Komplikovanou problematikou se nejvyšší instance zabývala na základě konkrétního sporu mezi Olympií Radotín a jejím někdejším trenérem Foto: Pixabay

Soudci nemohou zároveň působit v rozhodčích komisích spolků, uvedl NS

Čeští soudci nemohou vedle své práce v justici zároveň působit v rozhodčích komisích spolků, například sportovních svazů, plyne z nového verdiktu Nejvyššího soudu (NS). Konkrétně nejvyšší instance poukázala na člena Vrchního soudu v Praze Stanislava Bernarda, který podle webu Fotbalové asociace ČR (FAČR) předsedá futsalovému sboru rozhodců a také arbitrážní komisi. Rozsudek je dočasně zpřístupněný na úřední desce.

Členství v rozhodčí komisi spolku je neslučitelné s výkonem funkce soudce, stojí v rozsudku. Zabývá se jinak především otázkou, jaký je po právní stránce charakter rozhodčích komisí a podobných orgánů ve spolcích, pokud rozhodují třeba o majetkových sporech.

Stanovy FAČR říkají, že rozhodčí senáty sboru rozhodců nejsou „rozhodčími komisemi spolku“ ve smyslu občanského zákoníku a že se na jejich činnost nevztahují ustanovení zvláštního zákona o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů. NS ale zaujal jiný názor. Sbor rozhodců FAČR je podle nového verdiktu rozhodčí komisí, což „nemůže nijak zvrátit ani opačná deklarace stanov“.

Řízení před rozhodčí komisí spolku je podle NS jedním z „druhů“ rozhodčího řízení – a zde vzniká problém s účastí soudců. Zákon totiž říká, že soudci nesmějí působit jako rozhodci nebo zprostředkovatelé řešení právních sporů, protože by to mohlo narušovat důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů.

Komplikovanou problematikou se nejvyšší instance zabývala na základě konkrétního sporu mezi Olympií Radotín a jejím někdejším trenérem, který se domáhal zhruba 290.000 korun. Spor řešil nejprve fotbalový sbor rozhodců, trenér neuspěl. Poté se obrátil ještě na Městský a Vrchní soud v Praze. Zastal se jej až NS. Nyní musí znovu rozhodovat městský soud, zohlední při tom právní názor nejvyšší instance na charakter sboru rozhodců a jeho působnost.

NS zároveň kriticky poukázal na to, že kauzou se u vrchního soudu zabýval také soudce Bernard, jenž by však měl být vyloučen z rozhodování. V kauze totiž jako účastník figurovala fotbalová asociace, ke které má Bernard podle rozsudku NS „obecně známý blízký vztah“.

(čtk)