Kritizovat rozsudky bude dál. A pokud bude rozhodnutí soudce považovat za exces, podá kárnou žalobu. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) ve Sněmovně odmítl, že by tím ohrožoval nezávislost justice. „Nezávislost neznamená neodpovědnost,“ prohlásil. O hranice kritiky soudců se přitom v posledních měsících opakovaně přou představitelé vlády a justice.

Tejc se k tématu vrátil při sněmovní debatě o nedůvěře vládě. Připomněl tragický případ malé Viktorky. Ministerstvo po její smrti prověřilo postup soudu i znalecké posudky. Tejc pak podal kárnou žalobu na soudkyni, která rozhodovala o návratu dívky z pěstounské péče k biologickým rodičům.

Dodatečné šetření už podle Tejce život dítěti nevrátí. Stát ale musí zjistit, zda systém někde neselhal. „Naší povinností je zjistit, jestli systém někde neselhal a co musíme změnit, aby se něco podobného už neopakovalo,“ řekl. Resort proto spustil justiční dohled a prověřil postup soudu i znalecké posudky. Tejc také požádal ministra práce a sociálních věcí, aby prověřil postup OSPOD. Kárnou žalobu na soudkyni podal proto, že je přesvědčen, že „její rozhodnutí bylo excesivní“.

„A já se ptám: Čím?“

Na případu Viktorky Tejc vysvětloval, kde podle něj leží hranice mezi nezávislostí soudce a jeho odpovědností. Odmítl výhrady, že kritikou rozsudků nebo kárnými žalobami ohrožuje nezávislost justice. „A já se ptám: Čím? Tím, že jsem využil zákonnou pravomoc ministra a podal kárnou žalobu?“ reagoval.

Stejně hájí svou kritiku některých trestů za sexuální a násilné trestné činy. „Tím, že kritizuji rozsudky, ve kterých podle mého názoru padají nepřiměřeně nízké podmíněné tresty za závažné případy znásilnění nebo sexuálního zneužívání dětí? Tím, že říkám, že závažné týrání dětí, domácí násilí nelze bagatelizovat?“ ptal se poslanců.

V podobném postupu chce pokračovat. Pokud bude rozhodnutí považovat za exces, hodlá znovu využít kárnou žalobu. „Ano, i dál budu taková rozhodnutí kritizovat, a pokud budu přesvědčen, že se jedná o exces v rozhodovací činnosti soudce, i nadále budu využívat možnost podat kárnou žalobu,“ prohlásil.

Zároveň hájil nezávislost soudců. Ta ale podle něj neznamená, že jejich rozhodnutí stojí mimo veřejnou kritiku. „Soudci jsou a budou ve svém rozhodování nezávislí, ale nezávislost neznamená neodpovědnost a nezávislost justice neznamená, že její rozhodnutí nesmějí a nemohou být kritizována,“ uvedl.

Za hranici Tejc považuje ovlivňování konkrétního řízení. Do toho podle svých slov zasahovat nechce. „Nikdy nebudu říkat, jak má konkrétní soudce rozhodnout v dané věci, ale nikdo po mně nemůže chtít, abych jako ministr spravedlnosti mlčel, když některé rozhodnutí soudu považuji za exces,“ dodal.

Vávra varoval před „tenkým ledem“

Kárná žaloba v případu Viktorky vyvolala debatu o odpovědnosti soudců už v létě. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra upozornil na rozdíl mezi pochybením soudce a jeho právním názorem. „Bylo by špatné, kdyby předmětem kárné žaloby byl právní názor soudce,“ uvedl.

Kárné provinění si naopak dokáže představit například tehdy, pokud soud flagrantně opomene důkazy nebo důležité informace. Hranice je podle Vávry citlivá. „Pohybujeme se opravdu na tenkém ledě,“ upozornil.

Také Tejc už tehdy připouštěl citlivost celé otázky. Výsledek řízení ale podle něj může pomoci určit hranice odpovědnosti soudce za rozhodovací činnost.

Děti se nemají soudit podle pocitů

Případ Viktorky spojil Tejc také s chystanou opatrovnickou novelou. Ta má více zohlednit domácí násilí při rozhodování o dětech. Chce také přesněji vymezit nejlepší zájem dítěte a posílit jeho právo říct svůj názor.

Bezpečí dítěte musí podle Tejce stát na prvním místě. Pokud se jeden z rodičů dopouští domácího násilí, „soud by tuto skutečnost měl při rozhodování zohlednit a zvážit odpovídající zásah do rodičovské odpovědnosti“.

Ministerstvo chce také propojit OSPOD, policii, psychology, státní zastupitelství a soudy. Jednotlivé instituce totiž mohou znát různé části příběhu dítěte. Problém nastává, pokud informace zůstanou oddělené. „Pokud různé části státu vědí každá něco, ale ty informace se nespojí, nepropojí, může být výsledkem tragédie, a přesně tomu musíme zabránit,“ řekl Tejc. Podle něj se proto „o dětech nesmí rozhodovat podle pocitů a dojmů, ale na základě co nejúplnějších informací“.

Spor znovu otevřel Babiš

Debatu o kritice justice v září vyostřil premiér Andrej Babiš (ANO). Kvůli kauze Čapí hnízdo mluvil o politickém procesu a tvrdil, že někteří soudci rozhodují bez důkazů.

Proti jeho výrokům vystoupila Soudcovská unie, Unie státních zástupců i Česká advokátní komora. Soudcovská unie vyzvala Babiše, aby svá tvrzení doložil a využil prostředky právního řádu. Jinak se jich má zdržet.

Tejc tehdy hájil možnost soudní rozhodnutí veřejně kritizovat. Nezávislost justice podle něj neznamená, že „konkrétní rozhodnutí nemohou být předmětem kritiky“. Zároveň zdůraznil, že nikdo do rozhodování soudů nezasahuje.

Kvůli Babišovým výrokům si schůzku s Tejcem vyžádal také předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl. Jeho soud rozhodoval o odvolání v kauze Čapí hnízdo. Dörfl po jednání připustil, že soudy lze kritizovat. Zdůraznil však, že kritika má zůstat „ve věcné a argumentační rovině“.

Tejc teď svůj postoj vymezil jasně. Soudní rozhodnutí kritizovat bude. Pokud některé označí za exces, je připraven podat kárnou žalobu.