Roky pracujete jako asistent soudce, složíte justiční zkoušku, ale soudcovské místo stále nemáte jisté. Současný systém chce ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) změnit. „Rozhodně nejsem spokojen s tím, jak je nastaven teď,“ řekl České justici. Uvažuje o návratu k justičním čekatelům i lepším postavení zkušených asistentů.
Současná pravidla neovlivňují jen personální plánování soudů. Za každým kandidátem jsou roky profesní přípravy, ale také rozhodování, jak dlouho čekat, zda z justice neodejít a jak nejistou kariéru skloubit s osobním životem nebo založením rodiny.
Na problém upozornil soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích Martin Prokop v komentáři pro Českou justici. Popsal systém, v němž mladí právníci opakovaně prokazují své schopnosti, ale nemají předvídatelnou cestu k soudcovskému taláru. Upozornil i na dopady do soukromého života. U žen může nejistota vést k odkládání mateřství, lidé s rodinami zase mohou dát přednost stabilnější a lépe placené práci mimo soudnictví. Systém by podle něj neměl mladé právníky nutit volit mezi rodinou a kariérou.
Tejc část jeho kritiky sdílí. Nechce ale přijít s rychlou změnou bez dohody s justicí. „Rozhodně nejsem spokojen s tím, jak je ten systém nastaven teď. Ale nechci do něho zasáhnout nějakou nepromyšlenou revoluční změnou, protože to, co skutečně děláme teď, se projeví v příštích letech a ne vždy pozitivně,“ řekl České justici.
Kandidát může přijít o jisté místo
Za slabinu současného systému považuje ministr postavení justičního kandidáta. Asistent kvůli této fázi opustí dosavadní práci, aniž by měl jistotu, že po absolvování přípravy získá soudcovské místo. „Pro lidi to znamená, že na třináct nebo čtrnáct měsíců opustí například jistou práci asistenta soudce, ale nemají žádnou jistotu, že se na tu pozici asistenta vrátí ve chvíli, kdy nebudou jmenováni,“ popsal Tejc. Situace je podle něj složitější i kvůli téměř naplněným soudcovským stavům, kdy je šance na rychlé jmenování nižší než dříve.
Člověk tak může splnit požadovanou přípravu a nakonec z justice odejít. „Může to znamenat, že ten člověk odejde z asistenta, z toho trvalého místa, stane se justičním kandidátem a po uplynutí té lhůty, kdy má vše splněno, nakonec pro něj není soudcovské místo a musí odejít, což je podle mě velká chyba,“ uvedl ministr.
Tejc tak připouští i výraznější zásah. „Chtěl bych buď zrušit justičního kandidáta, nebo případně nějakým jiným způsobem nastavit tu pozici,“ dodal.
Od čekatelů ke kandidátům
Současnou podobu systému přinesla novela zákona o soudech a soudcích účinná od roku 2022. Zakotvila institut justičního kandidáta a zákonná pravidla jeho výběru a odborné přípravy. Výběrové řízení má písemnou a ústní část, součástí je také psychologické vyšetření. Po odborné přípravě navíc následuje samostatné výběrové řízení na funkci soudce.
Starší systém více využíval justiční čekatele, které soudy dlouhodobě připravovaly. Tejc se chce k tomuto principu vrátit, nikoliv však jednoduše obnovit někdejší model. „Spíše se přikláním k tomu, abychom se vraceli k systému justičních čekatelů. To znamená k tomu, že ty lidi dlouhodobě připravujeme, známe je a na základě toho se teprve dokážeme rozhodnout, jestli jsou vhodní nebo nevhodní pro výkon povolání, nejenom s ohledem na znalosti,“ vysvětlil.
Ministr souhlasí i s Prokopovou kritikou opakovaného prověřování uchazečů. „Mnohdy ty lidi přezkušujeme neustále dokola, ale v zásadě stejně nemáme žádnou záruku, že to složení zkoušky znamená, že ten člověk bude dobrý soudce,“ uvedl ministr. Za důležitější považuje dlouhodobou zkušenost soudu s konkrétním člověkem.
Vávra: Jistota soudcovského místa být nemůže
Prezident Soudcovské unie Libor Vávra hodnotí současný systém mírněji. Připouští nejistotu lidí na asistentských pozicích, celý model ale za nefunkční nepovažuje. „V principu ten systém má spoustu dobrých prvků a nemyslím si, že by nefungoval. Co rozhodně nenabízí, což byla i podstata článku kolegy, je nějaká velká jistota pro lidi na asistentských pozicích. To naprosto chápu,“ řekl České justici. Současně podle něj vyvstává otázka, zda vůbec může existovat „dlouhodobá jistota úspěchu v soutěži o místo ústavního činitele“.
Vávra zažil i dřívější systém čekatelů. „Já jsem prošel dobou, kdy se člověk stal čekatelem, tak do jisté míry si to mohl jenom zkazit. A už jenom čekal na jmenování,“ popsal. Tehdejší situace však byla podle něj jiná. O práci v justici nebyl takový zájem a platy byly podstatně méně konkurenceschopné.
Výběr soudců podle Vávry navíc nelze založit jen na znalostech. „Někdo zdůrazňuje vysokou právní odbornost, někdo naopak sociální dovednosti, schopnost naslouchat, vnímat a tak dále,“ uvedl s tím, že současný systém je výsledkem kompromisu různých představ o tom, jak budoucí soudce vybírat.
Seniorní asistenti by dostali více
Tejc chce řešit také situaci zkušených právníků, kteří už mají několik let praxe a složenou odbornou justiční zkoušku, ale soudcovské místo pro ně není. Navrhuje vytvoření pozice seniorního asistenta nebo seniorního čekatele. „Po určitých třech, čtyřech, pěti letech ti lidé mají justiční zkoušku, a pak si myslím, že by bylo dobré zřídit pozice seniorních čekatelů nebo asistentů, kde ti lidé po složení justiční zkoušky, pokud by pro ně bylo u daného soudu systemizované místo, mohli na toto místo postoupit a byli by výrazně lépe placeni,“ uvedl ministr.
Zkušenější asistenti by podle jeho představy mohli převzít také část práce soudců. „Bylo by možné na ně převést částečně i některou práci, kterou dnes dělají soudci,“ popsal Tejc. Justice by podle něj následně mohla potřebovat nižší počet soudců. „Myslím si, že ekonomicky by to vycházelo i lépe. A hlavní pozitivum vidím v tom, že by ti lidé zůstali v systému a neutekli,“ dodal.
Změna ještě v tomto volebním období?
Konkrétní návrh zatím hotový není. Tématu se má věnovat pracovní skupina na sněmu Soudcovské unie a připravit podklady pro prosincové jednání v Kroměříži.
Tejc nechce, aby nový model vznikal pouze na ministerstvu. „Musíme využít zkušenosti funkcionářů soudů nebo představitelů soudů, kteří s těmi lidmi pracují a mají tu zkušenost,“ uvedl. Cílem je podle něj najít co nejširší shodu uvnitř justice. Pokud se to podaří, počítá ministr i s legislativní změnou. „Je velmi pravděpodobné, že to ještě stihneme v tomto volebním období,“ řekl České justici.
Prokop ve své kritice zpochybňuje také minimální věk 30 let pro jmenování soudcem. Podle něj samotná věková hranice nezaručuje potřebnou osobnostní zralost a současně prodlužuje období, kdy mladí právníci čekají na další kariérní posun.
Tejc ale její snížení nechystá. „Myslím si, že je správná. Nemyslím si, že by to byl dnešní problém, protože naopak si myslím, že ti lidé čekají daleko déle, takže snižovat na 27 nic neřeší,“ řekl České justici. Pro výkon soudcovské funkce je podle něj potřeba určitá zralost. Věk nově jmenovaných soudců se navíc podle ministra přirozeně posouvá spíše k 35 až 37 letům. „Myslím si, že tady problém není a nebudu určitě navrhovat snížení,“ dodal.
