Rejstřík trestů už možná nebude samostatnou organizační složkou státu. Sněmovna podpořila v dnešním úvodním kole vládní novelu, podle kterého se začlení pod ministerstvo spravedlnosti. Rejstřík vede evidenci trestních odsouzení, důvod k jeho samostatné existenci odpadl po elektronizaci celé agendy. Pravidla pro poskytování opisů a výpisů z rejstříku se nezmění. Předlohou se nyní bude zabývat ústavně-právní výbor.
Rejstřík trestů vznikl jako samostatný subjekt na základě zákona z roku 1994. Předtím evidenci vedla státní zastupitelství, respektive prokuratury. V době přijetí zákona vyžadovalo vedení evidence rozsáhlou práci s písemnými dokumenty.
„Zřízení úřadu, který se bude věnovat výlučně správě této evidence, tak bylo ve své době odůvodnitelné. S ohledem na elektronizaci celé agendy je toto ale již překonáno,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti v předkládací zprávě. Evidence trestů a evidence vybraných přestupků nyní představují zřejmě jediné seznamy, které spravuje samostatná organizační složka státu zaměřená výlučně na vedení záznamů.
Pravidla pro vedení evidence trestů a evidence přestupků zůstanou stejná. Změna nenastane ani ve vymezení případů, kdy lze žádat informace z těchto rejstříků, návrh pouze nově umožní poskytovat tato data v anonymizované podobě pro vědecké a výzkumné účely.
Ministerstvo si od začlenění rejstříku do své struktury slibuje zefektivnění řízení evidence i úsporu provozních výdajů. V rejstříku nyní podle tabulek pracuje 34 zaměstnanců, v roce 2019 jich bylo 50. Pod ministerstvo se převede 31 z těchto míst.
(čtk)
