Poslal své klientce nevyžádanou fotografii genitálií a skončil na pět měsíců ve vězení. Osmadvacetiletý britský právní koncipient Mohammed Ahmed navíc stráví pět let v registru sexuálních delikventů. Podobné jednání chce nově trestat také Česko. Ministerstvo spravedlnosti navrhuje za nevyžádané intimní snímky až rok vězení.

Osmadvacetiletý Mohammed Ahmed z Birminghamu pracoval jako koncipient v oblasti rodinného práva. Jednu ze svých klientek zastupoval u soudu. Následně si ji přidal na sociální síti a tvrdil, že to udělal omylem.

U přidání na sociální síti ale nezůstalo. Ženě začal posílat explicitní zprávy a nakonec také nevyžádaný intimní snímek sebe sama. Klientka se obrátila na policii.

Ahmed byl obviněn z odeslání nevyžádaného explicitního snímku s úmyslem způsobit ženě strach, úzkost nebo ponížení. Před Birmingham Magistrates’ Court se k činu minulý měsíc přiznal. Soud ho 21. srpna poslal na pět měsíců do vězení. Současně bude pět let veden v registru sexuálních delikventů. Policie zdůraznila, že muž zneužil vztahu důvěry vůči ženě, které měl pomáhat.

První případ skončil rokem vězení

Anglie a Wales trestají takzvaný cyberflashing, tedy nevyžádané posílání fotografií nebo videí genitálií, jako samostatný trestný čin od ledna 2024. Prvním odsouzeným se stal Nicholas Hawkes. Jen několik dnů poté, co nová úprava začala platit, poslal nevyžádané fotografie svých genitálií patnáctileté dívce a šestašedesátileté ženě.

Za dva případy cyberflashingu dostal 52 týdnů vězení. Dalších 14 týdnů mu soud přidal za porušení předchozího soudního rozhodnutí. Celkový trest tak činil 66 týdnů.

Britská úprava umožňuje za cyberflashing uložit až dva roky vězení. Pachatel musí například jednat s úmyslem způsobit příjemci strach, úzkost či ponížení.

Česko chce za nevyžádané snímky až rok

Podobný trestný čin nyní připravuje Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Jeronýma Tejce (za ANO). Novelu tento týden poslalo do připomínkového řízení.

Nová skutková podstata má být zařazena do § 191 trestního zákoníku o šíření pornografie. Za nevyžádané zaslání fotografie, videa nebo jiného materiálu zobrazujícího pohlavní orgány má hrozit až jeden rok vězení.

Mohlo by vás zajímat

Nejde pouze o takzvané „dickpics“. Úprava má zahrnovat také nevyžádané snímky ženských pohlavních orgánů. A trestné může být už jediné odeslání fotografie.

Samotné poslání nevyžádaného snímku však stačit nebude. Pachatel musí jednat proti seznatelné vůli příjemce a fotografie musí být způsobilá způsobit mu vážnou újmu.

Tejc: Za běžný případ vězení neočekávám

Přestože zákon počítá až s rokem vězení, ministr spravedlnosti nepředpokládá, že by pachatelé základních případů skutečně končili za mřížemi. „Byť tam hrozí rok vězení, tak s ohledem na výši trestu si nedovedu představit, že by byl v případech základní skutkové podstaty ukládán trest odnětí svobody. Spíše půjde o alternativní trest, ať už to budou pokuty, případně domácí vězení nebo obecně prospěšné práce,“ řekl Tejc České justici.

Za zásadní považuje právě dopad na příjemce snímku. „Samozřejmě neplatí, že bychom postihovali zaslání obrázku. Platí, že zaslání obrázku musí způsobit té oběti vážnou újmu. To je kategorie, která je poměrně přísná,“ uvedl ministr. Posuzování podle něj bude individuální a bude záležet také na tom, jak situaci vnímala konkrétní oběť.

Vávra: Otázkou je, zda na to potřebujeme trestní právo

Určité pochybnosti má prezident Soudcovské unie Libor Vávra. Samotnou potřebu ochrany zranitelných lidí nezpochybňuje, otázkou podle něj je způsob. „Naprosto chápu, že se jedná o oblast, kde je třeba, aby zejména děti a zranitelné oběti byly chráněny. Otázka je, zda to má být rovnou trestním právem,“ řekl Vávra České justici.

O tom, zda se podobné jednání stane trestným činem, podle něj rozhoduje především zákonodárce. „Je to politická vůle Parlamentu, zda přijme takový zákon,“ dodal.

Změnu požaduje Evropská unie

Česká úprava ale nevzniká pouze z iniciativy ministerstva. Vychází ze směrnice EU 2024/1385 o potírání násilí na ženách a domácího násilí. Ta požaduje, aby členské státy trestaly nevyžádané zasílání fotografií, videí či obdobného materiálu zobrazujícího pohlavní orgány, pokud je takové jednání způsobilé způsobit příjemci vážnou psychickou újmu.

Státy mají evropská pravidla převést do svého práva do 14. června 2027. „Jedná se o implementaci směrnice, takže nám ani nezbývá nic jiného než tento návrh implementovat do našeho trestního zákoníku,“ řekl Tejc.

Na otázku České justice, zda je podle něj správné posílání podobných snímků řešit právě trestním právem, připomněl, že evropská pravidla už platí. „S ohledem na to, že směrnice byla vyjednána za minulé vlády a platí, tak já už ani nemohu diskutovat o tom, jestli to tak chci, nebo nechci. Prostě je to fakt,“ uvedl.

Evropa zatím trestá různě

Jednotlivé evropské státy dnes podobné jednání řeší rozdílně. Finsko zahrnuje mezi sexuální obtěžování také závažné jednání prostřednictvím zprávy nebo obrázku. Hrozí za něj pokuta nebo až šest měsíců vězení.

V Belgii lze nevyžádané sexuální fotografie postihnout jako online obtěžování. Úřady mezi příklady uvádějí i zasílání sexuálních snímků cizím lidem prostřednictvím aplikací, Bluetooth nebo AirDropu.

V Německu zatím samostatný obecný trestný čin cyberflashingu neexistuje. Některé případy ale mohou spadat pod jiné trestné činy, například pravidla týkající se šíření pornografie. Nová evropská směrnice má pravidla členských států přiblížit.

Co bylo nevhodné, může být dnes trestné

Tejc změnu spojuje i s širším posunem v pohledu na sexuálně motivované jednání. „Doba se vyvíjí. To, co bylo v minulosti považováno pouze za nevhodné chování, dnes může být trestné,“ řekl České justici.

Ministerstvo chce od ledna spustit také regionální školení soudců a státních zástupců zaměřená na komunikaci s oběťmi sexuálně motivovaných trestných činů a pochopení jejich traumatu.

Podle ministra se trestní řízení někdy příliš formalizuje. „Ten člověk tam potom z toho příběhu často vypadne a ztratí se mezi paragrafy,“ uvedl Tejc.

Britské případy mezitím ukazují, kam až může postih nevyžádaných intimních snímků dojít. V Česku bude po případném schválení novely klíčové především to, kde soudy stanoví hranici mezi nevhodným jednáním a trestným činem způsobujícím vážnou újmu.