Agrofert před soudy dál naráží na neúspěch ve sporech o evropské dotace. Jednotlivé firmy spadající do holdingu dříve vlastněného premiérem Andrejem Babišem (ANO) postupně prohrávají pře kvůli odepřeným dotacím. Na sérii neúspěšných žalob naposledy navázal Výkrm Tagrea z Kutné Hory. Ministerstvo zemědělství s firmou zrušilo dohodu o poskytnutí dotace na projekt Modernizace farem pro drůbež.
Správní orgány dospěly k závěru, že Andrej Babiš v době, kdy byl v letech 2017 – 2021 poprvé premiérem, prostřednictvím svěřenských fondů AB private trust I a AB private trust II nepřímo ovládal Agrofert. Takové uspořádání podle NSS neodpovídalo zákonu o střetu zájmů a výkrmna proto na dotaci neměla dosáhnout.
Poznámka pod čarou platí
Firma se přitom před soudy bránila, že právní předpis upravující rozpočtová pravidla (§ 4c zákona o střetu zájmů) na dotace Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nedopadá. V poznámce pod čarou je totiž uveden zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech.
Nejvyšší správní soud to nyní v rozsudku sp. zn. 7 Afs 265/2025 odmítl. „Poznámka pod čarou nemůže vést k restriktivnějšímu výkladu jinak obecnějšího ustanovení. Zákaz střetu zájmů je třeba vztáhnout také na poskytování nenárokových dotací dle zákon o SZIF,“ uvádí rozsudek. Podle něj se totiž jedná o zákon, který materiálně rozpočtová pravidla upravuje.
Babišův vliv přes protektory
Klíčový argument Výkrmu Tagrea však zněl, že jedinou ovládající osobou firmy byl formálně svěřenský správce Zbyněk Průša. Soud však opáčil, že koncept faktického, nepřímého ovládání nelze poměřovat jen optikou zákona o obchodních korporacích.
„Andrej Babiš prostřednictvím svých fondů zvolil uspořádání a správu svého majetku, které mu umožňovaly získávat veškerý zisk z majetku v nich uloženého, ale také fakticky nepřímo ovládat Agrofert,“ uvádí se v odůvodnění s dovětkem, že Babiš mohl v určitých případech odvolat svěřenského správce a jmenovat či odvolat rodinného protektora nebo ostatní protektory. Tím pak mohl zasahovat do usnášeníschopnosti a rozhodování rady protektorů, která měla nad fondem faktickou moc.
Rozsudek tím navazuje na sérii předchozích rozhodnutí v čele s případem Vodňanské drůbeže. Další odepřené dotace se týkají firem Penam, Agro Jevišovice, SVP Pelhřimov, Animo Žatec, ZEAS Puclice a Výkrm Třebíč.
Střet zájmů opět na scéně
Rozsudek řeší situaci během prvního Babišova funkčního období. Otázka střetu zájmů se však do popředí dostává i nyní, kdy premiér vložil holding Agrofert do nového fondu RSVP Trust. Evropská komise přitom po šetření dospěla k závěru, že RSVP Trust Babiše od střetu zájmů nechrání.
Na začátku září mluvčí Komise Louise Bogeyová potvrdila, že se český premiér se v potenciálním střetu zájmů v souvislosti s řízením fondů politiky soudržnosti a zemědělských fondů dál nachází. „Komise se domnívá, že svěřenský fond, který pan Babiš zřídil, tuto situaci dostatečně neřeší,“ uvedla.
Podle mluvčí se to netýká přímých plateb, kde je riziko střetu nižší. Ale týká se to kohezních fondů a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Tedy stejného typu dotace, o jakou šlo nyní v případě Výkrmu Tagrea.
Naslepo nebo bez dotací
Komise Babišovi nabídla dvě cesty, jak situaci řešit. Buď může fond „oslepit“, tedy založit skutečný blind trust, kde by dotčená osoba neměla možnost zjistit, zda ona nebo její rodina má z rozhodnutí prospěch. Druhou možností je přestat pobírat unijní dotace.
Klíčovým problémem podle Komise je, že RSVP Trust po skončení Babišova premiérského mandátu automaticky přechází do režimu rodinné správy. Obmyšlenými se stávají Babišovy děti. A to zakládá „osobní zájem z hospodářských a rodinných důvodů“, který evropská pravidla zakazují.
