Soudce a někdejší kandidát na ústavního soudce Robert Fremr při rozhodování v takzvané kauze Olšanské hřbitovy v roce 1988 musel vědět, že případ vyšetřovala Státní bezpečnost (StB). Ve zprávě to uvedl tým Ústavu pro studium totalitního režimu (ÚSTR), který se Fremrovým působením v komunistické justici zabýval na základě žádosti prezidenta Petra Pavla. Po dohodě s prezidentskou kanceláří dvanáctistránkovou zprávu ÚSTR zveřejnil na webu. Fremr se nakonec v srpnu kvůli tlaku ohledně svého působení v předlistopadové justici nominace na ústavního soudce vzdal.
Vyšetřování tzv. případu Olšanských hřbitovů, ve kterém Fremr odsoudil tři mladíky kvůli vandalismu a dalším trestným činům, manipulovala podle archivních dokumentů StB. Fremr při projednání své kandidatury v Senátu odmítl, že by o tom tehdy věděl a že by rozhodoval vědomě a účelově na pokyn StB. „Soudce JUDr. Robert Fremr musel s naprostou jistotou vědět, že celý případ vyšetřovala Státní bezpečnost,“ stojí ve zprávě ÚSTR.
StB podle historiků případ vyšetřovala, manipulovala a také zneužívala k mediální propagandě. Fremr, který mimo jiné souhlasil s natáčením dokumentu o procesu přímo v soudní síni, musel o propagandistických záměrech vědět, tvrdí ÚSTR.
Tým zkoumal i Fremrovy rozsudky za komunistického režimu nad emigranty. Mimo jiné porovnával, zda byl ve srovnání s dalšími trestními soudci a senáty v Praze aktivistický. Fremrův senát na Obvodním soudu pro Prahu 4 se na souzení tehdy trestného nezákonného opuštění republiky podílel podle zprávy nadprůměrně. „Ve srovnání s ostatními soudy však nelze u Roberta Fremra konstatovat excesivní aktivismus, jaký projevovali někteří jiní soudci,“ uvedli badatelé ve zprávě. ÚSTR dodal, že morální rovinu či mezinárodní kontext nezkoumal.
Zpráva v závěru uvádí, že Fremrova obhajoba vycházející z toho, že jednal v rámci tehdy platných zákonů a nemohl jinak, fakticky vydává mezinárodní pakty o lidských právech za pouhou deklaraci. „Tuto optiku, vycházející ze striktně pozitivistického pojetí práva, které ve skutečnosti právo degraduje na obhajobu bezpráví, je třeba s veškerou rozhodností odmítnout,“ zdůraznili historici.
Fremra, místopředsedu Vrchního soudu v Praze a trestního soudce s mezinárodním renomé, nominoval do Ústavního soudu prezident Pavel. Fremr sice získal těsný souhlas Senátu, pak se ale objevily nové informace o jeho působení v 80. letech. Fremr poté oznámil, že se nominace vzdává.
(čtk)
