Ústavní soud usnesením pléna rozhodl, že soudce Pavel Šámal nebude vyloučen z projednávání návrhu prezidenta republiky na rozhodnutí sporu o rozsah jeho kompetencí. Vláda navrhovala vyloučení Šámala kvůli postupu při doručování výzvy k vyjádření. Kauza zůstává v režimu přednostního projednání.
Prezident republiky se letos 22. června obrátil na Ústavní soud s návrhem na rozhodnutí takzvané kompetenční žaloby. Ta se vztahuje k účasti prezidenta republiky na summitech NATO. Vláda ve svém vyjádření navrhla, aby byl soudce zpravodaj Pavel Šámal z projednávání a rozhodnutí věci vyloučen.
Podle vlády soudce zpravodaj doručil návrh prezidenta vládě s výzvou k vyjádření až 25. června. Přestože už 23. června žádal předsedu vlády Andreje Babiše (ANO) o zaslání usnesení vlády č. 401/2026 a podkladových materiálů. 24. června Ústavní soud k návrhu prezidenta rozhodl o nařízení předběžného opatření. Vláda tvrdila, že tímto postupem soudce porušil povinnost neprodleně doručit návrh ostatním účastníkům i právo vlády vyjádřit se, čímž bylo porušeno její právo na spravedlivý proces.
Rozhodnutí pléna
Plénum Ústavního soudu usnesením z 2. září rozhodlo, že soudce Pavel Šámal není vyloučen z projednávání a rozhodování návrhu prezidenta republiky. Soud to uvedl na svém webu. Vláda podle soudu namítala jeho podjatost výlučně kvůli jeho postupu v řízení, tedy kvůli okamžiku, kdy jí zaslal výzvu k vyjádření.
Ústavní soud připomněl, že v žádném soudním řízení v České republice nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení. Toto pravidlo se ustáleně uplatňuje i v řízení před Ústavním soudem a platí i pro vládu. Vláda tak namítá podjatost z důvodu, který podle právní úpravy a judikatury nemůže vést k vyloučení soudce.
Proč nebyla námitka důvodná
Soud zdůraznil, že námitka podjatosti nemá sloužit účastníkům k tomu, aby dosáhli přezkumu zákonnosti postupu soudce. Při jejím posuzování soud nezkoumá zákonnost postupu, ale výlučně to, zda lze soudce považovat za nestranného ze subjektivního i objektivního hlediska.
Nic z tvrzení vlády podle soudu nesvědčí o osobní zaujatosti soudce zpravodaje. Vláda ani nepoukázala na žádné další okolnosti, které by mohly vzbudit legitimní pochybnost o jeho nestrannosti. Ústavní soud proto uzavřel, že vznesená námitka podjatosti není důvodná.
Role soudce zpravodaje
Ústavní soud rovněž vysvětlil roli soudce zpravodaje v plenárních případech. Soud zásadně rozhoduje ve sboru soudců, a to v plénu nebo ve tříčlenných senátech. Všichni se na projednávání a rozhodnutí pak podílejí stejným hlasem. Soudce zpravodaj připravuje věc k projednání a návrh příslušných rozhodnutí, není však žádným „samosoudcem“, ale zákonem a rozvrhem práce pověřeným soudcem pro přípravu rozhodnutí.
„Je vždy na rozhodnutí pléna, zda návrhy soudce zpravodaje přijme, a plénum za tato rozhodnutí nese odpovědnost,“ uvedla mluvčí soudu Kamila Abbasi.
Mohlo by vás zajímat
Proto plénum zkoumá i to, zda jsou splněny procesní předpoklady pro přijetí rozhodnutí. Kterýkoliv přítomný soudce může hlasovat proti přijetí rozhodnutí i z procesních důvodů a může uplatnit odlišné stanovisko. Řízení zůstává v režimu přednostního projednání.
