Evropský soud pro lidská práva Foto: Adrian Grycuk

Štrasburk změnil den podání stížnosti exekutora Grosama a zamítl ji

Kvůli pozdnímu podání zamítl Velký senát Evropského soudu pro lidská práva stížnost českého exekutora Jana Grosama jako nepřípustnou. Případ, kdy původně soud rozhodl, že ČR porušila právo na spravedlivý proces, neboť kárné senáty se soudci, státními zástupci a exekutory neustavuje jako nezávislé tribunály, definitivně končí. Soud rozhodl, že doba podání není rok 2013, ale o dva roky později, kdy byl případ projednán se stranami.

Exekutor Grosam před štrasburským soudem namítal, že jeho disciplinární řízení nebylo z různých důvodů spravedlivé. Soud se ve svém původním rozsudku z loňského června z vlastní iniciativy zabýval otázkou, zda složení kárného senátu odpovídalo právu stěžovatele na nezávislý a nestranný proces. O kárném provinění stěžovatele totiž rozhodoval zvláštní senát NSS složený kromě dvou soudců také ze čtyř přísedících. Ti byli podle soudu ustanoveni netransparentním způsobem a bez dostatečných záruk proti vnějším tlakům. Soud proto vyzval Česko k nápravě.

V případu se nekonalo ani veřejné slyšení. O tom rozhodla předsedkyně Evropského soudu pro lidská práva Síofra O´Leary 3. ledna 2023, oznámil ve své zprávě Soud.

S loňským rozsudkem „malého senátu“ z 23. června 2022 nesouhlasila česká vláda, která 22. září 2022 požádala o další projednání stížnosti před Velkým senátem Soudu. Podle předmětného rozsudku malého senátu podal exekutor Jan Grosam stížnost na Českou republiku do Štrasburku 13. března 2013.

Stěžovatel podal stížnost jindy, rozhodl ESLP

O případu Grosam v. Česká republika Česká justice podrobně informovala včetně úplného rozsudku a původní stížnosti z roku 2013.

Žádosti o postoupení případu Grosam v. ČR k Velkému senátu vyhověl panel soudců ve Štrasburku 14. listopadu 2022, jak Česká justice rovněž informovala. Případ českého systému kárných řízení se soudci, státními zástupci a exekutory byl jako jediný vybrán pro Velký senát, což doposud znamenalo, že ve věci se bude konat veřejné slyšení.

Jenže tentokrát nabrala věc procesně zcela jiný směr. Soudci ESLP o meritu věci nerozhodovali, neboť stěžovatel Jan Grosam měl původní stížnost podat opožděně. „Velký senát shledal, že stížnost stěžovatele byla podána více než šest měsíců po pravomocném vnitrostátním soudním rozhodnutí v jeho věci, tedy v září 2012, kdy jeho ústavní stížnost byla zamítnuta. V důsledku toho bylo podání mimo lhůtu stanovenou v Úmluvě a bylo prohlášeno za nepřípustné,“ stojí v oznámení Soudu.

ESLP určil dnem podání stížnosti komunikaci se stranami

Jak je možné, že Jan Grosam podal stížnost o dva roky později, když ji podal ve lhůtě šest měsíců od rozhodnutí českého Ústavního soudu, tedy v březnu 2013?

„Velký senát přezkoumal stížnost pana Grosama podle Článku 2 Protokolu č. 7 (právo odvolání v trestních věcech) Evropské úmluvy o lidských právech ohledně toho, že tuzemské právo vylučovalo odvolání proti rozhodnutím kárného senátu Nejvyššího správního soudu. Jeho stížnost, že tento soud nebyl ,nezávislým a nestranným soudem´ ve smyslu Článku 6 odst. 1 (právo na spravedlivý proces) Evropské úmluvy byla přijata po oznámení o stížnosti žalované vládě, tedy v listopadu 2015,“ uvádí zpráva Evropského soudu pro lidská práva.

Evropský soud pro lidská práva tedy nepočítá lhůtu od dne podání stížnosti, ale od dne, kdy byla vedena jedna z dalších „komunikací“ se stranami a s českou vládou. To se stalo 6. října 2015. Tehdy Evropský soud pro lidská práva na základě předchozí komunikace předsedy soudu ze 17. září 2013 položil stranám otázky:

Za předpokladu, že je v tomto případě použitelný článek 6 odst. 1 Úmluvy, bylo v tomto případě dodrženo právo stěžovatele na slyšení „soudem zřízeným zákonem“, jak je stanoveno v článku 6 odst. 1 Úmluvy? Zejména:

(i) splnil disciplinární senát v projednávané věci požadavky „tribunálu“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy s přihlédnutím ke svému složení a poskytl dostatečné záruky odborné soudcovské odbornosti; a

(ii) Splňoval způsob výběru osob zapsaných do seznamu přísedících kárného senátu požadavky transparentnosti, srozumitelnosti a ochrany proti svévoli?

Výsledek komunikace z října 2015 ohledně stížnosti podané Grosamem v březnu 2013 nyní Velký senát bez veřejného slyšení určil jako den podání stížnosti na ČR.

Záznam o komunikaci je zde

Na základě této komunikace z roku 2015 prohlásil Velký senát Evropského soudu pro lidská práva stížnost Jana Grosama za nepřípustnou.

Rozhodnutí Velkého senátu z 1. června 2023 je zde

Velký senát prohlásil i další body stížnosti Jana Grosama za nepřípustné. Případ tím definitivně končí.

Irena Válová