce, spravedlnosti i třeba vnitra. Chceme tou legislativní úpravou vytvořit jednotnou definici domácího násilí tak, aby bylo jasné a ve všech klíčových oblastech jednotně vykládané, co domácí násilí je a co je jiný problém. Chtěli bychom také zlepšit ochranu obětí a celkově zpřesnit, sjednotit přístup všech relevantních profesních skupin k tomu, jak nahlížet na práva a potřeby obětí,“ uvedla zmocněnkyně.

Na nastavení pomoci při domácím násilí a násilí mezi partnery se zaměřil nedávný výzkum Sociologického ústavu Akademie věd ČR a společnosti proFem. Expertky detailně zkoumaly kauzy a vedly rozhovory s oběťmi. Podle zjištění je systém roztříštěný a jednotlivé služby nejsou provázané. Případy se zlehčují a za závažné se považují jen fyzické výpady. Řešení komplikuje nedostatek bydlení, kam by se mohly oběti od násilného protějšku přestěhovat. Podfinancovaná je prevence. Řada obětí svou situaci s policisty, sociálními pracovníky či jinými profesionály opakovaně řešila, s násilným jednáním se ale problémy nespojovaly. Podle výpovědí se často dávala vina za partnerovo násilné chování ženám a zvládnout ho dostávaly za úkol ony jako oběti. Když byl obětí muž, pracovníci zas popírali, že by násilí vůči němu mohlo směřovat.

„Přístup bude jednotný a potřebným obětem se dostane podpora včas a všude ideálně ve stejné kvalitě. Nebude se dít to, že na jednom místě v republice konkrétní úřad má tendenci na danou situaci nahlížet jako na hádky mezi manželi, kdy se vlastně nic moc neděje a není potřeba podnikat intenzivní kroky, jiný úřad se začne zabývat ochranou ženy a dítěte. Chceme praxi upřesnit a sladit, ať už jde o OSPOD (odbor ochrany dětí), policii a další složky,“ uvedla zmocněnkyně.

Podle dřívějšího výzkumu přístup institucí po republice jednotný není a řešení závisí na pracovnících. Jednotlivé profese spolu ne vždy komunikují. Služby navíc nejsou všude a všem dostupné. Překážkou jsou třeba stavební bariéry či chybějící tlumočení do znakového i cizího jazyka.

Výzkumníci už dřív spočítali, že ČR ztrácí ročně kvůli domácímu násilí desítky miliard korun, a to na výdajích na nemocenské, zdravotní péči, policejní zásahy či justici. Novou směrnici o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí s opatřeními chystá i EU. Poté, co se předpis přijme, by ho členské státy měly přenést do svých zákonů a zavést do praxe do dvou let.

(čtk)