Budou mít ředitelé krajů a tajemníci obcí mandát jen na pět let? Návrh, který by podle koalice mohl řešit napjaté vztahy mezi politiky a úředníky, prošel do třetího čtení. Vládní koalice tak poslala k závěrečnému schválení balík úprav k zákonu o státních zaměstnancích.
Jednou z nejdiskutovanějších změn je právě omezení mandátů vedoucích úředníků. To by mělo podle předkladatelů vyřešit patové situace, kdy si politické vedení obce či kraje „nesedne“ s vedením úřadu.
Odvolání je složité
Změnu prosazují poslanci v čele s Miroslavem Žbánkem (ANO). Ten návrh zdůvodnil praktickou potřebou řešit případy, kdy vedení kraje či obce nemá s těmito vysoce postavenými úředníky dobré vztahy, což paralyzuje chod samosprávy. Podle současné úpravy jsou totiž tajemníci a ředitelé jmenováni na dobu neurčitou a jejich odvolání je právně složité.
Nově by se jejich mandát po pěti letech automaticky přezkoumával s možností prodloužení. Návrh také zavádí tzv. „gentlemanské dohody“ – možnost odejít z funkce dohodou s odstupným ve výši až šesti měsíčních platů. Kritici, v čele s předsedkyní poslanců STAN Michaelou Šebelovou, však varují, že taková změna nadřazuje politickou loajalitu nad odbornost a stabilitu státní správy.
Omezení pravomocí prezidenta jako „odveta“?
Kromě změn na úřadech Sněmovna posunula dál i návrh na zrušení pravomoci prezidenta republiky jmenovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Úprava, kterou doporučil ústavně-právní výbor na podnět Libora Vondráčka (SPD/Svobodní), by tuto kompetenci přenesla plně na ministra zahraničí.
Místopředseda poslaneckého klubu ODS Karel Haas tento krok ostře kritizoval. Označil jej za „malicherný a dětinský pokus vyřizovat si účty s prezidentem Petrem Pavlem“. Podle Haase jde o reakci na nedávné napětí mezi Hradem a koalicí, mimo jiné kvůli prezidentovu odmítnutí jmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí.
Prezident Pavel se již dříve nechal slyšet, že pro změnu desítky let zavedené ústavní zvyklosti nevidí důvod. Libor Vondráček však oponuje tím, že Česko je parlamentní, nikoliv prezidentská republika, a kompetence hlavy státu je třeba zpřesnit. „Prezident si své pravomoci vykládá příliš široce,“ dodal Vondráček. O obou kontroverzních změnách rozhodnou poslanci v závěrečném hlasování.
