Libanonský parlament zrušil trest smrti a stal se tak první zemí arabského světa, kde hrdelní trest oficiálně odstranili. Nejvyšší trest mají nahradit nucené tvrdá práce. Podle Amnesty International ale počet poprav ve světě loni stoupl na nejvyšší úroveň za posledních 44 let.

Libanon fakticky uplatňoval neoficiální moratorium na trest smrti už od roku 2004. Ačkoliv soudy od té doby k nejvyššímu trestu odsoudily desítky lidí, rozsudky následně zmírnily nebo pozastavily.

Pro zrušení trestu smrti hlasovala podle agentury AP většina 128členného libanonského parlamentu. Výjimkou byl parlamentní blok libanonské šíitské militantní skupiny Hizballáh. Ministr spravedlnosti Ádil Nasár označil výsledek hlasování za „historický krok“ pro Libanon.

Nejasnosti kolem nového trestu

Zatím není jasné, jak by se trest těžké práce v praxi uplatňoval. Někteří zákonodárci uvedli, že podmínky tohoto nového trestu ještě nejsou přesně stanoveny.

Libanon má trest těžké práce zakotvený v zákonech i soudních rozhodnutích. V posledních letech se ale uplatňoval jen zřídka. Důvodem se stal nedostatek finančních prostředků a kapacit v přeplněných věznicích.

Většina arabských zemí trest smrti má a uplatňuje jej. Dlouhodobé moratorium na trest smrti ale platí například v Alžírsku, Tunisku, Maroku nebo Mauritánii.

Írán a Saúdská Arábie v čele temné statistiky

Loni také vzrostl počet poprav na nejvyšší úroveň za 44 let. V 17 zemích popravili nejméně 2707 lidí. Toto číslo nezahrnuje tisíce poprav prováděných v Číně, která zůstává největším vykonavatelem trestu smrti na světě. Oproti roku 2024, kdy bylo popraveno nejméně 1518 lidí, jde o nárůst o 78 procent. Uvedla to ve své dřívější zprávě lidskoprávní organizace Amnesty International (AI).

Největší podíl na tomto nárůstu má podle zprávy Írán, kde bylo popraveno nejméně 2159 lidí. Znamenalo to více než dvojnásobek oproti předchozímu roku. Jde zároveň o nejvyšší číslo, které AI v této zemi zaznamenala od roku 1981.

Mohlo by vás zajímat

K navýšení počtu poprav došlo i v dalších zemích. V Saúdské Arábii úřady nechaly popravit nejméně 356 lidí, přičemž velká část z nich byla odsouzena za drogové delikty. I zde jde o rekordní číslo. V Kuvajtu vzrostl počet poprav z šesti na 17, v Egyptě z 13 na 23, v Singapuru z devíti na 17 a ve Spojených státech z 25 na 47. V USA se popravy vykonaly v 11 státech, přičemž téměř polovina všech poprav v zemi proběhla na Floridě (19 poprav).

Statistiky nezahrnují tisíce poprav prováděných v Číně, kde bývají často veřejné a masové. Ilustrační foto: Harunyahya.com

Kritika Amnesty International

Podle generální tajemnice Amnesty International Agnès Callamardové je „alarmující nárůst používání trestu smrti“ způsoben malou skupinou států, které jsou ochotné „popravovat za každou cenu“, a to navzdory celosvětovému trendu směřujícímu k jeho zrušení.

„Od Číny, Íránu a Severní Koreje přes Saúdskou Arábii až po Jemen, Kuvajt, Singapur a Spojené státy tato ostudná menšina využívá trest smrti k šíření strachu, potlačování nesouhlasu a demonstraci moci státu nad znevýhodněnými a marginalizovanými skupinami,“ uvedla v květnu Callamardová.

Drogové delikty a seznam zemí

Téměř polovina všech zaznamenaných poprav, konkrétně 1257, byla vykonána v případech týkajících se drogových trestných činů. Bylo tomu tak zejména v Číně, Íránu, Saúdské Arábii, Kuvajtu a Singapuru.

Mezi sedmnáct států, kde se loni podle lidskoprávní organizace popravovalo, patří Afghánistán, Čína, Japonsko, Severní Korea, Singapur, Tchaj-wan, Vietnam, Egypt, Írán, Irák, Kuvajt, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Jemen, Somálsko, Jižní Súdán a USA. Popravy žen AI eviduje v Číně, Egyptě, Íránu, Kuvajtu a Saúdské Arábii. Veřejné popravy se konaly v Afghánistánu (šest poprav) a Íránu (11 poprav).

Protichůdné trendy ve světě

Cestu ke znovuzavedení trestu smrti nastoupila Burkina Faso, která přijala návrh zákona počítající s jeho obnovením. V Čadu vznikla komise, jež má přezkoumat otázky související s trestem smrti, včetně jeho případného znovuzavedení.

Naopak ve zmíněném Libanonu a Nigérii vznikly návrhy zákonů na zrušení trestu smrti a ústavní soud Kyrgyzstánu označil snahy o jeho znovuzavedení za protiústavní. Na konci roku 2025 bylo ve světě nejméně 25 508 lidí odsouzených k trestu smrti. Loni bylo vyneseno nejméně 2334 nových rozsudků smrti v celkem 48 zemích. Tedy i těch, které popravy dlouhodobě nevykonávají.