Pokaždé, když někdo prochází Facebook a vidí titulek zprávy, americký technologický gigant Meta Platforms z toho má zisk. Nejvyšší evropský soud ale rozhodl, že si ostatní vydavatelé zaslouží také finanční podíl. Rozhodnutí sahá daleko za hranice Itálie, kde případ začal. Mohlo by donutit technologické hráče v Evropě změnit svou politiku přebírání cizího obsahu.
Případ se týká sporu mezi Meta Platforms Ireland a italským regulátorem telekomunikačního a mediálního trhu AGCOM. Italský regulační orgán požadoval, aby Meta, která provozuje sociální sítě Facebook a Instagram, platila vydavatelům za zobrazování úryvků z jejich článků. Americký technologický obr toto nařízení napadl s argumentem, že unijní autorské právo digitálním platformám takovou povinnost neukládá.
Soudci v Lucemburku s tímto výkladem nesouhlasili. Uvedli, že právo na spravedlivou odměnu je slučitelné s právem EU, pokud představuje skutečné protiplnění za povolení online užívání tiskových publikací. Vydavatelé si ale také musí ponechat právo odmítnout povolení nebo jej udělit bezplatně, zdůraznil soud.
Data, jednání a nová pravidla
Rozhodnutí se zabývá rovnováhou sil mezi vydavateli a sociálními sítěmi. Italský AGCOM nyní může stanovit kritéria odměňování a zasáhnout do řešení sporů, pokud se zúčastněným stranám nepodaří dosáhnout dohody.
Digitální platformy musí vydavatelům poskytnout data potřebná k výpočtu spravedlivé odměny. Částka není pevná, ale má být odvozená ze statistik, jako je počet zhlédnutí, kliknutí a z příjmů z reklamy, které v současné době mají k dispozici pouze technologické společnosti. Během jednání nesmí platformy omezovat zobrazování mediálních výstupů, což je ochrana proti použití algoritmického snižování hodnocení jako nátlaku při jednání o odměně.
Rozsudek má omezení. Nevztahuje se na platformy, které pouze odkazují na články, aniž by zobrazovaly jejich obsah. Vydavatelé nemohou požadovat odškodnění za pouhé hypertextové odkazy.
Společnost Meta uvedla, že „rozhodnutí v plném rozsahu přezkoumá a bude se případně dále angažovat“, jakmile se věc vrátí k italským soudům. Společnost argumentovala, že italský přístup vytváří právní nejistotu a je v rozporu s harmonizací autorských práv v EU.
Návod pro zbytek Evropy
Rozsudek má váhu i mimo Itálii. Belgie čelí podobnému sporu a její ústavní soud v září 2024 postoupil případ Soudnímu dvoru EU. Úterní rozhodnutí odpovídá i na tyto otázky. V březnu 2026 uspořádal Soudní dvůr EU první slyšení o generativní umělé inteligenci a autorských právech v případu, který proti společnosti Google podal maďarský vydavatel Like Company. Tamní vydavatelé tvrdí, že systémy umělé inteligence vyškolené na jejich obsahu by měly majitele tohoto obsahu odškodnit. Úterní rozhodnutí posiluje jejich právní postavení.
Evropská rada vydavatelů toto rozhodnutí uvítala. Výkonná ředitelka Angela Mills Wadeová uvedla, že rozhodnutí otevře cestu ke spravedlivějšímu jednání s těmi, kteří zneužívají své dominance tím, že odmítají vyjednávat v dobré víře. Dodala, že kvalitní žurnalistika závisí na schopnosti vydavatelů získat zpět investice potřebné k produkci důvěryhodných zpráv.
