Má-li být použita u soudu, musí utajovaná informace splňovat jasně daná kritéria. Foto: archiv

Náčelník odboru Vojenské policie vedl svazky na lidi z obrany a ze státních podniků, definitivně přišel o prověrku

Jako náčelník kriminální služby Vojenského zpravodajství vydal Mgr. Bc. A.V. pokyn k vedení objektových svazků bez podezření na trestnou činnost. Vedl informace o lidech z obrany a státních podniků. NBÚ mu odňal bezpečnostní osvědčení, A.V. podal žalobu.  Jenže před soudem neuplatnil ke svazkům žádnou námitku a tím ztratil kasační důvod. Činnost Mgr. Bc. A.V. popsaly zpravodajské služby a vyšetřovala GIBS.

Úplné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o zamítnutí kasační stížnosti ze dne 22. března 2023 je zde.

Jak vyplývá z rozhodnutí, Mgr. Bc. A.V. si stěžoval, že mu Národní bezpečnostní úřad zrušil osvědčení pro stupeň utajení tajné. Rozhodnutí NBÚ potvrdil v dubnu 2022 Městský soud v Praze. Kromě toho s A.V. vedla trestní řízení ještě GIBS.

Účel? Prosazení vlastních zájmů

Platnost osvědčení zrušil NBÚ v květnu 2021 ze dvou důvodů: „Za prvé žalobce účelově budoval vztahy s osobami z různého prostředí a dopustil se dalšího účelového jednání, a to za účelem prosazení vlastního zájmu. Tento závěr žalovaný (NBÚ) opřel o utajované informace obsažené ve zprávách zpravodajských služeb, na které podle § 122 odst. 3 zákona o ochraně utajovaných informací pouze odkázal,“ uvádí Nejvyšší správní soud.

„Za druhé žalobce jako náčelník 2. odboru kriminální služby Vojenské policie vydal pokyn k založení a vedení tzv. objektových svazků v evidenci trestního řízení, a to bez konkrétního podezření na trestnou činnost. V těchto svazcích byly vedeny informace o zaměstnancích státních podniků a příspěvkových organizací Ministerstva obrany, které měly být využívány k získání vytipovaných osob ke spolupráci.

Žalobce nic nenamítl proti objektovým svazkům

Žalobce se snažil vybudovat v zájmových subjektech síť informátorů, ačkoli mu to zákon neumožňuje. Dlouhodobě budoval vztahy napříč různými prostředími. Jeho jednání mělo trvalý charakter a společným jmenovatelem bylo dosažení vlastního zájmu, a to i za cenu porušování interních a v některých případech i právních předpisů,“ stojí doslova v odůvodnění rozhodnutí o kasační stížnosti.

Ředitel NBÚ jako správní orgán uvedl, že pro rozhodnutí shromáždil dostatek podkladů. Městský soud v Praze, který rozhodnutí NBÚ potvrdil, v rozhodnutí konstatoval, že závěr o objektových svazcích je uveden v neutajované části spisu a žalobce A.V. proti němu nic nenamítl.

O poměrech ve Vojenském zpravodajství už dříve informoval sesterský Ekonomický deník, podle kterého ve vojenské policii vznikala spiklenecká buňka, která měla protizákonně shromažďovat informace o všech a o všem, a to ve spolupráci se státním zastupitelstvím. Na konci letošního února kvůli tomu ve funkci skončil náčelník zpravodajství Otakar Foltýn, neboť v rozporu se zákonem neodvolal trestně stíhaného podřízeného, jak uvedl Ekonomický deník

Kdo jsou vlivné osoby? Zná jich jen pět

A.V. v pozici žalobce před soudem namítal, že „mu byla platnost osvědčení zrušena bez právního důvodu a za pochybné důkazní situace“. Rovněž položil otázku, co jsou vlivné osoby: „Stěžovatel dále uvedl, že si nebudoval ani nebuduje žádné účelové vztahy a už vůbec ne s vlivnými osobami. Neví, které osoby považuje žalovaný za vlivné. Zmínil pět osob, které jsou z jeho pohledu vlivné (bývalou ministryni spravedlnosti, bývalého ministra a ministryni obrany, náčelníka generálního štábu Armády České republiky a právníka sekce státního tajemníka Ministerstva obrany), jiné nezná.“

„Funkci náčelníka 2. odboru kriminální služby Vojenské policie považuje stěžovatel za vrchol své profesní kariéry, neměl nejmenší důvod k účelovému budování vztahů za účelem prosazení vlastního zájmu a ani neví, co by tím zájmem vlastně mělo být. Informace, ke kterým měl přístup, nikdy nevyužil k vlastnímu prospěchu, ani je nesděloval neoprávněným osobám. Nesouhlasí proto se závěrem městského soudu o existenci bezpečnostního rizika. Soud měl dle jeho názoru být mnohem konkrétnější a uvést, jaké bezpečnostní riziko má vyplývat z jeho údajného jednání,“ cituje Nejvyšší správní soud ze stanoviska A.V. v kasační stížnosti.

V kasační stížnosti už nedožene, co u soudu neučinil

NSS hned v úvodu rozhodování uvedl, že stížnosti A.V. nelze vyhovět: „Kasační stížnosti nemůže být vyhověno ze dvou na sobě nezávislých, a tedy samostatných důvodů. Za prvé jejímu úspěchu brání skutečnost, že stěžovatel v řízení před městským soudem neuplatnil konkrétní argumentaci týkající se tzv. objektových svazků, což byl jeden ze dvou důvodů ztráty bezpečnostní spolehlivosti stěžovatele, který by obstál sám o sobě.“

Poté Nejvyšší správní soud připomněl, že podle zákona „není kasační stížnost přípustná, opírá-li se o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl“.

V kasačním řízení to již stěžovatel nemůže dohnat, a tak ani případný úspěch stěžovatele s námitkou vůči druhému důvodu ztráty bezpečnostní spolehlivosti spočívajícím v účelovém budování vztahů s osobami z různého prostředí a o jeho účelovém jednání za účelem prosazení vlastního zájmu, který se opírá o jemu nepřístupný utajovaný spis (bezpečnostní svazek obsahující utajované informace), by nemohl na výsledku nic změnit, poznamenal k tomu NSS.

Tajná informace musí být konkrétní a mít zdroj

Za druhé Nejvyšší správní soud po přezkoumání utajovaného spisu dospěl ve shodě s městským soudem k závěru, že obstojí i onen druhý důvod ztráty bezpečnostní spolehlivosti stěžovatele.

I když by podle NSS obstál jako důvod zamítnutí stížnosti procesní postup stěžovatele, přesto se rozhodl vypořádat se s jeho dalšími námitkami: „Přesto se však – pro větší přesvědčivost soudního přezkumu ztráty bezpečnostní spolehlivosti a zrušení platnosti osvědčení stěžovatele pro stupeň utajení tajné – zabýval i oním druhým důvodem, jímž je účelové budování vztahů s osobami z různého prostředí a účelové jednání stěžovatele za účelem prosazení vlastního zájmu, který je doložen obsahem utajovaného spisu,“ uvedl soud.

K těmto informacím má přístup jen soud, který přezkoumá jejich relevanci, avšak i soud je povinen je chránit, a proto nemůže vydat konkrétní hodnocení. Utajovaná informace sloužící jako podklad pro rozhodnutí musí být podle soudu naopak dostatečně konkrétní a musí být zjevné, jak byla získána a o co se opírá. „Městský soud v intencích těchto požadavků dospěl na základě seznámení se s utajovaným spisem k závěru, že „zprávy [zpravodajských služeb] poskytují ucelený obraz o jednáních žalobce,“ uvádí k tomu NSS.

Stěžovateli nezbývá, než věřit soudu

I Nejvyšší správní soud se seznámil s utajovaným spisem a v něm obsaženými zprávami zpravodajských služeb a ubezpečuje stěžovatele, že nemá pochybnosti o správnosti výše rekapitulovaných závěrů městského soudu. Vzhledem k utajení těchto zpráv nelze již dodávat další podrobnosti, jak stěžovatel požaduje, uvádí dále soud.

„Je to přitom právě tento způsob přezkumu soudu in camera, který nahrazuje objektivní nemožnost stěžovatele seznámit se obsahem utajovaných zpráv a vznést vůči nim konkrétní námitky. Garanci proti zneužití pravomoci zpravodajských služeb za současného naplnění práva stěžovatele na spravedlivý soudní proces představuje právě možnost soudu se – bez vazby na konkrétní žalobní či kasační námitky – plně s utajovanými informacemi seznámit a ověřit zákonnost rozhodnutí žalovaného. Stěžovateli již pravda nezbývá nic jiného než se na takovou kontrolu ze strany soudu, městského i kasačního, spolehnout,“ uzavírá případ Nejvyšší správní soud.

O dalším procesu odejmutí bezpečnostního osvědčení na základě utajovaných informací bezpečnostní služby Česká justice nedávno informovala.
Irena Válová