Vláda schválila návrh ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) jmenovat soudce Rostislava Krhuta předsedou Vrchního soudu v Olomouci. Pětapadesátiletý Krhut uspěl ve výběrovém řízení, v němž se o funkci ucházeli čtyři kandidáti. Předchozímu předsedovi soudu Václavu Čapkovi vypršel mandát na konci září.
Rostislava Krhuta do funkce navrhl ministr Jeroným Tejc prezidentovi Petru Pavlovi minulý týden. Podle zákona o soudech a soudcích jmenuje předsedy vrchních soudů prezident republiky z řad soudců, a to na návrh ministra spravedlnosti.
Pětapadesátiletý soudce zvítězil ve výběrovém řízení, kterého se účastnili čtyři uchazeči. Sedmiletý mandát jeho předchůdce Václava Čapka skončil v září.
Dlouholetá praxe v justici
Krhut pracuje v justici nepřetržitě od roku 1994, soudcem se stal o tři roky později. Působil u ostravského krajského soudu, kde v letech 2002 až 2019 zastával post místopředsedy. Poté byl na stáži u Nejvyššího soudu a následně u olomouckého vrchního soudu, kde od léta 2024 působí natrvalo.
„Zná dokonale prostředí Vrchního soudu v Olomouci a splňuje všechny předpoklady pro výkon funkce předsedy daného soudu,“ uvedl o něm dříve Tejc.
Čtyři kandidáti ve výběrovém řízení
Do výběrového řízení se přihlásili čtyři uchazeči. Vedle specialisty na insolvenční právo Krhuta to byly dvě jeho kolegyně z vrchního soudu – místopředsedkyně Martina Kouřilová a bývalá místopředsedkyně Diana Vebrová – a přihlásil se také soudce prostějovského okresního soudu Věroslav Řezáč.
Krhut získal v září před komisí 44 bodů z 50 možných, další kandidáti obdrželi 25, 24 a tři body. Komise vyzdvihla jeho dlouholetou soudcovskou praxi, manažerské zkušenosti i znalost prostředí olomouckého vrchního soudu.
Tejc hledá i nového šéfa pražského vrchního soudu
Tejc aktuálně vybírá i nového předsedu Vrchního soudu v Praze, protože stávajícímu šéfovi Luboši Dörflovi skončí funkce na Nový rok. Zájemci mohou zasílat přihlášky do 19. listopadu.
O post se mohou ucházet soudci s nejméně pěti lety soudcovské praxe, kteří mají odborné, organizační a řídící schopnosti. Lhůta pro podání přihlášek běží do 19. listopadu.
Podle dřívějších informací České justice se o funkci hodlá ucházet bývalý dlouholetý prezident Soudcovské unie a někdejší předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. Nyní skončil jako prezident Soudcovské unie, kdy ho ve funkci vystřídal soudce Nejvyššího správního soudu Tomáš Rychlý. Mezi dalšími zvažovanými jmény je současný místopředseda pražského vrchního soudu a propagátor využívání AI v justici Roman Horáček nebo šéfka ústeckého krajského soudu Lenka Ceplová. Kandidaturu na post v čele pražského vrchního soudu zvažuje podle informacá České justice i několik dalších soudců z Vrchního soudu v Praze.
Vávra České justici už potvrdil, že se do výběrového řízení přihlásí. S vedením soudů má dlouholeté zkušenosti. V minulosti stál v čele Obvodního soudu pro Prahu 1 a následně sedm let vedl Městský soud v Praze.
Ceplová nyní vede Krajský soud v Ústí nad Labem. mandát jí ale bude brzy končit. Také ona se dlouhodobě podílí na debatách o řízení justice a v poslední době například upozorňovala na praktické dopady plánovaných změn soudní mapy.
Horáček naproti tomu zná vedení pražského vrchního soudu zevnitř. Je jeho místopředsedou pro civilní úsek a předsedou senátu specializovaného na duševní vlastnictví. V poslední době se zabývá také digitalizací justice a využíváním umělé inteligence u soudů.
Přečtěte si: S tužkou proti advokátním kancelářím neobstojíme, míní místopředseda soudu Horáček
Co musí uchazeči doložit
K přihlášce mají uchazeči přiložit životopis, přehled o své publikační, pedagogické, vědecké či řídící činnosti a také koncepci rozvoje soudu. V ní mají popsat záměry spojené s výkonem funkce šéfa pražského vrchního soudu, včetně cílů a konkrétních opatření k jejich dosažení.
Uchazeči musí rovněž podepsat prohlášení, že se proti nim v posledních pěti letech nevedlo kárné řízení, které skončilo pravomocným uznáním viny.
Uchazeče, kteří splní stanovené podmínky, pozve ministerstvo k ústnímu pohovoru. Pětičlennou výběrovou komisi jmenuje ministr a její jednání je veřejné.
Ministr nemusí ke jmenování navrhnout žádného z účastníků výběrového řízení. Bývá však pravidlem, že se řídí závěry komise. Předsedu vrchního soudu následně jmenuje prezident republiky na návrh ministra, přičemž rozhodnutí vyžaduje spolupodpis premiéra nebo pověřeného člena vlády.
