Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) během eurodebaty Ekonomického deníku. Foto: Radek Čepelák

Knotek: Ceny emisních povolenek by se měly zastropovat

Systém emisních povolenek není sám o sobě špatný, problém je v ceně. Evropská unie by se měla zamyslet, zda je správné, že evropské průmyslové podniky a elektrárny platí za tunu emisí dvakrát více než podniky v Kalifornii a desetkrát více než emitenti v Číně. „Útlum výroby v Evropě znamená, že ocel, čpavek, sklo a další produkty vyrobí jinde, a to s vyššími emisemi,“ řekl poslanec Evropského parlamentu Ondřej Knotek (ANO) během Eurodebaty Ekonomického deníku, České justice a Zdravotnického deníku s názvem „Budoucnost Evropy – agenda pro nový Evropský parlament a Evropskou komisi“.

Vývoj ceny emisní povolenky je poměrně divoký a je těžké v něm hledat logiku. Například na konci února loňského roku cena povolenky na chvíli překonala 100 eur. Následoval pokles až k hodnotám okolo 55 eur za tunu emisí, kam se cena dostala v letošním únoru. Od té doby opět cena povolenky opět roste, v minulých dnech překonala hranici 70 eur. Mnozí z účastníků debaty se vyslovili pro stabilizaci ceny. Europoslanec Knotek doporučil stanovit maximální a minimální cenu povolenky a povolit pohyb jen ve vymezeném koridoru.

Stabilizaci ceny povolenky by uvítal také předseda dopravní sekce Hospodářské komory Jan Sechter. Tvorba ceny na energetických burzách, kde nejsou pohyby o desítky procent nahoru či dolů během jednoho roku ničím výjimečným, vnáší nejistotu do rozhodování v podnicích. „Podniky mají problém odhadnout, zda se ještě vyplatí investice do nové technologie, nebo už nevyplatí. Platí to i oboru dopravy, na který dopadne nový systém EU ETS 2,“ připomněl Sechter.

Při nejisté ceně povolenky je doprava neobjednatelná, varuje předseda dopravní sekce Hospodářské komory Jan Sechter. Foto: Radek Čepelák

V prvních třech letech bude cena povolenky v novém systému EU ETS 2 pro menší zdroje emisí zastropována, a to na úrovni maximálně 45 eur za tunu. To však nic nemění na faktu, že cenu povolenky nelze dopředu odhadnout. „Například služby v osobní dopravě objednávají až na deset let dopředu a při nejisté ceně povolenky je doprava neobjednatelná,“ varoval Sechter.

Příliš mnoho politického kapitálu

Radek Škoda, profesor jaderné energetiky působící na pražské ČVUT a Západočeské univerzitě v Plzni, upozornil, že Evropa si sama uzavřela cestu k levným energiím. Zemního plynu mají země Evropské unie málo a musí jej dovážet. Uhlí sice máme, ale brzy si jej zakážeme spalovat. Dostatek levné energie tak mají k dispozici jen Norsko a Švédsko díky vodním elektrárnám.

Ondřej Knotek k tomu dodal, že nastavená evropská pravidla jsou pro výrobu elektřiny a tepla z uhlí likvidační. „Otázka je, zda se s tím dá něco dělat. Já tvrdím, že ano,“ řekl Knotek a dodal: „Uhlí je zdrojem pro výrobu levné energie, ale my jsme se rozhodli, že ji zdražíme cenou emisních povolenek. Já se ptám: proč musíme mít nejdražší povolenku na světě?“

Neformální diskuse před začátkem eurodebaty. Zleva výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl, vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann, europoslanec Ondřej Knotek a předseda dopravní sekce Hospodářské komory Jan Sechter. Foto: Radek Čepelák

Energetický konzultant a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor neočekává, že by nastaly zásadní změny v nastavení plateb za emise. „Často slýchám kritiku, jak je systém emisních povolenek špatně nastavený a že by bylo lepší zavést uhlíkovou daň. Myslím, že tudy cesta nevede. Je to až příliš rozjetý vlak, je v tom hodně politického i finančního kapitálu. Dnes už ten systém můžeme jen vylepšovat,“ řekl Gavor.

S tímto výrokem souhlasí Ondřej Knotek, který též nepovažuje zrušení emisních povolenek za reálné. Výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl připomněl nepříjemnou zkušenost z léta 2022, kdy ani ve chvíli, kdy se ceny elektřiny a plynu počítaly ve stovkách eur za megawatthodinu a povolenka vylétla k 90 eurům, nedokázala Evropská komise zasáhnout a cenu povolenky srazit níže.

Na jeho slova navázal Jiří Gavor, který zmínil, že Evropská unie má k dispozici nástroj, kterým by mohla cenu povolenky snížit. Jedná se o takzvanou Market Stability Reserve (MSR), tedy rezervu povolenek určených pro stabilizaci trhu. „Slouží k tomu, aby se povolenky stahovaly z trhu, ale také na něj dodávaly. Zatím se nástroj používal pouze ke stahování povolenek. Na tomto příkladu se ukazuje, jak je Evropská komise rigidní a pomalá,“ řekl Gavor.

Systém emisních povolenek je až příliš rozjetý vlak, je v tom hodně politického i finančního kapitálu, upozornil energetický konzultant Jiří Gavor. Foto: Radek Čepelák

I když snad všechny společnosti, kterých se dnes platby za emise týkají, považují cenu povolenky za příliš vysokou, Evropská komise je evidentně jiného názoru. „Rezerva se zvedla z 12 na 24 procent a pravidla pro její použití jsou velmi nepraktická. Pokud by cena povolenky vzrostla na nejméně 180 eur po dobu tří měsíců, tak by teprve Evropská Komise mohla z MSR začít povolenky uvolňovat,“ doplnil Ondřej Knotek.

Zdeněk Petzl uvedl, že problém Evropské unie je v přehnané regulaci, nastavené tak, aby jí nikdo neunikl. „Problém je v tom, že Evropská unie přistupuje k transformaci ekonomiky špatně. Čína k tomu přistupuje strategicky a plánuje. Ví, že když chce vyrábět bateriová vozidla, tak pro ně musí zajistit zdroje, podporuje výrobce baterií a tak dále. Spojené státy mají místo regulace motivační opatření, proto se tolik investic do moderní ekonomiky v poslední době odehrálo právě tam,“ řekl Petzl.

Několik účastníků debaty zmínila nepoměr mezi úsilím Evropské unie a zbytku světa v oblasti snižování spotřeby fosilních paliv a emisí skleníkových plynů. „Když se podíváme na to, kdo emise CO2 produkuje, tak 30 procent vypouští Čína, 14 procent Spojené státy, 7 procent Indie. Tyto tři státy mají podíl přes 50 procent. Pak následuje Rusko a další státy. Mezi první desítkou emitentů je jen jedna země Evropské unie – Německo,“ upozornil Radek Škoda.

Evropa si sama uzavřela cestu k levným energiím, prohlásil jaderný expert Radek Škoda. Foto: Radek Čepelák

Podle Ondřeje Knotka Čína staví nejvíc solárních a větrných elektráren na světě, ale také nejvíc uhelných elektráren. „V průměru otevírají každých 14 dní nový uhelný zdroj. Za loňský rok Čína spustila 44 gigawattů instalovaného výkonu uhelných elektráren. To je jako 22 Temelínů,“ zmínil Knotek. Právě díky těmto novým zdrojům mohou čínské podniky navyšovat energeticky náročných výrobků, jako jsou solární panely, a ty pak vyváží mimo jiné na evropské trhy.

Uhlíkové clo je hloupý nápad

Co lze udělat pro záchranu evropského průmyslu, aby nepadl pod tlakem levnější, platbami za emise nezatížené konkurenci z Asie či Ameriky? Evropská komise již před lety jisté řešení našla – uhlíkové clo, které by zatížilo dovoz komodit s vysokou emisní stopou. Tedy například oceli, hliníku či stavebních hmot. Někteří účastníci panelové debaty se však domnívají, že tato nová regulace napáchá víc škody než užitku.

Jan Sechter varuje, že uhlíkové clo rozpoutá obchodní válku, jejímž výsledkem bude omezení evropského vývozu. „Například některé ocelářské společnosti v Evropě investovaly spoustu prostředků do výroby kolejnic a trakce pro vysokorychlostní železnice. V tomto jsme stále konkurenceschopní a ostatní svět evropskou produkci nakupuje. Ale po zavedení cla půjde i tato výroba z Evropy pryč, a spolu s tím i příslušné znalosti,“ upozornil Sechter.

Někteří z účastníků eurodebaty: Zleva výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl, vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann, europoslanec Ondřej Knotek, předseda dopravní sekce Hospodářské komory Jan Sechter a ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal. Foto: Radek Čepelák

Také Ondřej Knotek je toho názoru, že uhlíkové clo nezafunguje správně a že evropské výrobce poškodí. „Pokud evropský výrobce bude vyvážet do země, kde se za emise neplatí, nebo ne tolik jako v Evropě, tak nebude konkurenceschopný. Naopak když ocel dovezeme odjinud, tak dodavatel clo zaplatí a promítne jej do ceny na evropském trhu. Celosvětové emise se tím nesníží, jen se nám zdraží život v Evropě,“ řekl Knotek.

Dalším problémem je fakt, že výměnou za uhlíkové clo nastane útlum přidělování povolenek zdarma podnikům s emisně náročnou výrobou. Ondřej Knotek, ale i další účastníci debaty by proto uvítali změny v otázce zavedení uhlíkového cla. „Záležet bude na rozložení sil po volbách. Očekávám, že nastane posun k racionalitě a pro-byznysovém přístupu. Otázkou je, jak moc to bude,“ uvedl Knotek na závěr.

(dtr)