K úrazu v dřevozpracujícím průmyslu přijde průměrně každý 70. zaměstnanec Foto: Pixabay

Pracovní přestávky se na 10 minut neprodlouží, vláda projedná další změnu

Povinné pracovní přestávky pro rizikové profese se zřejmě od ledna 2024 z nejméně pěti minut na minimálně 10 minut neprodlouží. Vláda v říjnu změnu v nařízení o ochraně zdraví při práci schválila, ve středu ale podle programu jednání a důvodové zprávy k materiálu projedná její zpětvzetí. Prodloužení přestávek by bylo pro fimy obtížně aplikovatelné a znamenalo by významné ztráty národního hospodářství, píše ministerstvo zdravotnictví (MZd) v důvodové zprávě. Začátkem příštího roku chce ale MZd vytvořit pracovní skupinu, která se pracovními přestávkami bude dál zabývat.

„Hlavním důvodem novely nařízení vlády, je skutečnost, že s účinností od 1. 1. 2024 se zavádí nové podmínky v oblasti poskytování bezpečnostních přestávek v práci (…), které se po jejich vyhodnocení ukazují jako velmi obtížně aplikovatelné, narušují provoz firem, nastavení zavedených směnných režimů (…) a v konečném důsledku vedou ke zvýšení nákladů zaměstnavatelů a mohou mít negativní vliv i na samotné zaměstnance,“ píše se v dokumentu.

V osmihodinové pracovní směně musí mít pracovník, který pracuje v rizikovějším prostředí, například ve vyšší fyzické nebo zrakové zátěži, v nuceném pracovním tempu nebo vykonávající monotónní pohyby, nejméně dvě přestávky, při dvanáctihodinové směně čtyři. V současné době platí, že přestávky mají mít pět až deset minut, nařízení schválené v říjnu umožňovalo od ledna nejméně desetiminutové pauzy.

To by podle odůvodnění nového návrhu mělo negativní dopady na národní hospodářství. Jako příklad dokument uvádí, že zkrácením čistého výrobního času může utrpět zejména automobilový průmysl, který je jedním z pilířů české ekonomiky.

Ve třísměnném provozu by pak podle MZd prodloužení přestávek z pěti na deset minut znamenalo podle materiálu ztrátu 3,5 procenta z výrobního času běžné směny v třísměnném provozu. V ČR se podle něj vyrobí až 1,4 milionu osobních aut za rok, průměrně jeden za minutu. „Striktní prodloužení přestávek by tak znamenalo snížení výrobní kapacity přibližně o 50.000 vozidel, což v závislosti na konkrétních vyráběných automobilech přestavuje ztráty v rozmezí 25 až 75 miliard korun,“ doplnilo MZd.

S pětiminutovými přestávkami nesouhlasily odbory. „Podle názorů lékařů pracovnělékařských služeb je pětiminutová přestávka nedostačující pro odpočinek a regeneraci zatěžovaných částí těla,“ píše v připomínce k dříve schválenému materiálu Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS).

Problematikou bezpečnostních přestávek se chce MZd dál zabývat. „Počátkem roku 2024 vytvoří (MZd) pracovní sdružení zástupců členů tripartity ­– zástupci zaměstnanců, zaměstnavatelů a státních zaměstnanců, kde bude vytvořen návrh nové úpravy celé kapitoly bezpečnostních přestávek,“ doplnilo MZd.

(čtk)