Výběrové řízení na nového předsedu Vrchního soudu v Olomouci vyhrál soudce Rostislav Krhut. Informaci České justice potvrdil ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Výsledek hodlá respektovat a po dokončení formálních kroků předložit Krhutovu nominaci vládě. Následně návrh na jmenování zamíří k prezidentovi Petru Pavlovi. Současnému předsedovi soudu Václavu Čapkovi končí sedmiletý mandát na konci září.
„Pokud mám správné informace, byl určen jednoznačný vítěz výběrového řízení,“ reagoval Tejc. O tom, kdo ve výběru uspěl, už byl podle svých slov informován.
Pokud nyní proběhnou všechny potřebné formální kroky a výsledek nebude zpochybněn, hodlá ministr doporučení výběrové komise respektovat. Návrh na jmenování podle něj nejprve projedná vláda a následně jej předloží prezidentovi republiky.
Tejc zdůraznil, že do rozhodování komise personálně nezasahoval. Sám využil možnosti nominovat do ní odborníka na justici a vybral předsedu Nejvyššího správního soudu Karla Šimku. „Čtyři z pěti členů byli soudci. Opravdu nezasahuji do personálií a budu respektovat doporučení komise,“ uvedl ministr pro Českou justici.
O funkci usilovali čtyři soudci
Ministerstvo spravedlnosti vypsalo výběrové řízení na nového předsedu Vrchního soudu v Olomouci letos v květnu. Zájemci se mohli hlásit do konce června.
Vedle Krhuta se o funkci ucházely také současná místopředsedkyně soudu Martina Kouřilová a bývalá místopředsedkyně Diana Veberová. Čtvrtým kandidátem byl soudce Okresního soudu v Prostějově Věroslav Řezáč.
Komise dala přednost Krhutovi, který má vedle dlouholeté soudcovské praxe také rozsáhlé zkušenosti s řízením justice.
Mohlo by vás zajímat
Sedmnáct let ve vedení soudu
Krhut patří mezi dlouholeté specialisty na insolvenční právo. Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity a soudcem se stal v roce 1997. Začínal u tehdejšího Krajského obchodního soudu v Ostravě.
V letech 2002 až 2019 byl místopředsedou Krajského soudu v Ostravě pro insolvenční úsek. Ve vedení soudu tak strávil sedmnáct let.
V době svého působení v Ostravě čelil spolu s tehdejší předsedkyní krajského soudu Ivou Hrdinovou kárnému řízení kvůli způsobu přidělování insolvenčních věcí. Návrh podala tehdejší veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Kárný senát Nejvyššího správního soudu je však kárného obvinění zprostil. Jejich postup vyhodnotil jako legitimní organizační opatření.
V roce 2019 Krhut zamířil na tříletou stáž k Nejvyššímu soudu. Po jejím skončení přešel k Vrchnímu soudu v Olomouci. Krhut se dlouhodobě věnuje insolvencím také odborně. Je držitelem ocenění Právník roku 2013 v kategorii insolvenční právo a působil rovněž v expertních skupinách zabývajících se insolvenční legislativou.
Návrat do vedení považoval za nepravděpodobný
Krhut přitom ještě před několika lety s návratem do soudního managementu příliš nepočítal. Česká justice se ho na tuto možnost ptala v rozhovoru v roce 2022. „Vyloučit se to nedá, ale považuji to za velmi nepravděpodobné,“ odpověděl tehdy na otázku, zda by ho ještě někdy lákala manažerská funkce u soudu.
O čtyři roky později má nakročeno rovnou do čela jednoho ze dvou vrchních soudů v České republice. Pokud projde zbývajícími kroky a prezident Krhuta jmenuje, vystřídá v čele Vrchního soudu v Olomouci Václava Čapku. Ten soud vede od roku 2019 a jeho sedmileté funkční období končí na konci září.
Kdo povede nejmocnější soud v Praze?
Personální změna čeká také druhý vrchní soud. O vedení Vrchního soudu v Praze se podle informací České justice chtějí ucházet tři výrazné osobnosti – prezident Soudcovské unie Libor Vávra, předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem Lenka Ceplová a místopředseda Vrchního soudu v Praze Roman Horáček. Současnému předsedovi Luboši Dörflovi, který soud vede od ledna 2020, se sedmileté funkční období blíží ke konci.
Vávra České justici už potvrdil, že se do výběrového řízení přihlásí. S vedením soudů má dlouholeté zkušenosti. V minulosti stál v čele Obvodního soudu pro Prahu 1 a následně sedm let vedl Městský soud v Praze.
Ceplová nyní vede Krajský soud v Ústí nad Labem. Také ona se dlouhodobě podílí na debatách o řízení justice a v poslední době například upozorňovala na praktické dopady plánovaných změn soudní mapy.
Horáček naproti tomu zná vedení pražského vrchního soudu zevnitř. Je jeho místopředsedou pro civilní úsek a předsedou senátu specializovaného na duševní vlastnictví. V poslední době se zabývá také digitalizací justice a využíváním umělé inteligence u soudů.
Přesný harmonogram výběru Dörflova nástupce zatím stanovený není. Tejc by ale chtěl postup zvládnout tak, aby na konci Dörflova mandátu mohl plynule nastoupit nový předseda. „Rád bych, aby se to stihlo k datu odchodu předsedy, ale v tuto chvíli není stanoven přesný harmonogram. Předpokládám, že to bude v nejbližších týdnech nebo měsících,“ řekl ministr. Pokud by se výběr z technických důvodů včas dokončit nepodařilo, soud by podle Tejce dočasně vedl pověřený soudce. „Určitě to nebudeme zbytečně natahovat,“ dodal.
