Centralizace, evidence, dohled, sankční systém, kvalita a přezkoumatelnost, to byly cíle nového zákona o znalcích, které byly podle ministerstva spravedlnosti splněny. Podle veřejné žaloby je však nedostatek znalců kritický, prodlužuje trestní řízení, vážně se projevuje v trestné činnosti proti dětem i v hospodářské kriminalitě. Situace je horší než před rokem 2021. Ministerstvo nyní zákon o znalcích a znaleckých ústavech znovu mění.
Další návrh novely zákona o znalcích a znaleckých ústavech předkládá ministerstvo spravedlnosti mimo plán legislativních prací. Plní tím závazek Programového prohlášení vlády „vyhodnotit novou právní úpravu výkonu znalecké činnosti a předložit návrhu nutných změn vedoucích k obnovení fungování činnosti znalců“. Právní úprava platí od ledna roku 2021.
Čtěte také: Hrozí kolaps systému znalců, přiznalo ministerstvo. Zvýšení odměn bylo nedostatečné
„S odstupem téměř tří let od nabytí účinnosti nové právní úpravy lze konstatovat, že základní cíle této nové právní úpravy byly naplněny,“ uvádí v důvodové zprávě ministerstvo spravedlnosti.
Návrh novely zákona o znalcích a znaleckých ústavech je zde:
Právní profesionálové z praxe však vidí situaci jinak: „Aktuální situaci označuje za ještě podstatně horší než v roce 2021. Odborné posouzení duševního stavu mladistvých nyní trvá 6 až 9 měsíců od okamžiku přibrání znalce,“ uvedlo například Městské státní zastupitelství v letošní Výroční zprávě o činnosti Nejvyššího státního zastupitelství.
Kritický nedostatek v dětské psychiatrii a sexuologii
Tragické situaci se znalci se státní zástupci věnují už v kapitole o trestné činnosti proti dětem a mládeži. „Za nejzávažnější problém je i nadále považován již zcela kritický nedostatek znalců z oboru zdravotnictví, odvětví dětská psychiatrie, sexuologie a klinická dětská psychologie, případně znalců z oboru školství a kultura, specializace psychologie dětí a mládeže,“ uvádí Nejvyšší státní zastupitelství.
„Přitom prokazatelně přibývá sexuálně motivovaných trestných činů mezi nezletilými a je třeba posoudit, zda jde o sexuálně motivované jednání nebo o „dětskou hru“. Není výjimkou, že i u pachatele činu jinak trestného se objevuje recidiva sexuálních jednání a sexuální deviace. Negativní důsledky nedostatku znalců na průběh trestního řízení se projevují na jeho délce, zpracování znaleckých posudků se pohybuje v délce 8 až 12 měsíců od zadání, a to i u věcí vazebních,“ uvádí obecná část Zprávy.
Konkrétně se pak k absenci znalců v souvislosti s trestnou činností proti dětem a mládeži vyjadřuje Městské státní zastupitelství v Praze: „MSZ v Praze poukazuje na citelný až kritický nedostatek znalců v některých oborech, a to zejména v oblasti psychiatrie a psychologie, především pak specialistů na dětské pacienty. V důsledku toho dochází k přetížení kapacit stávajících znalců a k výraznému prodlužování termínů pro vypracování znaleckých posudků, což je krajně nežádoucí zejména ve vazebně vedených trestních stíháních.“
Kriminalistický ústav je přetížen
Kritický nedostatek znalců však panuje ve všech oborech. Kriminalistický ústav je přetížen: „V aplikační praxi byl zaznamenán i případ, kdy vypracování znaleckého posudku trvalo téměř jeden kalendářní rok (obor stavebnictví, odvětví inženýrské stavby). K přetíženým znaleckým pracovištím jednoznačně řadí rovněž Kriminalistický ústav, kde vypracování znaleckých posudků trvá nyní běžně i několik měsíců,“ pokračuje Městské státní zastupitelství v Praze.
„K časově nejexponovanějším znaleckým oborům náleží obor kybernetiky, kde se průměrná doba dodání znaleckého posudku pohybuje okolo 9 měsíců, následovaný oborem zdravotnictví, odvětví dětské psychiatrie a dětské psychologie, kde je průměrná doba podání znaleckého posudku okolo 6 měsíců, která je totožná s oborem zdravotnictví, odvětví soudního lékařství,“ uvádí zase Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem, podle kterého je znalecký posudek důvodem překročení doby přípravného řízení na více než rok.
Na totéž upozorňuje Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové.
Nižší státní zastupitelství v obvodu KSZ v Ústí nad Labem upozorňují, že nedostatek znalců je zásadní ve vazebních trestních věcech, dodává státní zastupitelství.
Absence znalců v hospodařině se prohlubuje
Problémy se znalci se nevyhýbají ani Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze: „VSZ v Praze zdůrazňuje, že – především ve věcech, v nichž je činná Národní centrála proti organizovanému zločinu – se stále prohlubuje problém v počtu a kvalitě znalců z oboru ekonomie. Není jednoduché vyhledat znalce, který by byl schopen zpracovat rozsáhlé ekonomické posudky v oblasti závažné hospodářské kriminality, např. se zodpovězením otázky stanovení data úpadku či k posouzení ekonomické efektivity realizovaných investic. Množství potřebných znalců z oboru ekonomie ovlivňuje podle NCOZ skutečnost, že v minulosti zpracovali posudky pro podezřelé (obviněné) osoby,“ uvádí VSZ v Praze.
„Dalším problémem se jeví výše poskytované odměny, kdy např. ve velkých insolvenčních kauzách insolvenční správce vyžaduje posudky od erudovaných znalců z řad renomovaných auditorských společností, jimž za hodinu práce platí 3 000 až 4 000 Kč, přičemž hodinové znalečné pro účely trestního řízení dosahuje pouhého zlomku této částky, což se odráží na kvalitě i rychlosti zpracování posudků v trestním řízení. Rovněž v oboru kybernetiky se projevuje značný nedostatek znalců, což se negativně odráží na délce trvání přípravného řízení,“ pokračuje VZZ v Praze.
Varování před rokem 2026
Problémy s financemi signalizují rovněž České Budějovice: „KSZ v Českých Budějovicích signalizuje problémy s účtováním odměny znalců z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství, stran prohlídky a pitvy zemřelého. Znalci vyúčtovali nad rámec paušální odměny další úkony (určení doby smrti, diferenciálně diagnostické úvahy a forenzní vyhodnocení, poradu obou znalců a podrobné studium spisového materiálu), které jim policejní orgán nepřiznal s odkazem na to, že jsou již zahrnuty v paušální odměně za provedenou pitvu.
Následně znalec podal správní žalobu. Pravomoc správních soudů se však podle Nejvyššího správního soudu nevztahuje na trestní řízení. Správní soudy tak nemohou poskytovat soudní ochranu proti úkonům orgánů činných v trestním řízení.
O případu znalce, kterému policie odmítla proplatit celou částku za pitvu mrtvoly Česká justice, přičemž soud shledal pitvu za úkon v trestním řízení, informovala.
Krajské státní zastupitelství rovněž varuje před budoucím vývojem: „KSZ v Českých Budějovicích dále poukazuje na vysoký věkový průměr znalců. Jako přelomový označuje rok 2026, a to s odkazem na přechodná ustanovení zákona č. 254/2019 Sb. Nedostatek znalců je znatelný i v oboru grafologie. Přes nedostatek znalců není adekvátně využíváno postupu podle § 26 zákona č. 254/2019 Sb., o osobě vykonávající jednorázově znaleckou činnost,“ uvádí ve Výroční zprávě.
Ministerstvo se pokouší zákon odplevelit
Na to reaguje ministerstvo spravedlnosti v předmětné novele zrušením omezení platnosti oprávnění ke znalecké činnosti. Znalci zapsaní podle původního zákona před lednem 2021 budou moci pokračovat i po roce 2025. Zápis do nového seznamu znalců podle nového zákona bude dobrovolný.
Přechodné období prodlužuje ministerstvo spravedlnosti o další tři roky až do roku 2028 pro znalecké kanceláře a ústavy kvůli „neuspokojivému vývoji počtu žádostí o přelicencování“.
Dále má dojít k „částečnému rozvolnění podmínek“ pro výkon činnosti znaleckých ústavů a kanceláří a k zúžení okruhu povinně pojištěných znalců. „Povinné pojištění bude nově zrušeno u znalců – fyzických osob (s možností sjednání pojištění nad rámec zákona dobrovolně). U znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů bude povinné pojištění zachováno v původním rozsahu,“ uvádí k novele důvodová zpráva.
Tuhý byrokratický režim znalců se má mírnit: Mimo jiné dojde také ke zrušení „kontroly všech znaleckých posudků znalců, kteří v uplynulých 5 letech nevypracovali více než 3 posudky, vypuštění drobných poklesků v chování jako jednoho z důvodů pro udělení výtky znalcům, umožnění dobrovolného zápisu některých údajů do seznamu znalců samotnými znalci (e-mailová adresa, internetové stránky týkající se znalecké činnosti, údaje o dobrovolně sjednaném pojištění – pojistitel, doba trvání pojištění a limit pojistného plnění)“.
Lepší zákon, lepší sankce
Současně ale ministerstvo zavádí nové sankce: Zejména se navrhuje zavedení přestupkové odpovědnosti znalce za uvedení nepravdivého údaje v seznamu znalců; v případě znaleckých kanceláří nebo znaleckých ústavů i za výkon znalecké činnosti bez povinného pojištění aj. Údaj o spáchaném přestupku a o uloženém správním trestu bude nově ve všech případech veden v seznamu znalců jako neveřejný údaj.
Znaleckým ústavům a kancelářím i znalcům může být udělena pokuta od 75 000 až po čtvrt milionu korun.
Irena Válová
