Ministr spravedlnosti Pavel Blažek Foto: Ministerstvo spravedlnosti

Spravedlnost žádá o 1,7 miliardy navíc. Není na platy a výdaje soudů

Ministerstvo spravedlnosti (MSp) požádalo vládu o mimořádné navýšení rozpočtu pro letošní rok o 1,7 miliardy korun. Důvodem je, že se nedostává na platy soudců, státních zástupců, justiční administrativy či na mandatorní výdaje soudů. Největší část, přes 800 milionů korun, žádá ministerstvo právě na provozní výdaje soudů.

Ještě není ani polovina roku a MSp již žádá vládu o navýšení rozpočtu. Nedostává se totiž na platy soudců (51 mil. Kč), státních zástupců (96 mil. Kč), ale ani na platy justiční administrativy (80 mil. Kč).

Ministerstvo v materiálu mj. upozorňuje, že v souvislosti s agendou zastavování bezvýsledných a bagatelních exekucí a také s předáváním vymáhání justičních pohledávek došlo k výraznému zatížení soudů, aniž by to ovšem bylo jakkoliv zohledněno personálně a rozpočtově.

„Toto enormní zatížení nejsou soudy schopny zajistit s uvedeným sníženým počtem zaměstnanců a bez prostředků na výplatu odměn a na úhradu přesčasové práce zaměstnanců soudů,“ uvádí se v odůvodnění požadavku.

Na výdaje spojené s bagatelními a bezvýslednými exekucemi žádá MSp o více než 700 mil. Kč. Náklady s tím spojené totiž nebyly v rozpočtu na rok 2024 zahrnuty, neboť ministerstvo financí odkázalo MSp právě na možnost požádat v průběhu roku o navýšení podle potřebnosti.

Největší část požadavku na navýšení rozpočtu se ovšem týká provozních výdajů soudů. Zde MSp uvádí, že se nedostává 809 mil. Kč. Jde přitom o výdaje na energie, poštovné, nutné opravy či úhrady za advokáty ex offo, znalce a tlumočníky. „S ohledem na to je nutné pokrýt tyto výdaje co nejrychleji, aby nedocházelo k dalšímu zatěžování soudů úpravami rozpočtu, které by ve svém důsledku stejně vedly k pozdějšímu vzniku finanční nedostatečnosti,“ uvádí k tomu MSp. A upozorňuje zároveň, že toto navýšení je nutné promítnout jako trvalou změnu do dalších let.

Minulý rok musela vláda mimořádně navyšovat rozpočet MSp také, konkrétně o téměř miliardu. Rozhodnutí vlády tehdy předcházela kritika ze strany primárně advokátů, kteří bezvýsledně čekali na vyplacení soudem přiznaných odměn. Nedostatečné pokrytí běžných výdajů soudů má negativní dopad i na odměňování zaměstnanců soudů, neboť se nedostává na jejich „řádné mimořádné“ odměny.

Petr Dimun