Rvačku vodáků se skupinou Romů v Sokolově podle českých úřadů vyprovokoval jeden z Romů a šlo o oboustranný konflikt provázený rasistickými nadávkami. Evropský soud pro lidská práva ale tento závěr odmítl. Jednání jednotlivce podle něj nemůže ospravedlnit útok proti celé etnické skupině a české úřady možné rasistické motivy dostatečně nevyšetřily. Česko proto musí Romce zaplatit 15 tisíc eur za nemajetkovou újmu a dalších 16 275 eur na nákladech řízení.
Vyplývá to z rozsudku Karičková v. Česká republika, jako ho Evropský soud pro lidská práva vyhlásil 16. července 2026.
Na nádraží v Sokolově se v červenci 2021 porvali vodáci se skupinou asi 15 místních Romů. Výsledkem bylo 13 lehce zraněných lidí. Jednu Romku kdosi zasáhl cihlou do nohy. Kdo cihlu hodil, ale policie nezjistila.
Romové tvrdili, že na ně zaútočili ultras z pražské Slavie. „Někteří členové této skupiny byli později identifikováni jako fotbaloví ultras,“ uvádí nynější rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Jenže policejní vyšetřování rasismus neprokázalo. To ale rozsudek ESLP označuje za znepokojivé. Podle Štrasburku jsou indicie jasné.
Malichernost skončila nadávkami do špinavců
Už v prosinci 2022 podala Romka zasažená cihlou ústavní stížnost, že rasistická motivace bitky nebyla řádně objasněná. Tím bylo porušené její právo na účinné vyšetřování.
S tím ale nesouhlasil český Ústavní soud. Podle něho šlo o situační konflikt, vyprovokovaný malicherností, končící rasistickým urážením z obou stran. Romce dal za pravdu, že ze strany některých vodáků padaly rasistické výroky: špinaví cikáni, černé držky, černá svině.
„Nicméně totožný závěr lze učinit i o výrocích vynášených ze strany Romů: bílý mrdky, zkurvený gadžové,“ shrnul Ústavní soud a stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou.
Mohlo by vás zajímat
Napadení neměli s žebrákem nic společného
Celý incident začal u prodejny v Sokolově, kde se Rom J.P. chtěl po vodácích cigarety. Vodáci ho napadli rasistickými nadávkami. Pak se servali s místními Romy.
Žena trvá na tom, že šlo o „předsudečnou trestnou činnost“. Při útoku byli podle ní napadení náhodní Romové, kteří neměli s J. P. nic společného. Lišili se ale barvou pleti. Žena také poukázala na skutečnost, že „vodáci byli členové ultras fotbalového klubu SK Slavia Praha s rasistickými názory.“
Současně však žena před Ústavním soudem uznala, že se české orgány předsudečnou pohnutkou zabývaly.
Vodáci se nejeli porvat, nešlo o plánovaný lynč
Například státní zástupkyně z Krajského státního zastupitelství v Plzni uvedla, že vodáci přijeli jako turisti. „Nejednalo se o výpravu, jejímž cílem by bylo napadání, lynčování či jiné protirasistické projevy vůči Romům,“ zjistila státní zástupkyně.
S tím souhlasila i Romka: „Stěžovatelka připouští, že pachatelé nejeli na místo s tím, že by dopředu plánovali napadat místní Romy,“ stojí v usnesení Ústavního soudu.
Šlo o oboustranně emočně nezvládnutý konflikt. Vzniklý a vystupňovaný z malicherné příčiny: žebrání a provokace ze strany Roma. Neprokázalo se, že by ke rvačce došlo i bez provokace ani že byl konflikt připravovaný. „Ze samotné příslušnosti k tzv. fotbalovým ultras předsudečné jednání dovodit nelze,“ rozhodl český Ústavní soud.
Násilí proti Romům kvůli jednomu z nich?
Evropský soud pro lidská práva ho nyní vyvedl z omylu. „Že původní důvod cesty skupiny do lokality nesouvisel s romskou populací, samo o sobě nevylučuje možnost, že hádku vyhrotili vodáci kvůli romské etnické příslušnosti,“ uvedl v rozsudku ESLP.
Státní zástupkyně podle Štrasburku nezohlednila diskriminační závěr, že „násilí proti více romským obyvatelům nebylo rasově motivováno, protože bylo vyprovokováno JP“.
„Takové zdůvodnění lze chápat jako přijetí chování jednotlivce jako dostatečného vysvětlení pro útoky proti skupině osob stejného etnika,“ upozornil Evropský soud pro lidská práva.
Štrasburk znepokojil český Ústavní soud
Podle názoru Soudu je takové zdůvodnění neslučitelné s povinností státu zajistit, aby se s násilnými činy nezacházelo způsobem, který by mohl být vnímaný jako schvalování nebo zlehčování diskriminačních či rasistických motivů. „Soud shledává znepokojivým, že podobné zdůvodnění se objevuje v rozhodnutí Ústavního soudu,“ uvádí se v rozsudku ESLP.
Podle Soudu bylo celé vyšetřování znepokojující a vedené za podivných okolností. Na upozornění, že někteří vodáci sympatizují s nacismem, úřady nereagovaly.
Vedoucí okresní policie místo toho usoudil, že skutečnost, že zástupce stěžovatelky označil některé z údajných útočníků za „nacisty“, by mohla naznačovat rasismus vůči nim z její strany, stojí v rozsudku,
Krajská státní zástupkyně také zřejmě považovala tvrzení Romky za méně věrohodné z důvodu „vnímané nespolehlivosti ostatních romských svědků“.
Policisté v nevyšetřování používali slovo cikán
Že vyšetřování nebylo prosté rasistických stereotypů, posiluje podle Soudu skutečností, že sami policisté opakovaně používali výraz „cikán“. „To je slovo všeobecně považované za nevhodné a neuctivé označení skupiny romských obyvatel, upozornil Štrasburk.
Neúčinné vyšetřování, neschopnost vynaložit skutečné úsilí k prokázání, zda bylo násilí motivované rasovou nenávistí, a to navzdory jasným indiciím, vyhodnotil jednání českých orgánů Evropský soud pro lidská práva.
Stát porušil závazek vyšetřit možný rasismus
K tomu stereotypní uvažování i rasově urážlivý jazyk ze strany úřadů vedou Soud k závěru, že úřady nesplnily svůj pozitivní závazek vyšetřit možné rasistické motivy útoku na stěžovatele a navíc nezajistily, aby samotné vyšetřování nebylo ovlivněno diskriminačními stereotypy, uzavřel Evropský soud pro lidská práva.
Za porušení Úmluvy musí Česká republika vyplatit Romce 15 000 euro za nemajetkovou újmu a 16 275 euro za náklady řízení.
