Nepřípustnou manipulaci se spisem, kdy z něj rozhodující soudce na pražském městském soudě vytrhl obálku obsahující protokol o hlasování, musel řešit Nejvyšší soud. Podnět k tomu mu dal ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.
Na začátku byl banální případ Ukrajinky obviněné z padělání dokladu o zajištění ubytování. Obvodní soud pro Prahu 9 ho poslal do přestupkového řízení. Po stížnosti státního zástupce se spis dostal na stůl senátu 7 To Městského soudu v Praze. Tomu předsedá Richard Petrásek a dalším členem je Alexander Sotolář.
Odvolací soud podle protokolu z neveřejného zasedání rozhodl tak, že stížnost zamítl. Následně ale vydal opravné usnesení, do kterého napsal pravý opak. Původní verdikt nahradil tím, že stížnosti vyhověl, napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil obvodnímu soudu zpátky. Na případ už dříve upozornil server Info.cz.
Více verdiktů ve stejný den
Chybu soudci vysvětlovali tak, že stejného dne vyhotovovali a podepisovali více protokolů o neveřejných zasedáních. Došlo proto ke zjevné nesprávnosti. Obhájce obviněné zdokumentoval, že ve spise chybí původní obálka obsahující protokol o hlasování. Místo ní je tam jiná. Dovozoval z toho bezprecedentní porušení zákona. Jeho stížnost vrchní soud posoudil jako důvodnou a opravné usnesení bez náhrady zrušil.
Následně se do případu vložil ministr spravedlnosti, který ve prospěch obviněné podal stížnost pro porušení zákona. Zdůraznil v ní, že písemné vyhotovení usnesení vyhlášeného v neveřejném zasedání se nesmí lišit od toho, co zachycuje protokol o hlasování. Jinak se jedná o porušení zákona.
Původní obálka zmizela, nelze přezkoumat
Advokát Ukrajinky poukázal na to, že kvůli výměně obálky s protokolem o hlasování už nelze přesně přezkoumat, jak bylo v dané věci rozhodnuto. Postup soudce, který obálku ze spisu vytrhl a nahradil jinou „potvrzuje, že písemné vyhotovení bylo v rozporu s vyhlášeným rozhodnutím, neboť v opačném případě by soud zjevně neměl potřebu nepřípustnou manipulací se spisem zahlazovat stopy,“ napsal obhájce Jan Březina do vyjádření. Zároveň navrhl, aby na městském soudu věc projednal jiný senát, nebo alespoň senát v jiném složení.
Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 4 Tz 2/2026 poukázal na to, že v neveřejném zasedání se rozhodnutí veřejně nevyhlašuje. Protokol o něm proto představuje písemný záznam, jak ve věci soudci rozhodli. „Jedinou oporou pro posouzení správnosti protokolu o neveřejném zasedání, pokud jde o způsob a obsah výroku rozhodnutí v jeho rámci, je protokol o hlasování, který je v uzavřené obálce připojen k protokolu o neveřejném zasedání,“ konstatoval Nejvyšší soud.
Rozhodne znovu stejný senát
Ten také uznal, že fotodokumentace advokáta ukazuje na možnost, že s obálkou zachycující hlasování soud manipuloval. Zrušil proto všechna rozhodnutí městského soudu v daném případu a spis vrátil k novému projednání. Ve věci bude rozhodovat stejný senát, protože vadný procesní postup není důvod k vyloučení soudce. Zdůraznil však vázanost zásadou zákazu reformatio in peius. Kvůli ní už soud reálně nemůže rozhodnout v neprospěch obviněné, byť první stížnost podal státní zástupce.
Není to přitom poprvé, co má soudce Sotolář problémy s protokolováním. V kauze Opencard kvůli tomu dokonce čelil kárné žalobě. A vyšetřovala ho i policie. V roce 2020 ho ministryně spravedlnosti Marie Benešová dočasně zbavila funkce.
