Výkonný ředitel společnosti Kiwi.com Juraj Strieženec. Foto: Radek Čepelák

Juraj Strieženec z Kiwi.com: Nejdůležitějším faktorem u podpory je rychlost

S určitou formou státní podpory má zkušenost také česká společnost Kiwi.com. Jako nejdůležitější faktor zmiňuje výkonný ředitel společnosti Juraj Strieženec s ohledem na konkurenceschopnost rychlost podpory. „Pro nás je rychlost absolutně nejdůležitější. Fungujeme na trhu, ve kterém máme konkurenci za každým rohem,“ uvedl Juraj Strieženec na Sympoziu Ekonomického deníku na téma Modernizační a strukturální fondy, dotace a granty jako příležitost pro ekonomiku.

Juraj Strieženec přiblížil také příklad podpory, kterou společnost Kiwi.com za strany státu získala už dříve. Šlo o problematickou dobu během pandemie koronaviru. „Naši konkurenti v západní Evropě dostávali podporu v podstatě dva týdny potom, co přišel covid, protože všem bylo jasné, že cestovní agentury a letecké společnosti mohou skončit velmi špatně. My jsme první podporu formou garantované půjčky dostali po deseti měsících tvrdých vyjednávání,“ zmínil Juraj Strieženec.

Výkonný ředitel společnosti Kiwi.com Juraj Strieženec spolu s dalšími účastníky Sympozia Ekonomického deníku na téma Modernizační a strukturální fondy, dotace a granty jako příležitost pro ekonomiku. Zleva: vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna, Juraj Strieženec a ekonom České spořitelny a člen NERV Petr Zahradník. Foto: Radek Čepelák

Strieženec dodal, že pro stát tehdy půjčka skončila skvěle, nastavená byla na čtyři roky a společnost ji splatila za polovinu této doby. „Na poplatcích jsme zaplatili víc jak milion euro, takže to ani nebyla podpora, spíš běžný byznysový příklad toho, když byl stát ochotný akceptovat nějaké vyšší riziko, protože tam viděl veřejný zájem,“ uvedl Strieženec.

Výkonný ředitel společnosti z Kiwi.com na sympoziu zdůraznil, že rychlost podpory je zásadní zejména v oblasti výzkumu a vývoje. Musí být ještě vyšší, než například u infrastrukturních projektů.

Využití dat za pomoci umělé inteligence

Strieženec přiblížil i jeden z aktuálních projektů, který firma realizovala právě díky podpoře dotačního programu v rámci výzkumu a vývoje a inovací. „Šlo o projekt s rizikovým profilem, protože jsme se pustili do strojového učení a využívání dat při zpracování umělou inteligencí. Před třemi lety, když jsme s projektem začínali, tak technologie nebyly tam, kde jsou dnes,“ uvedl.

Juraj Strieženec a Petr Zahradník na sympoziu Ekonomického deníku. Foto: Radek Čepelák

Datové zdroje, které využíval letecký průmysl, vznikly podle Striežence v 70. letech a spravované byly různými firmami, které založily aerolinky. „Nedošlo tam k dalšímu vývoji. Neexistoval jediný zdroj dat. A my jsme ho nad jednotlivými databázemi postavili. Víme, jaká je dostupnost a cena téměř jakéhokoliv letu na světě. Dokážeme data zpracovat a aplikovat na nich jak modely strojového učení a predikovat, jaký bude budoucí vývoj poptávky po určitých spojeních,“ upřesnil výkonný ředitel společnosti Kiwi.com.

Výzkumný projekt se podle něj rychle dostal do fáze vývoje a výsledkem bylo, že společnost podle Striežence dokáže předpovědět poptávku po lince v konkrétní lokalitě. Strieženec vyzdvihl například spolupráci s organizací Eurocontrol odpovědnou za řízení letového provozu v Evropě, které společnost Kiwi.com poskytla v rámci spolupráce možnost sestavit prediktivní modely, jež umožnují optimalizovat trasy jednotlivých letů. „Snažíme se předpovědět, kde vzniknou problémy v budoucnosti, aby se na to dokázali připravit.“

Juraj Strieženec představil na sympoziu i aktuální projekt společnosti Kiwi.com, který firma realizovala díky podpoře dotačního programu v rámci výzkumu a vývoje a inovací. Foto: Radek Čepelák

Kiwi.com spolupracuje podle výkonného ředitele společnosti například i s brněnským letištěm a s letišti ve Vídni a Miláně. Tam má firma pomáhat s optimalizací provozu nebo například otevíráním nových linek. Společnost podle Juraje Striežence letos očekává obrat ve výši přibližně 65 miliard korun a ročně do výzkumu investuje 700 až 800 milionů korun.

Účastníci panelové diskuse: vrchní ředitel ministerstva průmyslu a obchodu Marian Piecha, ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal, ministr životního prostředí Petr Hladík, vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna, člen Národní ekonomické rady vlády a ekonom České spořitelny Petr Zahradník a partner venture fondu N1 Ondřej Homola. Foto: Radek Čepelák
Auditorium Sympozia Ekonomického deníku Modernizační a strukturální fondy, dotace a granty jako příležitost pro ekonomiku v pražské Truhlárně. Foto: Radek Čepelák

Tereza Čapková, Ekonomický deník