Státní zástupci by se měli více odvolávat proti příliš nízkým trestům za násilnou kriminalitu nebo týrání zvířat, rychleji řešit případy nutné obrany a naopak méně stíhat kontroverzní projevy. Vláda schválila priority trestní politiky a chce, aby se promítly do praxe státního zastupitelství. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) je chce státním zástupcům tlumočit prostřednictvím nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové.
Vláda chce své priority v trestní politice prosazovat nejen změnami zákonů. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce je legislativní proces v současné Poslanecké sněmovně zdlouhavý. Existují ale podle něj i jiné způsoby, jak docílit toho, aby se priority kabinetu promítly do fungování trestní justice.
Kabinet proto v pondělí schválil priority trestní politiky, které vycházejí z jeho programového prohlášení. Tejc následně popsal, na které oblasti by se podle vlády měli státní zástupci zaměřit. „Vláda nemůže státní zástupce zavazovat, jak mají konat v konkrétním případě, ale můžeme je seznámit s cíli trestní politiky,“ uvedl ministr po jednání kabinetu.
Učinit tak chce prostřednictvím nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové.
Odvolání proti příliš nízkým trestům
Jednou z priorit vlády je postup proti trestům, které jsou podle státních zástupců nepřiměřeně nízké. Žalobci by se měli více odvolávat zejména v případech násilné kriminality či týrání zvířat.
Kabinet chce zároveň rychlejší postup v případech nutné obrany. Jde o situace, kdy člověk odvrací přímo hrozící nebo trvající útok a orgány činné v trestním řízení následně posuzují, zda jeho jednání zůstalo v zákonných mezích.
Právě rychlejší řešení takových případů patří mezi oblasti, které chce vláda prostřednictvím nové trestní politiky zdůraznit.
Méně stíhání kontroverzních projevů
Odlišný přístup chce kabinet naopak u kontroverzních projevů. Podle schválených priorit by se státní zástupci měli méně zaměřovat na jejich trestní stíhání.
Tejc současně zdůraznil hranici mezi obecnými prioritami vlády a rozhodováním v jednotlivých kauzách. „Vláda nemůže státní zástupce zavazovat, jak mají konat v konkrétním případě,“ uvedl.
Postavení státního zastupitelství je přitom odlišné od soudů. Zatímco soudní moc je podle Ústavy nezávislá, státní zastupitelství je součástí moci výkonné a jeho soustava spadá do působnosti ministerstva spravedlnosti.
Elektronické náramky pro propuštěné vězně
Další priorita se týká podmíněného propouštění odsouzených. Státní zástupci by podle představ vlády měli navrhovat, aby byl u podmíněně propuštěných vězňů využíván dohled prostřednictvím elektronických náramků.
Kabinet tak chce část svých představ o trestní politice dostat do praxe i bez čekání na změny zákonů. Tejc argumentuje právě zdlouhavostí legislativního procesu v současné Sněmovně.
Ministr přitom nemluví o pokynech pro rozhodování v konkrétních trestních kauzách. Jde podle něj o seznámení státních zástupců s obecnými cíli vlády v trestní politice. Zprostředkovat je má nejvyšší státní zástupkyně Bradáčová.
Co je trestní politika státu
Trestní politika státu určuje, na jaké druhy kriminality a problémy v trestní justici se chce stát přednostně zaměřovat a jakými prostředky proti nim chce postupovat. Promítá se do trestních zákonů, ale také do fungování policie, státního zastupitelství, vězeňství nebo Probační a mediační služby.
Nejde o návod, jak mají státní zástupci nebo soudy rozhodnout v konkrétní kauze. Vláda prostřednictvím trestní politiky vymezuje obecné priority. Může například klást větší důraz na postih určitého druhu kriminality, využívání alternativních trestů, ochranu obětí nebo předcházení recidivě.
V aktuálně schválených prioritách chce kabinet mimo jiné větší důraz na přiměřené tresty za násilnou kriminalitu a týrání zvířat, rychlejší řešení případů nutné obrany, zdrženlivější přístup ke stíhání kontroverzních projevů a využívání elektronických náramků u podmíněně propuštěných vězňů.
