Muž v Praze dostal pokutu 250 tisíc korun za pozemek zaneřáděný harampádím. Nejvyšší správní soud (NSS) ale pokutu pro majitele pozemku v Běchovicích zrušil. Podle soudu nelze narušení vzhledu obce hodnotit pouze na základě jednoho pozemku, zejména pokud jsou okolní parcely v podobně špatném stavu. Úřady musí v takových případech popsat stav celého okolí a jednoznačně prokázat, že za znečištění může konkrétní vlastník.
Muž vlastní v průmyslovém areálu část komunikace. Firma z areálu si stěžovala, že na předmětný pozemek je navážené značné množství odpadu. Nákupní vozík, hadry, dvě matrace, dřevěná bedna plná harampádí, sedadla z auta, kočárek. Pneumatiky, plechy, kanystry, kýble a krabice. Tomu vévodí nákladní vůz Volvo bez registrační značky s nápisem Tutti Frutti, s vypuštěnými pneumatikami a naplněný odpadem.
Proč právě já, když znečišťuje i město?
Za to majiteli pozemku Magistrát hl. města Prahy uložil pokutu 250 tisíc korun. Se zdůvodněním, že narušil vzhled obce. U městského soudu se muž bránil proti tomu, aby „právě on nesl odpovědnost za celkový vzhled oblasti“. Jde o průmyslovou zónu, kde sousední pozemky skladováním všeho možného znečišťují stejně nebo i více.
Předložil fotodokumentaci. Z ní vyplývá, že znečištění se nachází i na pozemku samotného hlavního města Prahy, jakož i na pozemcích společnosti, která ho oznámila. Pokutu považuje za likvidační uplatnění „dvojího metru“. „Vlastníci okolních znečištěných nemovitostí nejsou sankcionováni, a správní orgán proti nim dokonce odmítá zahájit řízení o přestupku,“ uvedl muž před městským soudem.
Zaneřáděný je celý areál, soud to nezohlednil
U Městského soudu v Praze dosáhl snížení pokuty z 250 tisíc na 170 tisíc. V ostatních bodech však Městský soud v Praze vinu muže na narušeném vzhledu městské části Praha – Běchovice potvrdil. Soud tvrdí, že vlastník pozemku má povinnost udržovat na něm čistotu a pořádek. Za porušení mu může být uložená pokuta až 500 tisíc korun. Stejně zaneřáděnými okolními pozemky v areálu se odmítl zabývat, neboť nejsou předmětem řízení.
Pokutovaný muž ale aktuálně uspěl s kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Posouzení neurčitého právního pojmu „vzhled městské části“ je nepřezkoumatelné, pokud městský soud tento „vzhled“ nepopsal a nezohlednil stav okolních pozemků, uvedl NSS.
NSS: Úřad musí popsat vzhled obce
Vymezením pojmu „narušení vzhledu obce“ se Nejvyšší správní soud zabýval už dříve. Má být narušení vzhledu obce posouzené místními podmínkami? Mají být zohledněné ostatní pozemky v obci? Jaká změna na pozemku už je narušením vzhledu obce? Na tyto otázky může odpovědět jen popis vzhledu obce, uvedl už dříve Nejvyšší správní soud.
„Kasační soud dodal, že správní orgán musí rozhodně popsat i vzhled obce, který byl narušen. V žádném případě nepostačuje pouhý závěr, že vzhled obce byl narušen a následný popis jednání, kterým k tomu došlo,“ vyvodil už dříve NSS z případu u Krajského soudu v Ústí nad Labem.
Nejvyšší správní soud nerozumí ani způsobu, jímž městský soud v tomto případě vypořádal s námitku, že správní orgány nepostupovaly nestranně a objektivně, pokud se nezabývaly stavem okolních pozemků.
Mohlo by vás zajímat
Majiteli je nutné dokázat, že nepořádek zavinil
Městský soud dále rozhodl, že zákon stanoví objektivní odpovědnost vlastníka nebo uživatele pozemku za jeho stav. Na odpovědnost tak nemá vliv, zda ke znečištění došlo činností třetích osob. „Výchozí předpoklad městského soudu je ovšem nesprávný,“ uvedl k tomu Nejvyšší správní soud.
Muž spáchal přestupek jako fyzická osoba, což podle NSS městský soud zřejmě přehlédl. V takovém případě je nutné prokázat mu zavinění. To se nestalo. Muž tvrdí, že mu pozemek zavážejí třetí osoby v rozsahu, který není schopný odstranit.
V tomto případě zavinění zásadně pokrývá celou skutkovou podstatu přestupku, upozornil NSS. Městský soud se s tím nevypořádal. Rozsudek je proto vadný a Nejvyšší správní soud ho zrušil.
